VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / www.vsem.cz

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MANAGEMENT FIREM

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / www.vsem.cz

NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Uvedení výrobku na trh propagací

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

10/2019

JMÉNO A PŘÍJMENÍ STUDENTA / STUDIJNÍ SKUPINA

Bc. Petr Puhlík / PMF 08

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

doc. Ing. Zdeněk Linhart, CSc.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem

ke zpracování této diplomové práce použil pouze literární prameny v práci uvedené.

Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím,

aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo.

Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního,

služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř., k jejichž následné publikaci

v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění.

Datum a místo: 24. 06. 2019, Lovosice

PODĚKOVÁNÍ

Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při

zpracování mé diplomové práce. 

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / www.vsem.cz

SOUHRN

1. Cíl práce:

Připravit propagační kampaň pro uvedení nového výrobku na trh.

2. Výzkumné metody:

Marketingový výzkum - Byl prováděn pomocí metody dotazování. Jako nástroj byl použit dotazník. Výzkum

probíhal v termínu od 5. ledna 2019 do 10. února 2019 prostřednictvím on-line dotazníku na webu Survio.com,

kdy k jeho distribuci byl využit web Smartemailing.cz. Tento postup byl zvolen za účelem rozesílání dotazníků

každému respondentovi jednotlivě. Celkem bylo tímto způsobem obesláno 340 respondentů (podniků). Tito

respondenti (podniky) byly vybrány z databáze Státního zemědělského intervenčního fondu, který poskytuje

adresáře (databáze) podniků. Pro potřebuju vytvoření seznamu pro tento výzkum se jednalo konkrétně o seznam

podniku z programu na rozvoj venkova 2014 – 2020. Z této databáze byl vyčleněn seznam dle dotací pro ty

podniky, které se zabývají pasteveckým chovem. Na základě těchto informací byl sestaven adresář, který

obsahoval již výše uvedených 340 podniků. Pro každý z krajů ČR byl vybrán vzorek 26 potencionálních

respondentů, kdy sloučením kraje středočeského a Prahy byl vzorek u této dvojice 28 potencionálních

respondentů. K tomuto postupu bylo přistoupeno na základě informací, které uvádí Český statistický úřad,

konkrétně se jedná o téma indexu závislosti na dotacích. Další informace spojené s výběrem respondentů jsou

uvedeny v metodice práce. Před provedením marketingového výzkumu byl dotazník využitý v tomto výzkumu

podroben pre-testu. Tohoto pre-testu se zúčastnily celkem 3 osoby, které byly vybrány na základě odbornosti

a práce v oboru zemědělství.

Semi-strukturované rozhovory - Byly prováděny se zástupcem společnosti Agrotip. Jejich účelem bylo zjištění

či doplnění informací týkajících se trhu, výrobků společnosti nebo informací týkajících se samotné společnosti.

Dále byla tato metoda využita pro konzultaci konstrukce dotazníků pro potřebu marketingového výzkumu. Další

rozhovor byl proveden se zástupcem společnosti Web*** (společnost si nepřála být přímo jmenována). Účelem

tohoto rozhovoru byla konzultace prezentace výrobku a společnosti Agrotip na webu. Další rozhovor byl

proveden se zástupcem společnosti Appolo Print s.r.o. Lovosice s cílem zjištění kalkulace nákladů na tisk

propagačního materiálu. Rozhovory jsou součástí příloh jako Přílohy 1, 2 a 3. Všechny rozhovory byly

prováděny v období od prosince 2018 do dubna 2019 a jejich délka byla v rozmezí 10-25 minut.

Nestrukturované dotazování - Bylo prováděno se zástupcem společnosti Agrotip. Tato metoda byla využita za

účelem konzultování a seznámení zástupce společnosti s marketingovým výzkumem, pro získání a doplnění

informací o společnosti, trhu a výrobcích. Dále byla tato metoda využita při sestavování adresáře respondentů

pro potřebu marketingového výzkumu. Konkrétně byla tato metoda prováděna se zástupcem ministerstva

zemědělství, se zástupcem Výzkumného ústavu rostlinné výroby a se zástupcem Ústředního a kontrolního

zkušebního ústavu. Tato metoda byla prováděna v období od listopadu 2018 do dubna 2019.

T-test - Ke zpracování dat byl použit t-test, aby komparací velikostních segmentů pomohl rozhodnout

o homogenitě, či heterogenitě zaváděcí kampaně.

3. Výsledky výzkumu/práce:

Na dotazníkové šetření po tuto dobu odpovědělo celkem 241 respondentů (z 340). Kontrolou odpovědí bylo

zjištěno, že 5 dotazníků bylo vyplněno chybně, z toho důvodu bylo dále zpracováno celkem 236 dotazníků.

Odpovědi z každé otázky byly následně zvlášť zpracovány. Na základě zjištěných výsledků bylo následně

přistoupeno k rozdělní odpovědí na základě velikosti obhospodařované plochy tj. do 100 ha (odpovědi do

25 ha a 25 - 50 ha) a nad 100 ha (50 - 100 ha a 150 ha a více). Toto rozdělení bylo odvislé od otázky č. 1, která

byla cílena právě na dotaz ohledně výměry obhospodařované plochy respondentů. U dalších otázek byla vždy

zpracována odpověď s nejvyšším počtem odpovědí a následně byly odpovědi rozděleny dle již uvedeného

kritéria výměry. Takto bylo celkem zpracováno 9 odpovědí, u dvou otázek byly zvoleny odpovědi dvě. Zbylé

odpovědi neměly vypovídající hodnotu, proto nebyly takto rozděleny. Následně byl proveden výše uvedený

t-test. Z nespolehlivého rozdílu v testu mezi skupinou do 100 ha a nad 100 ha byl odvozen závěr, že propagace 

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / www.vsem.cz

může pro oba tyto segmenty probíhat současně. Následně bylo provedeno podrobnější zjišťování příčin jak

homogenity tak variability, kdy bylo zjištěno, že standardní chyba a variability standardní odchylky se prakticky

neliší. Pro upřesnění příčiny případných konfliktů při plánování eventů byly párovým testem hledány rozdíly

mezi otázkami. Spolehlivý rozdíl, kterému je nutné při plánování eventů předejít byl zjištěn u jedné kombinace

otázek. Po vyjmutí jedné otázky byla následná kontrola párovou korelací vzorků vysoká, blíží se hladině

spolehlivosti a ukazuje nepřímou úměru mezi srovnávanými segmenty. Na základě všech zjištění, bylo následně

přistoupeno k vytvoření návrhů na uvedení výrobku, kdy byly brány v potaz všechny výsledky z provedených

testů.

4. Závěry a doporučení:

Na základě všech zjištění bylo přistoupeno k vytvoření návrhů. Tyto návrhy využívají osobní i neosobní formu

komunikace s potencionálním zákazníkem. Jedná se o návrhy na předváděcí akci, informativní článek

a webovou prezentaci. Návrh předváděcí akce je složen z fáze přípravné a fáze realizační. V části věnované

přípravné fázi jsou uvedeny návrhy na místa konání událostí, kalkulace nákladů, pozvánka na událost a další

náležitosti spojené s pořádáním. Dále byla vytvořena část věnovaná realizaci a s ohledem na náročnost pořádání

akce je v práci navrhována i možnost využití kooperace s již existující událostí, která je věnována zemědělské

tématice. V souvislosti s možností oslovení dalších potencionálních zákazníků bylo osloveno 15 společností

zabývajících se zapůjčováním zemědělské techniky s cílem zjištění případného budoucího zájmu o výrobek

aerátor a jeho zařazení do jejich portfolia. Na tomto základě bylo zjištěno, že 5 takto oslovených podniků

projevilo o výrobek zájem a lze na tomto základě předpokládat, že i tyto podniky lze zahrnout do seznamu

podniků, kde by měla být učiněna případná nabídka na pozvání na předváděcí akci. Dále byl vytvořen návrh

webové prezentace, který byl konzultován s odborníkem na tuto problematiku a také informativní článek. Každý

z těchto uvedených návrhů je detailněji popsán v praktické části této práce. Všechny vytvořené návrhy byly

následně předány zástupci společnosti Agrotip.

KLÍČOVÁ SLOVA

marketingový výzkum, uvedení výrobku na trh, zemědělství, aerátor

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / www.vsem.cz

SUMMARY

1. Main objective:

The goal of work is prepare propaganda campaign for rollout new product on the market.

2. Research methods:

Marketing research - Research it was performed using the polling method. Like the tool it has been used

a questionnaire. The research was conducted from January 5, 2019 to Febuary 10,2019 throught an online

questionnaire on Survio.com and for his distribution it had been used website Smartemailing.cz. This procedure

was chosen to send questinonnaires to each respondent individually. In total 340 respondents(enterprises) were

sent in this way. This respondets These respondents(enterprises) were selected from the database of the State

Agriciltural Intervention Fund, which provides directories(databases) of enterprises.For the need to create a list

for this research it was a list of the rural development program 2014-2020. From this database it had been

earmeked a list of subsidies for pastoral farming enterprises. Based on this information, a directory has been

compiled with 340 already listed companies. For every regions of the Czech Republic it has been choised sample

of 26 potential respondents just in situation, where Prague and Central Bohamian Region had been merged it was

sample with 28 potential respondents. For this procedure it was approached based on information what states

Czech Statistical Office, in this situation it is a theme of subsidy dependency index Further information related to

the selection of respondents is in methodology of work. Supposed marketing research, the research questionnaire

in this research was a detailed pre-test. This pre-test was attended by a total of 3 people selected on the basis of

expertise and work in the field of agriculture.

Semi-strucutred interviews - Interviews were conducted by represantative of company Agrotip. Their purpose

was to find out or supplement te information concerning the market, the products of the company, or information

concering the company itself. Next it was used this method for consult questionnaires for the need for marketing

research. Next interview it was made with represntitive of comapny Web***(company did not wish to be

directly named). Purpuse of this interview it were consultation, product presentation and company Agrotip on the

website. Next interview it was made with represantive of company of Appolo Print s.r.o Lovosice, the qoal was

to find out the calculation of the cost of printing promotional material. Interviews are part of attachments like

Přílohy 1,2 and 3. All interview were made in time since December 2018 to April 2019, their length is 10-25

minutes.

Unstructured polling - Unstructured polling it was performed with representative of comapny Agrotip. This

method was used for reason of consultation and instruduction reprentative with marketing research for getting

and supplementing information about company, market and products. After this it was this method used of build

the directory of respondents for the need for marketing research. Specifically it was carried out with

representative of the Ministry of Agriculture, with a representatiove of the Crop Research Insitute and wtih

a representative of the Central and Control Testing Institute. This method it was using in time since November

2018 to April 2019.

T-test - For data processing was used t-test, for comparing size segments helped to decide on homogeneity or

heterogeneity of the deployment campaign.

3. Result of research:

For survey for this time answered 241 respondents (from 340), by checking answers was found that 5 surveys

were filled wrong, from this reason were processed just 236 questionnaires. Answers from every question were

subseqeuntlu specifically processed. Based results it the answers are distributed based of the sizes the cultivated

land that is to 100 ha (answers to 25ha and 25 - 50ha) and over 100 ha (50 - 100 ha and 150 and more).This

division was based sice question 1, which was specifically targated at the question of the area of responets

farmed land area.For other questions were everytime processed answer with the most count of answers and 

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / www.vsem.cz

consequently, the asnwers were divided according to the acreage criterion already mentioned. With this way it

were proccesed 9 answers, just for two questions were two answers. The rest of the answers had no meaningful

calue, so they were not distributed as such. Then it was executed mentioned above t-test. From the unreliable test

defference betwen the group up to 100 ha and over 100 ha, it was conclued that the propagation can take place

simultaneously for both sements. Subsequently, a more detailed determination of the causes of both homogeneity

and variabiliy was perfomed, when it was found that the standard error and varaability of the standard deviation

was virtually the same. To clarify the cause of potential conflicts in event planning, differences betwen questions

were looked for by a paired test. A realiable differnce that has to be avoided when planning evenets is found in

one combination of questions. After removing one question and following the pairwise correlation chceck of the

samples, it is clouse to the confindence level and shows the inverse of compared segments. On the basis of all

findings, it was subsequently decides to make product launch proposals, whenwere included all test results.

4. Conclusions and recommendation:

On the bases all finding were made to create proposals. These proposals use personal and impersonal form of

comunication with custimer. These are proposals for a demonstration event, informative article and web

presentation. The sesign og the demonstatrition event consists of the preparatory phase and the implementation

phase.The preparatoy phase inclued suggestions for event venues, cost calculations, event envitations and other

organizational requirements. In addition, a part devoted to the implementation was created and in view of the

demanding nature of the event, the thesis also suggests the possibiity of using cooperation with an existing event

that is devoted to agricultural issues. In connection with possibilty of addressing other potentional customers,

15 companies engaged in lending of agricultural machinery were approached with the aim of finding possible

future interest in the aerator product and its inclusion in their portfolio. On this basement was found that 5

comapanies so addressed expressed interest in the product and can be assumed on this basis, thet these

comapines can be included in to the list of companies where should be made offer for an invitation to the

demonstation event. Nextly it was created web presentation design who has been consulted with expert in the

field. Together with an informative article. Easch of these proposals is described in more in the partical part of

this work. All created suggestions were subsequently transmitted to company reprentative of Agrotip company.

KEYWORDS

marketing research, product launch, agriculture, aerator

JEL CLASSIFICATION

M31 Marketing

Vysoká škola ekonomie a managementu

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Obsah

1 Úvod .............................................................................................................................1

2 Teoreticko-metodologická část.....................................................................................3

2.1 Koncepty vývoje a uvádění výrobků na trh.................................................................3

2.2 Marketingové prostředí .............................................................................................6

2.3 Ekologická stopa výrobku .......................................................................................14

2.4 Metodika................................................................................................................16

2.4.1 Marketingový výzkum a konstrukce dotazníku ..............................................18

3 Praktická část..............................................................................................................22

3.1 Charakteristika společnosti, produktů a trhu .............................................................22

3.1.1 Charakteristika uváděného produktu a jeho srovnání s konkurencí ..................23

3.1.2 Celkové srovnání .........................................................................................26

3.1.3 Charakteristika trhu......................................................................................27

3.2 Výběr cílového segmentu........................................................................................29

3.3 Implementace výzkumu ..........................................................................................45

4 Závěr...........................................................................................................................55

Literatura

Přílohy

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obrázek 1 Aerátor Soil Aerator ASA 810.......................................................................24

Obrázek 2 Aerátor Alstrong 840T...................................................................................25

Obrázek 3 Aerátor Joskin EBR 4S model 360................................................................26

Obrázek 4 Podíl travních porostů na zemědělské půdě...................................................28

Obrázek 5 Vývoj rozlohy trvalých travních porostů v ČR..............................................28

Obrázek 6 Mapa ČR - kraje.............................................................................................45

Obrázek 7 E-mailová komunikace ...................................................................................V

Tabulka 1 Přehled strojů .................................................................................................26

Tabulka 2 Rozloha ..........................................................................................................31

Tabulka 3 Rozhodování o nákupu...................................................................................32

Tabulka 4 Získávání informací .......................................................................................33

Tabulka 5 Výběr techniky ...............................................................................................34

Tabulka 6 Značka ............................................................................................................35

Tabulka 7 Znalost výrobku aerátor .................................................................................35

Tabulka 8 Dotaz na značku aerátoru ...............................................................................36

Tabulka 9 Výhody...........................................................................................................37

Tabulka 10 Nákup ...........................................................................................................37

Tabulka 11 Předváděcí akce............................................................................................38

Tabulka 12 Kraj...............................................................................................................39

Tabulka 13 Základní charakteristika páru ......................................................................43

Tabulka 14 Konfliktní kombinace otázek .......................................................................43

Tabulka 15 Párová korelace vzorků ...............................................................................44

Tabulka 16 Rozdělení krajů ............................................................................................44

Tabulka 17 Náklady na akci............................................................................................47

Graf 1 Porovnání výsledků..............................................................................................40

1

1 Úvod

Zemědělská výroba měla z historického hlediska jako jednu ze základních úloh zabezpečení

výživy obyvatelstva. Tato úloha je do dnešní doby neměnná, ale k ní se přiřazují již další

úlohy a funkce. Z estetického hlediska je zemědělství společně s lesy jedním ze základních

prvotvorných prvků. Vedle této vizuální stránky se v poslední době přidala výroba vstupních

surovin pro mnohá průmyslová odvětví. Jedná se například o žlutá pole po celé České

republice, jako zdroj biosložky k výrobě paliv, nebo pěstování plodin na výrobu

biotechnologií s energetickým využitím. Ochrana a údržba přírodních zdrojů je velice

důležitým ekologickým faktorem, které v současné době zemědělství zajišťuje. Udržení

venkovské sídelní struktury a vytváření zaměstnanosti, to jsou ty úlohy a funkce, které

v zemědělství spatřujeme. Vedle těchto funkcí však v poslední době vznikají nové, doposud

neobjevené možnosti, jako je agroturistika.

Pracovníci v zemědělství jsou ovlivněni mnoha faktory a musí se potýkat s řadou problémů na

které nemají vliv. Klimatické podmínky, počasí a v neposlední řadě řada živelných událostí

jsou okolnosti, na které musí zemědělci reagovat. V poslední době je to problém nedostatku

vláhy, které ovlivňují ekonomiku celého zemědělství. Použití nových způsobů hospodaření

jim napomáhá tento vliv eliminovat. Proto i toto bylo jedním z důvodu výběru tématu této

práce a to konkrétně uvedení výrobku na trh propagací spojené s výrobkem aerátorem.

Úkolem tohoto stroje je nejen vylepšovat půdní strukturu a napomoci k vyššímu výnosu, ale

jeho využití je i ve fungování v hospodařením s půdní vláhou, která je v současné době hojně

probírána sdělovacími prostředky.

Nedílnou součástí zemědělství je obhospodařování zemědělské půdy formou luk a pastvin.

S tímto způsobem hospodaření je možné se setkat hlavně tam, kde nejsou jiné možnosti

intenzivního produktového obhospodařování se střídáním plodin, ale i v místech, která jsou

zdrojem pitné vody, nebo oblasti chráněné krajiny. Význam luk a pastvin pro životní prostředí

je velice přínosný. Louky mají vysokou estetickou hodnotu, snad každý jistě zná ten pohled

na rozkvetlé stráně, které oproti velkým jednobarevným lánům polí dotvářejí ráz krajiny, kde

každý může vnímat krásu přírody. Vedle tohoto hlediska však stojí i velmi velká významnost

tohoto rostlinného společenství, je to udržitelnost flory a fauny, vždyť na těchto plochách se

neničí systematicky plevele a škůdci jako na ostatní obdělávané orné půdě, což sebou přináší

zachování biotopu pro další generace, mnoho luk a pastvin se nachází v ochranných pásmech,

kde si naše společnost uvědomuje význam a přínos těchto porostů.

Ale nejen toto hledisko, ale louky i pastviny jsou zdrojem produkce živočišné výroby, která je

nedílnou součástí potravinového řetězce, který člověk využívá a v neposlední řadě se jedná

i o zdroj vody. V posledních letech se stále častěji objevuje kritika, že v poslední době jsou

stále častější přívalové deště, kdy spadne během několika málo chvil větší množství vody

a půda ji nezachytí a předá ji dále, kde způsobuje nejen škody na ostatních porostech, ale

i velké ekonomické ztráty v zatopených oblastech. Travní porosty zadržují vodu a vláhu a tím

napomáhají k regulaci vody v našem životním prostředí. Pastviny a louky slouží jako jeden ze

zdrojů krmné základny pro chov hospodářských zvířat. Pastviny jsou určeny k přímému

spásání zvířaty, louky slouží jako zdroj krmiva, které je určeno k přímé spotřebě zvířat, ale

hlavně ve formě sušeného sena pro zimní období. Součástí obhospodařování je nejen sklizeň,

ale i péče o tyto porosty. K mechanizačním prostředkům se v poslední době začínají využívat

specifické stroje s cíleným využitím. Mezi tyto stroje patří aerátory.

2

V České republice se v současné době nabízejí celkem dva typy aerátorů, které jsou vyráběny

v rámci států Evropské unie, ale ani jeden z nich není domácí výroby. Toto byl další důvod

pro výběr výrobku, který v současné době uvádí na trh výrobce se sídlem v České republice.

Jedná se o aerátor, jehož hlavní využití je k provzdušňování půdy. Výrobcem je firma Agrotip

Ing. Blažek z Roudnice nad Labem, kde tato firma navazuje na dlouholetou tradici výroby

zemědělských strojů již od roku 1837 a v současné podobě již 27 let, jak uvádí Agrotip

(2018).

Cílem této práce bylo připravit propagační kampaň pro uvedení nového výrobku na trh. Tato

práce je rozdělena na několik kapitol a podkapitol. Ve druhé části práce v kapitole

teoreticko-metodologické je nejprve obsaženo seznámení s kapitolou, ve které je uveden

stručný obsah kapitoly. Následuje podkapitola koncepty vývoje a uvádění výrobků na trh,

která obsahuje teoretické informace týkající se vývoje výrobků a uvedení výrobků na trh. Po

ní navazuje další podkapitola s názvem marketingové prostředí, ve které jsou uvedeny

teoretické informace týkající se marketingového mixu, produktové strategie, marketingového

výzkumu, dotazování a dotazníků, dále pak on-line dotazníků. V závěru této podkapitoly jsou

uvedeny informace k tématu plánování předváděcí akce a odborných článků. Předposlední

podkapitola v teoreticko-metodologické části je nazvána ekologická stopa výrobku a jsou zde

uvedeny odborné informace týkající se tématu zemědělství a ekologie a tématu aerace půdy

a aerátorů.

Jako poslední část v této kapitole je uvedena metodika práce, kde jsou uvedeny metody

a nástroje aplikované k dosažení zvoleného cíle. Popisují sběr dat, podmínky výzkumu,

zpracování výsledků a ostatní využité nástroje.

Třetí kapitolou je praktická část. Nejprve je v této práci uvedeno seznámení s celou kapitolou

a její stručný obsah. Následuje první podkapitola charakteristika společnosti, produktů a trhu.

Tématem této kapitoly je seznámení se společností Agrotip, charakteristika uváděného

produktu a jeho srovnání s konkurencí a charakteristika trhu. V další podkapitole s názvem

výběr cílového segmentu jsou v první části obsaženy informace o realizaci marketingového

výzkumu. Jedná se o marketingové prostředí, zpracování výsledků výzkumu, povrchní

kontrolu dat a využití statistických metod, konkrétně t-testu. Na tyto informace navazuje

podkapitola s názvem implementace výzkumu, kde jsou na základě zjištěných výsledků

zpracovány návrhy na propagační kampaň pro uvedení výrobku na trh. Jako první je v této

části uveden návrh na předváděcí akci a všechny náležitosti s tím spojené, jako je výběr místa,

příprava materiálů, pozvánka, či kalkulace nákladů a možnost kooperace při předváděcích

akcích. Následně je v práci uveden návrh na zpracování článku a návrh na zapůjčení výrobku

a webovou prezentaci výrobku.

Čtvrtou kapitolou je závěr práce, kde je shrnuta celá tato práce, všechny získané výsledky

a návrhy. 

3

2 Teoreticko-metodologická část

V této části práce jsou nejprve v první podkapitole uvedeny informace týkající se tématu

konceptů vývoje a uvádění výrobků na trh. Jsou zde definovány teoretické informace k tématu

vývoje výrobků, či jednotlivé kroky vývoje výrobků. Následuje část s tématem uvádění

výrobků na trh, kdy jsou zde uvedeny například důležité faktory, které jsou nutné zohlednit

při uvádění výrobků na trhu, či odborné typy a další informace vztahující se k tomuto tématu.

Následuje další podkapitola s názvem marketingové prostředí, která obsahuje odborné

informace a definice týkající se marketingového mixu, produktové strategie, marketingového

výzkumu a částí dotazování a dotazník. V části věnované marketingovému mixu je definován

samotný marketingový mix a jeho rozdělení. V následující části, která je věnována

produktové strategii, je definován tento pojem. Dalším tématem této podkapitoly je

marketingový výzkum, kdy je zde definován samotný pojem, dále je zde uvedeno dělení,

postupy a přístupy.

V následující části je již uvedené dotazování a dotazník, kde jsou definovány přístupy,

metody, typy či cíle dotazníků. Následuje část práce věnovaná teoretickým informacím na

téma plánování předváděcích akcí a poté konstrukci odborných článků. Předposlední

podkapitolou je část nazvaná ekologická stopa výrobku, kde jsou v této části práce definovány

pojmy zemědělství a ekologie a dále pak navazující témata aerace půdy a aerátory. V závěru

této kapitoly jako poslední podkapitola je uvedena metodika této práce.

2.1 Koncepty vývoje a uvádění výrobků na trh

Vývoj výrobků. V dnešní turbulentní době současné ekonomiky se podle Marek (2011)

vývoj nových produktů oproti dřívějším časům změnil. Kromě ekonomických vlivů podle

Marek (2011) do vývoje a tvorby výrobků zasáhla velkým způsobem taky složitost

organizování při výrobě, náročnost na technologie, integrace výrobních technik a nové

informační technologie. Marketing (2016) definuje vývoj nových výrobků jako proces, který

obsahuje tyto kroky, které tento autor seřadil v následujícím pořadí: průzkum námětů,

posuzovaní námětů, tvorba a ověřování koncepce, ekonomická analýza, vývoj výrobku a jeho

testování a uvádění výrobku na trh.

K výše uvedeným krokům dodává Marketing (2016) následující. K prvnímu bodu, tedy

k průzkum námětů uvádí Marketing (2016), že námět může přijít například od zaměstnanců,

z literatury, výstav, zákazníků, na základě výrobků konkurence, či díky připomínkám od

konkurence či distributorů. A zjištění případné pozice vůči konkurenci. Další krok uvádí

Marketing (2016) posuzování námětů. Cílem v této fázi je najít všechny špatné nápady a ty

následně vyloučit. Marketing (2016) uvádí i některá kritéria jako jsou aktuálnost produktu,

velikost a podíl na trhu, nároky při investování nebo následný servis produktu. Marek (2011)

dále uvádí, že právě útvary, které jsou na začátku a poté na konci celého procesu vzniku

produktu, jsou nejvíce kontrolovány. U útvarů, které jsou podle Marek (2011) na začátku

tvorby výrobků, převládá duševní činnost, kdežto u těch konečných spíše činnosti manuální.

Další fázi a to tvorba a ověřování koncepce definuje Marketing (2016) jako pokus

konkretizovat výrobek, který je založen na různých námětech, sestavení nějakého prototypu.

K této fázi dodává Marek (2011), že proces konstrukce, který obsahuje tato fáze, hraje

v celém procesu velmi velkou roli. K fázi ekonomická analýza Marketing (2016) uvádí, že

se jedná o zjištění ekonomického prosperitu, jehož součástí je odhad poptávky a nákladů, kdy

se v tomto momentě dá využít průzkum u potencionálních zákazníků. Jako předposlední uvádí

fázi vývoj výrobku a jeho testování, kdy vývoj trvá v závislosti na výrobku různě dlouhou

dobu a již se objevuje produkt, který je přijatelný jak technicky, tak komerčně. Jako další se 

4

v tomto momentě podle Marketing (2016) začíná připravovat marketingový mix. K fázi

testování uvádí Marketing (2016), že jeho smyslem je zjistit zájem o produkt, změřit účinnost

prodeje a nalézt případné slabiny samotného výrobku či marketingového mixu. Jako příklad

uvádí Marketing (2016), že je možno uvést výrobek na trh jen v několika obchodech a tím

zjistit, zda je o výrobek zájem, upozorňuje ovšem, že v tomto momentě se o výrobku může

dozvědět konkurence. Jako poslední fázi uvádí Marketing (2016) uvedení výrobku na trh

a stanovení ceny, kterou definuje jako ujasnění, jak a kdy výrobek vstoupí na trh a jaká

strategie bude zvolena, kdy se jedná o finančně nejnákladnější část projektu. Nielsen (2013)

poukazuje na faktor načasování uvedení výrobku na trh, kdy je velice důležité zvolit správné

načasování, protože i malá změna v načasování uvedení novinky, neboli nového výrobku na

trhu může podle autora znamenat velký rozdíl v tom, jestli tento výrobek na trhu bude

úspěšný či nikoli. Ke stanovení ceny uvádí Marketing (2016), že se jedná o nejpružnější

marketingový nástroj a je možné ho za krátkou dobu změnit. Fáze vývoje patří podle

Marek (2011) mezi jednu z nejdůležitějších etap a hraje velmi významnou roli v celém

procesu vývoje produktu.

Podle Marek (2011) ovšem nelze přesně říci univerzální návod, jak vše provést. Podle tohoto

autora platí jedinečnost nejen u zákazníků, ale i u každé společnosti. Co správně funguje

v jedné, nemusí podle Marek (2011) automaticky správně fungovat v jiné a je velice důležité,

aby podnik našel v tomto ohledu svou vlastní cestu.

Nielsen (2013) k tématu dodává, že není důležitý jen vývoj samotných produktů, ale je také

důležité, vymyslet i například správný obal a mít správnou distribuci výrobku. Závěrem ještě

Nielsen (2013) dodává, že je důležité při vývoji nových výrobků předvídat i budoucí potřeby

spotřebitelů.

Toto téma doplňuje Marek (2011) a dodává, že klíč k onomu úspěchu není jen v nových

provozovnách a vybavení, ale také v tom, správně využít všechny firemní zdroje. Ať už se

jedná o lidi, nebo o stroje. Marek (2011) dále uvádí, že správné využití těchto zdrojů

dopomáhá k převaze nad ostatními konkurenty, díky tomu, že firma na trh dodá produkty

vysoké kvality s využitím nízkých nákladů.

Uvádění výrobků na trh. Jedním z nejdůležitějších faktorů v konkurenčním prostředí je

podle Pěta (2011) dobré jméno společnosti. V momentě, kdy je společnost na trhu známá a je

vnímána kladně, lze podle Pěta (2011) relativně s úspěchem prodávat produkty a vzdorovat

lépe konkurenci. V konkurenčním prostředí jsou podle Pěta (2011) důležité hlavně tyto

faktory v následujícím pořadí: správné načasování, možné snížení pořizovací ceny

a promyšlená marketingová strategie, které mohou být rozhodujícími při uvádění výrobku na

trh.

Volba výrobku, jehož účelem je obohacení firemního portfolia a zisk, musí podle

Hanák (2017) podléhat diskusi se zákazníky, pro které je výrobek určen. Společnost musí

podle autora zjistit, zda je výrobek pro tyto zákazníky opravdu potřebný a je pro ně lepší,

nebo minimálně stejně dobrý, než případný výrobek konkurenční. Na problém neúspěšného

zavádění výrobků na trh poukazuje i Šmídová (2014), která uvádí, že prosadit nový produkt je

stále těžší. Šmídová (2014) k tématu uvádí, že podle ní se jedná až o dvě třetiny nových

výrobků, které podle statistiky na trhu propadnou.

Téma doplňuje Pěta (2011), který uvádí že je nezbytné mít podložené informace, které jsou

aktuální, nejen o zákaznících, ale i o konkurenci, aby bylo možné úspěšně naplánovat správné

uvedení výrobku na trh. Většinu z nich si jsou, jak uvádí autor, společnosti schopny zjistit

sami. Podle Pěta (2011) se jedná hlavně o dostatečné sledování frekventovanosti trhu

a různých aktivit konkurence.

5

Khera (2011) uvádí několik typů při zavádění výrobků na trh, kterými společnosti výrazně

zvýší své šance na úspěch. Khera (2011) uvádí v tomto pořadí následující body:

 Bude ho někdo potřebovat? K tomuto kroku Khera (2011) uvádí, že je vhodné si

pomocí průzkumu trhu zjistit, zda je o výrobek na trhu dostatečný zájem. Zájem by

měl být tak vysoký, aby přinesl zisk. Stručně řečeno, investice času, úsilí a investic do

výrobku by se měla podle autora vyplatit. Hanák (2017) také varuje před zaváděním

výrobku bez předchozího sběru informací od zákazníků.

 Je zde nějaká konkurence? Podle Khera (2011) se jedná nejen o identifikaci

případné konkurence, ale je nutné i vyčíslit předběžný čas, kdy je nejideálnější uvést

výrobek na trh. Dále Pěta (2011) téma rozvádí a uvádí, že pokud konkurence neuvedla

již delší čas na trh nový produkt, je pravděpodobné, že tak učiní a i tento faktor by

mohl ovlivnit prodej.

 Budete schopni poskytovat servis? Pokud výrobek potřebuje servis, je podle

Khera (2011) nutné vyčíslit náklady na servis a také lidskou sílu, která bude tato

službu zajišťovat. Uvedení výrobku bez možnosti potřebného servisu poškodí celou

společnost na trhu, jak dodává autor.

 Jaký bude objem prodeje a zisků? K tomuto bodu uvádí Khera (2011), že je nutné

odhadnout jaký počet výrobků a v jakém časovém období může společnost prodat. Jak

Khera (2011) závěrem dodává, je nutné počítat při nastavování ceny i s konkurencí

a stanovit cenu tak, aby bylo možné nabídnout zákazníkům případné slevy bez

finanční ztráty.

Je možné se setkat se situací, kdy společnost investuje velké prostředky do vývoje svého

produktu, ale podcení jeho uvedení na trh, jak uvádí Holomčík (2015) a dodává, že samotné

představení výrobku je podle autora stejně důležité, jako je jeho užitečnost či kvalita, proto

uvádí několik kroků, v následujícím pořadí, které by měla společnost udělat, aby dostala

přitažlivou tvář a zákazník si vybral právě jí. Těmi kroky podle Holomčík (2015) jsou:

analýza trhu, konkurence a produktů, definice cílové skupiny, volba komunikační strategie,

kreativní koncept a tvorba komunikačních materiálů. Ovšem ani známost značky

a výrobků nemusí podle Karlíček et al. (2016) znamenat, že výrobek bude prodáván

a doplňují, že zákazník může značku znát, ale z určitého důvodu ji nepreferuje a nekupuje.

Pak je na každé společnosti, aby ovlivnila zákazníkův postoj ke značce, jak dodávají

Karlíček et al (2016).

Na důležitost analýzy trhu, zákazníků a výrobku, či na volbu komunikační strategie tedy

upozorňuje výše uvedený autor Hanák (2017), a shoduje se tak i s autory Holomčík (2015)

a Khera (2011).

Pěta (2011) uvádí v následujícím pořadí tři řešení, kdy je podle něj nejvhodnější uvést

výrobek na trh. Podle Pěta (2011) je to v momentě kdy neběží jiná kampaň konkurence,

konkurence nemá naplánovánu v nejbližší době žádnou modernizaci portfolia a jsou

nejpříhodnější podmínky pro prodej produktu.

Pěta (2011) dále dodává vysvětlení, že pokud uvede společnost uvedení podobného či

stejného výrobku souběžně s konkurencí, je velmi pravděpodobné, že společnost nedosáhne

tak velkých prodejů, jako by to bylo v případě opačném. Lošťáková et al. (2017) ještě téma

doplňují a uvádějí, že manažeři či vedoucí podniků mnohdy nedokážou správně specifikovat

nabízený produkt tak, aby skutečně dosáhli určité vyšší hodnoty nabídky a služby ze

zákazníkova pohledu oproti konkurenci. Obě tyto možnosti je možné zjistit podle Pěta (2011)

na prodejních místech, či internetu. K poslednímu bodu autor uvádí, že se jedná o dobu, kdy

je o výrobek největší zájem, například z důvodu jeho sezónního využití.

6

2.2 Marketingové prostředí

Marketingový mix. Zamazalová (2009, s. 39) charakterizuje marketingový mix jako souhrn

určitých vnitřních činitelů v podniku, jako soubor nástrojů, díky kterým je možné ovlivnit

chování spotřebitele. Autoři Vysekalová et al. (2014, s. 54) definici doplňují a uvádějí, že

marketingový mix jako ucelený soubor jednotlivých nástrojů tvoří určitý celek, kdy různé

jeho segmenty se různě prolínají a působí na zákazníky každým odlišným způsobem.

Marketingový mix slouží k uskutečnění a naplnění marketingových cílů, podle

Slavík (2014, s. 17) a dodává, že je to soubor jednotlivých nástrojů marketingu, které

společnosti využívají k dosažení svých marketingových cílů. Čevelová (2016) definuje

marketingový mix jako soubor aktivit, které firmy vyvíjejí z důvodu, aby vzbudily poptávku

po svých službách a svých výrobcích. Autorka Čevelová (2016) dále uvádí následující

rozdělení jednotlivých částí marketingového mixu v tomto abecedním pořadí:

 Cena. Podle autorky Čevelové (2016) nezahrnuje jen samotnou cenu výrobku, ale

i náklady, slevy, akce, nebo platební podmínky. Jako klíčový element marketingového

mixu definuje EPodnikanie (2015) cenu, z důvodu, že právě od ceny je závislé, jak se

bude produkt prodávat. Cena produktu by měla podle EPodnikanie (2015) obsahovat

všechny náklady spojené s výrobou, dodáním a také marži společnosti.

EPodnikanie (2015) dodává, že konečnou cenu a zisk společnosti může ovlivnit

optimalizace ostatních výše uvedených faktorů marketingového mixu.

 Distribuce. Jak uvádí Čevelová (2016), jedná se o celou cestu výrobku od výrobce až

k zákazníkovi. Jedná se tedy například o prodejní kanály, způsob přepravy,

zprostředkovatelé, nebo v neposlední řadě místo prodeje. Tak, jako ostatní elementy, bude

mít i distribuce vliv na spokojenost zákazníka, jak uvádí EPodnikanie (2015). Distribuce

podle EPodnikanie (2015) zahrnuje nejen skladování, balení, dopravu

a dodání, ale i další aspekty. Produkt by podle EPodnikanie (2015) měl být dobře

dostupný a jeho distribuce by měla být co nejoptimálnější, vzhledem k druhu výrobku.

 Propagace. Jsou to všechny nástroje, jejichž cílem je informovat o výrobku

zákazníka, budovat image firmy a značky, jak uvádí Čevelová (2016). A dodává, že sem

patří například reklama, PR, prodejní sítě či podpora prodeje. Propagaci definuje

EPodnikanie (2015) jako důležitou součást marketingového mixu, kdy se podle autora

jedná o reklamu v médiích, tisku nebo například na internetu. Propagace je podle

EPodnikanie (2015) obeznámení zákazníků s produktem efektivním způsobem.

EPodnikanie (2015) dodává, že tím, jak se liší jednotlivé produkty, bude se lišit i jejich

propagace. Propagace se ovšem může lišit nejenom z hlediska jednotlivých produktů, ale

i z hlediska vnímání a zaměření na muže a ženy, jak poukazuje ve své studii

Dianoux, Linhart (2010). Na odlišnosti vnímání různých druhů reklam poukazuje

z různých hledisek (např. humor či důvěryhodnost) i Ang, Eisend (2017).

 Výrobek. Zde Čevelová (2016) uvádí, že se jedná o sortiment, užitnou hodnotu

výrobku, značku, kvalitu, záruku, image výrobce či v neposlední řadě další doplňkové

služby spojené s výrobkem. K tomuto dodává EPodnikanie (2015), že je důležité, aby

produkt vystihoval potřeby zákazníků. Společnost by se měla podle

EPodnikanie (2015) hodně zamyslet, aby pochopila přání zákazníků a přinesla na trh

takový produkt, který bude mít díky tomu potenciál uspět na trhu.

S výše uvedeným rozdělením marketingového mixu se shodují i autoři

Mulačová, Mulač et al. (2013, s. 249), Zamazalová (2009, s. 39), nebo Slavík (2014, s. 17).

7

Marketingový mix definuje Hajíček (2014) jako plánovací dokument, kde společnost definuje

všechny možné faktory, které jsou důležité při navrhování produktu. I Hajíček (2014) dále

užívá rozdělení marketingového mixu na produkt, cenu, distribuci a propagaci.

Podle Feo (2015) je marketingový mix určitý taktický nástroj, který je součástí

marketingového plánu společnosti a vychází z dlouhodobé strategie firmy, ovšem

rozpracovává jej do menšího časového horizontu. Marketingový mix nastavuje směr a jak

dále Feo (2015) uvádí i mantinely pro další marketingové aktivity společnosti. Jako ukázku

Feo (2015) uvádí například důvod, kdy společnost střídá cenu produktů z extrému do extrému

a její zákazníci mohou být tak zmatení. Definici doplňuje ještě EPondnikanie (2015) takto.

Každá společnost má svůj vlastní marketingový mix, který EPodnikanie (2015) definuje jako

souhrn několika elementů, které spolu dohromady vytvářejí konečný výsledek.

EPodnikanie (2015) dále dodává, že marketingový mix může obsahovat i další elementy,

které může společnost upravovat podle toho, co vyžaduje trh a aktuální situace. Podle

EPodnikanie (2015) je výhodou marketingového mixu to, že pomůže společnosti

optimalizovat proces a efektivitu samotného prodeje.

Produktová strategie. Samotný produkt, jakožto jednu z částí marketingového mixu,

definuje Keller (2007, s. 264) jako hlavní součást značky, protože podle autora je produkt tím

hlavním co bude mít vliv na to, jaká bude spotřebitelova zkušenost se značkou, co se o ní

dozví prostřednictvím ostatních a co může společnost říci svým zákazníkům o značce, díky

svým produktům.

Produktová strategie představuje podle Jakubínové (2013, s. 207) způsob, kterým se dosahuje

produktového cíle. Tento cíl je podle autorky stanoven na základě identifikace postavení

produktů konkurence a určení určité potřeby změny konkurenčního postavení. Závěrem

Jakubínová (2013, s. 207) dodává, že produktová strategie vychází z cílů společnosti z názorů

které má veřejnost a z potřeb a přání zákazníků.

Marketingový výzkum. K tématu marketingového výzkumu uvádí Trhal et al. (2017, s. 15),

že se jedná o jeden z pilířů marketingového informačního systému, kdy s tímto se shoduje

i Vaštíková (2014, s. 62). Dále Trhal et al. (2017, s. 15) uvádí, že marketingový výzkum je

důležitým oborem, který napomáhá k pochopení spotřebitelů i trhu, inspiruje k tvorbě nových

služeb a vylepšení stávajících, vylepšení produktů a je ukryt v každém manažerském

rozhodování, které je podloženo racionálním argumentem.

S tím, že je marketingový výzkum důležitý při manažerském rozhodování se shoduje

i Vaštíková (2014, s. 60) a také připomíná, že se součástí marketingového řízení podniku, kdy

autorka dále uvádí, že sám o sobě by neměl smysl, pokud by neměl vazby na další

marketingové činnosti a obráceně, že bez marketingového výzkumu si podle

Vaštíková (2014, s. 60) nelze představit správné marketingové řízení.

Foret (2008, s. 6) uvádí k tématu marketingového výzkumu, že poskytuje empirické

informace o situaci na trhu, hlavně pak o vlastních zákaznících.

Autoři Vysekalová et al. (2012, s. 303) definují marketingový výzkum jako klíčový prvek

v rámci celkové oblasti marketingových informací, které se používají pro určování

a zjišťování konkrétních problémů a příležitostí.

Marketingový výzkum je podle Matuly (2015) systematické shromaždování a následné

vyhodnocování získaných informací, které následně vedou k pochopení požadavků trhu.

Podle Matuly (2015) hledá odpovědi na otázky, které se týkají chování zákazníků, kvality

výrobků, distribuce, dosahu reklamy a různých dalších prvků marketingového řízení.

8

Autoři Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 15) k definici marketingového výzkumu

dodávají, že mimo jiné pomáhá při hledání inovací, jejich zavedení a dále také hledá

nejefektivnější cesty, jak vstoupit na určitý trh a co možná nejvíce uspokojit potřeby na tomto

vybraném trhu.

Marketingový výzkum je systematicky organizovaný sběr dat a jejich následné vyhodnocení,

kdy jak autorka Machoková (2015, s. 44) dále uvádí, je jeho výstupem uspořádaný soubor

informací, který byl získán na základě určité metodiky.

Při realizaci marketingového výzkumu se pracuje s různým typem dat, která pochází z velké

řady zdrojů a slouží různým účelům pro další využití, jak uvádí Trhal et al. (2017, s. 26)

a shodují se s výše uvedenou autorkou. A autoři Trhal et al. dále dodávají (2017, s. 28), že

tato data se dělí podle jejich původu a nazývají se primární a sekundární data, kdy data

primární jsou ty data, které v souvislostí s vlastním výzkumem samy pořídíme a sekundární

data jsou ta, která existovala už při započetí vlastního výzkumu. S tímto rozdělením se

shodují i autoři Kotler et al. (2012, s. 408) i autorka Monzel (2009, s. 35) a ta dodává, že mezi

primární data můžeme řadit například dotazování či pozorování klientů, zákazníků, vybraných

cílových skupin či dodavatelů. U sekundárních dat Monzel (2009, s. 35) uvádí například

studie, články či vědecké studie.

K tématu, jak dělit data marketingového výzkum a zejména hlavně pak k dělení samotného

marketingového výzkumu dále uvádí Foret (2008, s. 10) následující a doplňuje tak výše

uvedené autory. Podle autora se marketingový výzkum dělí na primární a sekundární.

U primárního Foret (2008, s. 10) uvádí, že zahrnuje vlastní zjištění hodnot u samotných

jednotek. Jedná se tedy o samotný sběr informací přímo v terénu, oproti k sekundárnímu

výzkumu dodává, že se jedná o dodatečné doplnění či další využití dat, která již někdo

shromáždil a zpracoval.

Johnová (2008, s. 106) uvádí postup marketingového výzkumu, který se jak uvádí, skládá

z několika kroků. Jako první je dle autorky nutné definovat problém, který má výzkum řešit,

tedy stanovení určitého cíle výzkumu. Johnová (2008, s. 106) ke stanovaní cílů uvádí, že

dobře stanovený cíl je základním klíčem k úspěchu při výzkumu. K tomuto kroku uvádí

Kotler et al. (2012, s. 407), že definice problému a hlavně stanovení cílů bývá často ta nejtěžší

část v celém výzkumu. Jako další krok uvádí Johnová (2008, s. 106) plán výzkumu, který

konkretizuje typ výzkumu, zdroje, či metody kontaktování. Další krok autorka uvádí sestavení

dotazníku a následný sběr dat. Závěrem tato Johnová (2008, s. 106) dodává, že všechna

získaná data musí být vyhodnoceny správně a výsledky použity v praxi.

Kotler et al. (2012, s. 407) uvádí při definování postupu stejné kroky a shodují se s výše

uvedenou Johnová (2008, s. 106).

Autor Matula (2015) ještě dodává dva základní přístupy k marketingovému výzkumu. Podle

autora se jedná o přístup kvalitativní, který odpovídá na otázky proč, jak a zjišťuje důvody

a příčiny chování cílové skupiny. Jako druhý Matula (2015) uvádí přístup kvantitativní, který

odpovídá na otázky co, kolik, jak často a zkoumá postoje, přístupy a názory zákazníků ke

konkrétním službám či výrobkům. Foret (2011, s. 121) ještě doplňuje k definici

kvantitativního výzkumu toto. Je koncipován a prováděn tak, aby poskytl dostatečně velký

a reprezentativní vzorek. Jako základní techniky uvádí Foret (2011, s. 121) písemné

dotazování, pozorování, osobní rozhovory, analýzy záznamů či experimenty.

Pre-test. Pre-test definují Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 155) jako výzkum, který

mapuje podle autorů startovní rovinu, pro jakékoli měření marketingových aktivit, který je

mnohdy využíván pro definici změny, které chceme dosáhnout a tím i definovat a měřit cíle.

Výše uvedení autoři uvádějí příklad měření známosti značky, účinnost marketingové

komunikace či jejich komponentů. Compass (2012) dále definuje pre-test jako proces, který 

9

oslovuje vybrané členy, aby reagovali na složky komunikační kampaně dříve, než budou

vytvořeny v konečné podobě a pomáhá určit, zda jsou tyto návrhy dostatečně srozumitelné,

věrohodné a přitažlivé. Vannette (2018) varuje, že výzkumníci často chtějí zasílat své

průzkumy respondentům co nejrychleji a neotestované, ovšem v tomhle případě autorka

poukazuje na možnost vzniku nepředvídatelných problémů v rámci sběru dat.

Itbiz (2018) definuje pre-test jako výzkum, který je využíván k předběžnému zjištění účinku

nějaké připravované komunikační kampaně. Vannette (2018) navazuje na výše uvedené

autory a uvádí k tématu několik způsobů, jak ověřit správnost a vhodnost materiálu před jejich

finálním odesláním. Podle Vannette (2018) se jedná o metody focus groups, respondent

debriefing, kognitivní rozhovor, expertní hodnocení, experiment a pilotní studii. Jako častou

metodu pre-testů uvádí Itbiz (2018) také metodu skupinových rozhovorů (focus groups),

případně jejich další specifické formy, kdy se v rámci pre-testů ověřuje jaký účinek mají

různé řešení kreativních variant. Samotnou metodu focus groups poté Vannette (2018)

definuje jako metodu s využitím diskuse několika dotazovaných a moderátorem, jejímž cílem

je vyjasnění pojmů v průzkumu a jeho hodnocení, či vnímání citlivosti tématu.

Dotazování a dotazník. Jurášková, Horňák et al. (2012, s. 60) k tématu samotného

dotazování uvádí, že je to jedna z nejčastějších metod sběru primárních dat. Jak autoři dále

uvádí, je možné použít buď strukturované dotazovaní, kdy se využívá připravený formální

seznam otázek a klade se všem respondentům stejně, nebo nestrukturované, kdy se kladou

otázky podle reakcí respondenta.

Na toto téma navazují Mulačová, Mulač et al. (2013, s. 227), kteří k tématu dotazníků uvádějí,

že je možné využít dotazníky strukturované, které se vyznačují tak, že mají závaznou,

logickou a pevnou strukturu. Nebo, jak dále uvádějí autoři dotazníky polostrukturované, které

jsou více individualizované, ale podle autorů jsou více náročné na vyhodnocení.

K obsahu dotazníku uvádí Jurášková, Horňák et al. (2012, s. 60), že by měl obsahovat mimo

jiné také údaje týkající se respondenta a požadavek na spolupráci. To definují autoři jako

úvodní věty, které vysvětlují účel dotazníku. Tyto údaje uvádí i Kutnohorská (2009, s. 42).

K obsahu ještě dodávají Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 205), že dotazník by měl být

složen ze 3 částí. Jako první uvádějí autoři úvodní hlavičku a shodují se s výše uvedenými

autory. V další části uvádějí Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 205) tematicky ucelené

oddíly všech otázek a případných odpovědí. Poslední část by podle autorů měla být

poděkování a případné pokyny pro odevzdání dotazníku.

Dotazník by měl podle autorů Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 205) upoutat na první

pohled pozornost. Jako další atributy jak a co by všechno dotazník měl mít, uvádějí autoři

Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 205) následně seřazené atributy: srozumitelnost

(jazyk, který je blízký cílové skupině respondentů), dále formální úprava (velikost písma, font

písma, barva), jednoduchost při vyplňování (dostatečná nabídka možností odpovědí, prostor

pro psané odpovědi pro respondenta) a jako poslední Kozel, Mynářová, Svobodová

(2011, s. 205) dodávají atribut snadná orientace (přehledný text a obsahově uspořádané).

S výše uvedenými náležitostmi se shodují Jurášková, Horňák et al. (2012, s. 60) a dodávají, že

cílem dotazníku je, aby respondent odpověděl stručně a pravdivě, protože při nesprávném

sestavení dotazníku můžou být získané informace zpochybněny a výsledky nemusí odpovídat

cílům a potřebám výzkumu.

Kutnohorská (2009, s. 41) ještě doplňuje, že do dotazníku je nutné zahrnout celou

problematiku, aby se podle autorky nemusela provádět další došetřování. K formulaci otázek

ještě Kutnohorská (2009, s. 41) uvádí, že otázky by měly být jednoznačné a formulace všech

otázek by se měla zkoušet před zahájením výzkumu určitým předvýzkumem.

10

K tématu výběru otázek do dotazníku uvádí Průcha (2014, s. 115), že je velmi důležitá

konstrukce dotazníku v souvislosti s volbou otázek. Podle Průcha (2014, s. 115) musí

výzkumník zvážit, jaký typ otázek je pro konkrétní dotazník nejvhodnější. Zda se jedná

o otázky otevřené (nedávají volbu odpovědi, ale respondenti mají volnost při vyjádření),

uzavřené (respondenti jen označují vybranou odpověď), škálové (pomocí stupnice

respondenti hodnotí určitý jev nebo subjekt), nebo jejich kombinace, jak dodává

Průcha (2014, s. 115).

Podle Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 205) existují dva hlavní přístupy při tvorbě

dotazníků. Podle autorů se jedná o přístup sociologický a přístup ekonomický.

K sociologickému přístupu Kozel, Mynářová, Svobodová (2011, s. 205) uvádějí, že dotazník

je obsáhlý, s cílem probrat co nejvíce oblastí a návazností a dodávávají, že oproti tomu

ekonomický přístup definují jako přístup, jehož hlavním cílem je získat požadované odpovědi

co nejefektivněji s využitím jasné formulace a stručné podoby otázek. S tímto rozdělením se

shodují i Mulačová, Mulač et al. (2013, s. 227).

Marketingový výzkum s využitím metody dotazování je nejrozšířenější metoda, která se

používá pro sběr primárních dat, kdy v závislosti na typu používaného dotazníku může také

poskytnout rychlejší informace, než například pozorování či experiment, jak uvádí k tématu

Kotler et al. (2012, s. 411).

On-line dotazníky. Spacil (2017) k tématu uvádí, že on-line dotazníky jsou efektivním

pomocníkem. Dají se využít například při rozvoji firmy, ale podle autora také v otázce zjištění

spokojenosti zákazníků, zaměstnanců, ověření loajality a věrnosti zákazníků, nebo ale také při

různých dalších průzkumech. Demčák (2014) k tomuto tématu uvádí, že dotazníky

v elektronické podobě jsou jednoznačným trendem posledních let. Podle Demčák (2014) mají

elektronické dotazníky právě podobu on-line dotazníků, které se vyplňují přes internetové

prohlížeče a dodává, že mohou být naprogramovány na míru, nebo jej lze vytvořit v některé

z několika on-line služeb.

Připravit dotazník tak, aby přinesl požadované odpovědi, není podle Zalanova (2016) snadné,

ovšem podle autorky jsou i tak on-line dotazníky dobrým nástrojem jak získat ať už

kvalitativní nebo kvantitativní informace pro další zpracování. Černý (2015) poukazuje na

možnou slabinu on-line dotazníků a tou je nepromyšlená distribuce dotazníků, ať už se jedná

o dotazník papírový, nebo dotazník on-line. K tématu on-line dotazníku Černý (2015) uvádí

v následujícím pořadí tyto možnosti distribuce: Uveřejnění odkazu na dotazník na webu

společnosti, či sociální síti apod, uveřejnění odkazu v pravidelném či jednorázovém

emailingu, ať už například v objednávce, nebo newsletteru, rozeslání emailové pozvánky

z různé řady dotazníkových on-line systémů a nebo uveřejnění odkazu na dotazník pomocí

placené reklamy.

S výše uvedenými možnostmi se shoduje i Spacil (2017), který uvádí, že je mnoho způsobů

distribuce on-line dotazníků. Jako příklady distribuce také tento autor uvádí sociální sítě,

vlastní webové stránky či rozesílání pozvánky do průzkumu s využitím emailu.

On-line dotazníky mají zpravidla určité výhody a nevýhody, jak uvádí Demčák (2014)

a dodává v následujícím abecedním pořadí tyto výhody:

 Anonymita respondentů a tím i možnost větší otevřenosti a upřímnosti v odpovědích.

Demčák (2014) ovšem doplňuje, že i u on-line dotazníků není někdy anonymita žádoucí.

 Dispozice dat v reálném čase, kdy podle Demčák (2014) není potřeba je nijak převádět

a je zde výhoda možnosti průběžného vyhodnocení.

 Levnější distribuce v porovnání se zasíláním tištěných dotazníků například poštou, či

dotazování fyzickými tazateli.

11

 Případná vyšší návratnost dotazníků, která souvisí s jednodušším vyplněním

dotazníků.

 V porovnání s fyzickým dotazováním u on-line dotazníků odpadá podle

Demčák (2014) problém s hledáním důvěryhodných tazatelů.

Dále Demčák (2014) doplňuje téma i výčtem několika nevýhod v následujícím abecedním

pořadí:

 Horší kontrola vzorku respondentů.

 Nemožnost oslovení lidí, kteří jsou tzv. offline.

 Podle Demčák (2014) se jedná například o absenci osobního kontaktu s respondenty

a tím absence zachycení nonverbální komunikace.

Definice ještě doplňuje Lišková (2017), která uvádí, že vytvoření on-line dotazníku je

v dnešní době oblíbená metoda, pro kterou platí podobná pravidla jako pro dotazník klasický.

Podle Lišková (2017) ovšem on-line dotazníky mají výhodu, že je lze lehce šířit a jejich

tvorba je levná, nebo dokonce úplně bezplatná.

Semerád (2018) uvádí k tématu distribuce a rozesílání on-line dotazníků, že je také důležité,

zvolit vhodný způsob, jak oslovit respondenty. Podle Semerád (2018) není vhodné odesílat

bezhlavě několik set emailů, z důvodu, že zde není možnost sledování přečtení emailu,

zjištění doručení či alespoň otevření. Pro tyto případy Semerád (2018) doporučuje využití

nástrojů jako jsou Smartemailing, MailChimp či další, které slouží jako nástroj odesílání

hromadné korespondence a poskytnutí následného přehledu o odeslaných emailech. Díky

těmto nástrojům, je podle Semeráda (2018) možné zjistit například počet otevření emailu,

počet kliknutí na adresu dotazníku, nebo na kolik adres nebylo možné email doručit.

Plánování předváděcí akce. Při plánování akcí, které se podle autorky Rybišárová (2009)

dělí na tři hlavní části, kterými jsou prostory pro konání, catering a program, je podle autorky

v prvním kroku důležité zodpovědět otázku, zda si událost firma naplánuje sama, nebo zvolí

pomoc personální agentury. Plánování a samotná realizace předváděcí akce může být náročná

a proto se občas stane, že se při plánování na něco zapomene, jak uvádí Gabaj (2016). Proto je

podle Gabaj (2016) nejdůležitější myslet na to, pro koho je daná událost určena, je důležité

měřit výsledky každé události a také mít stanovený vhodný cíl. Na vhodně zvolený cíl při

plánování akce upozorňuje i autorka Rybišarová (2009). Klíček k dobré události je určení

vhodné cílové skupiny a vytvoření takového zážitku, který si budou návštěvníci pamatovat,

jak uvádí Marketing-schools (2012) a dodává, že pokud společnost najde vhodné skupiny lidí,

ať už mezi současnými zákazníky, nebo spíše mezi potencionálními kupci, může

prostřednictvím takovýchto akcí budovat dobrý dojem a příznivé dlouhodobé vztahy.

Hermann (2017) se shoduje s předchozími autory a dodává k tématu další nezbytnosti, které

jsou důležité při předváděcích akcích. Hermann (2017) upozorňuje na vhodně naplánovaný

a zvolený program akce, vhodná a dobře připravená organizace, ať už se jedná o případné

zajištění občerstvení, zajištění obslužného personálu, bezpečnost, časový harmonogram, či

případný moderátor, vhodné časové naplánování a v neposlední řadě i propagace, kdy

Hermann (2017) uvádí, že je důležité po odeslání pozvánek získat přehled o počtu

návštěvníků a proto je vhodné trvat na potvrzení účasti. S výše uvedeným od Hermann (2017)

se shoduje i Rybišárová (2009) a ještě dodává, že pozvánka by měla být originální, aby byla

dobře zapamatovatelná. Na důležitosti dobře zvolené pozvánky a zjištění zpětné vazby

upozorňuje i Rabatt (2018). Další, na co je důležité brát zřetel je vhodně zvolený rozpočet,

který by si měla každá pořádající firma uvážlivě zvolit a také přiměřené technické zajištění,

jak dodává Rybišárová (2009).

12

Pořádání různých akcí vychází mimo jiné z faktu, že lidé si nejvíce zapamatují to, co reálně

prožijí, jak uvádí Jakasi (2015). K tématu pořádání událostí dále Jakasi (2015) uvádí, že jimi

může společnost ovlivňovat obchodní partnery a upevnit tak jejich loajalitu, nebo například

prezentovat svoje produkty či služby. Způsobů jak uspořádat firemní událost, která propaguje

službu, značku či produkt, je podle Sawyer (2019) mnoho. Také tato autorka upozorňuje na

nutnost vhodné propagace akce, ať už přes sociální media, e-mail, či další a i ona upozorňuje,

že pořádání takovéto události dává dobrou příležitost komunikovat s návštěvníky akce

a budovat tak vztahy s potencionálními, či stávajícími zákazníky, rozšířit okruh svých

případných klientů a splnit tak firemní cíle.

Autor Rabatt (2018) ještě doplňuje téma místa konání akcí. Podle autora je důležité brát

v potaz cílovou skupinu a při výběru autor zmiňuje i využití průzkumu. Upozorňuje, že

mnoho návštěvníků je sice ochotných za akcí cestovat, ne ovšem každý. Jak uvádí

Kim (2018), důležité je, aby se návštěvníci zaměřili na obsah události a ne na to, jak se na

místo dostanou. K výběru místa ještě Rabatt (2018), že je důležité myslet na parkovací místa,

vhodnou a dobře dostupnou a snadno nalezitelnou polohu, prohlédnutí místa ještě před

plánováním akce, nebo brát v potaz i případné narušení události, jako je počasí, doprava atd.

I Kim (2018) upozorňuje na téma dostupnosti pořádané akce. Podle Kim (2018) je velice

důležité zajistit pro účastníky vhodný příjezd a odjezd z místa, udělit jim jasné pokyny jak

a kdy dorazit na místo konání a v neposlední řadě i tento autor poukazuje na nutnost vytvoření

dostatečného počtu parkovacích míst.

Sawer (2019) uvádí rozdělení pořádání do tří fází, které jsou seřazeny chronologicky. Jako

první fázi uvádí přípravnou fázi, dále pak fázi samotného pořádání akce a následně fázi po

akci. K první fázi uvádí, že obsahuje vytvoření a rozeslání pozvánek, propagace akce, či

v neposlední řadě programu akce. K druhé fázi uvádí různé možnosti propagace akce z místa,

například video přenosem. Ke třetí fázi Sawer (2019) uvádí, že je důležité získat zpětnou

vazbu od návštěvníků, proto je podle ní vhodné rozeslat například dotazník o spokojenosti

s akcí a získání tak důležitých informací. I Autor Kim (2018) upozorňuje na důležitost získání

následné zpětné vazby po konání události a shoduje se tak s předchozí autorkou.

Podle definice Marketing-schools (2012) předváděcí akce zahrnuje osobní kontakt mezi

společností a jejími zákazníky, kdy možností forem předvedení je široká řada. Úspěšná akce

poskytuje podle Marketing-schools (2012) účastníkům určitou hodnotu nad rámec informací.

Marketing-schools (2012) upozorňuje na možnost slevy, bezplatné ukázky pro návštěvníky

takovéto akce, kdy takovéto výhody dodávají návštěvníkům pocit, že dostávají určitou

výhodu, nikoli jen možnost návštěvy akce.

Odborný článek. Chování každého čtenáře je jiné, přesto se dá říci, jak uvádí Kolařík (2011),

že jim nevadí si přečíst dlouhý článek dlouhý i několik stránek. Primární je podle autora

čtenáře zaujmout a nabídnout mu přehledný článek, co se dobře čte. Hošková (2017) k tématu

uvádí jako další důležitý krok vhodně zvolené téma článku. Každý kdo píše takový článek, by

si měl uvědomit, jakou skupinu čtenářů chce oslovit a jak chce působit prezentaci obsahu jeho

cílové skupině, jak uvádí dále Hošková (2017) a dodává, že článek by měl být hlavně

zajímavý, se zařazením reálných dat, čísel, ale i v neposlední řadě logických argumentů.

Kafoněk (2011) také upozorňuje na srozumitelnost a přehlednost článku. Upozorňuje na

zaměření se v článku na podstatné informace, které jsou pro potencionálního zákazníka

podstatné a které ho zajímají. Kafoněk (2011) upozorňuje na častou chybu uvádění mnoha

nepodstatných detailů, který nemusí, kromě autora, nikomu nic říct.

Několik otázek, na které je nutné, aby si autor před psaním článku odpověděl, uvádí

Bednář (s. 106, 2011): Jakému médiu má být článek určen. Co má být jeho podstatou. Kdo

má být jeho čtenářem. Jaké budou v článku přílohy (obrázky atd.). Toto téma ještě doplňuje 

13

Rostecký (2015), který se shoduje s výše uvedeným a také uvádí, že je velice důležité

zamyslet se, komu a proč článek autor píše. Rostecký (2015) uvádí několik příkladů důvodů,

proč takový článek psát. Podle Rostecký (2015) je to například představení konkrétního

produktu nebo služby, představení nějaké novinky na trhu, představení celé

společnosti - propagace určité značky. a nebo oznámení o konání nějaké firemní akce.

Rostecký (2015) dodává, že důvodů a cílů článků je velká spousta, ale upozorňuje, že autor by

je měl předem dobře znát. Také Kolařík (2011) se v tématu shoduje s autory Rostecký (2011)

a Bednář (s. 106, 2011) a uvádí, že autor musí myslet, jestli je článek pro širokou veřejnost, či

odborníky a upozorňuje také na podstatu unikátnosti článku a přínosu pro čtenáře jako jednou

z dalších důležitých věcí.

Autorka Hošková (2017) upozorňuje dále na důležitost vhodně zvoleného titulku článku, jako

na první věc, která upoutá pozornost čtenáře. Dále poté na úvodní odstavec, ve kterém je

podle Hošková (2017) důležité odvést hlavní sdělení celého obsahu. Tímto je podle autorky

potřeba zaujmout čtenáře, aby článek vůbec četl dál, jinak od něho odejde. Pavoničová (2017)

také upozorňuje na důležitou funkci a podstatu nadpisu a uvádí, že je to podle autorky jakýsi

obal, který buď čtenáře může nalákat, nebo odradit. I Pavoničová (2017) dále poukazuje na

nutnost dobře zpracovaného prvního odstavce článku, který by podle ní měl shrnovat

nejdůležitější body, protože jak dodává, že pokud autor to nejzajímavější nenadělí hned na

začátek, s největší pravděpodobností podle autorky čtenář článek nedočte.

V důležitosti nadpisu a úvodního odstavce se shoduje s předešlými autorkami

i Kolařík (2011), který uvádí nutnost kvality nadpisu, ale dodává, že titulek by měl být

pravdivý a neklamat čtenáře. Závěrem ještě téma doplňuje Rostecký (2015) dodává, že pokud

chce autor oslovit čtenáře, jeho článek by měl být: přínosný, zajímavý, atraktivní, zacílený

a unikátní, kdy autor závěrem dodává, že cílem by mělo být, aby si článek čtenáři přečetli

rádi.

Autorka Pavoničová (2017) dále upozorňuje na grafické členění článku. Upozorňuje, že text

by měl být strukturován do odstavců, případně kapitol. Podle Pavoničová (2017) jsou vhodné

také mezititulky, které oddělí tematicky různorodé odstavce a mohou pomoci čtenáři

zorientovat se v textu.

Webové stránky. Dalším tématem této části práce jsou webové stránky. Procházka

(2011, s. 11) uvádí, že samotná tvorba těchto stránek byla až donedávna výsadou profesionálů

z řad IT, kdy se nedá říci, že jde o věc podle autora zcela snadnou a triviální, ovšem

s přicházející lepší gramotností uživatelů počítačů je podle autora možné tvrdit, že úspěšné

zvládnutí tvorby webové stránky je v možnostech většiny uživatelů, kteří jsou v této oblasti

v pokročilejší fázi. Webové stránky mohou obsahovat podle Keller (2007, s. 331) například

informace o konkrétní společnosti, mohou zde být zveřejněny informace o výrobcích

společnosti a další informace jako například další spolupracující subjekty, jako jsou například

obchodní partneři a další informace, související se společností. Podle Svoboda (2009, s. 168)

jsou profesionální webové stránky společnosti jednou ze základních komunikačních forem

on-line PR a i ony napomáhají tomu, aby společnost byla úspěšnější v konkurenčním

prostředí. Autoři Karlíček et al. (2016, s. 192) uvádějí k tématu, že firemní webové stránky by

měly na návštěvníky zapůsobit jako jeden celek, kde se nebudou ztrácet, kdy je podle autorů

důležité, aby ty nejzásadnější sekce byly umístěny na takových místech, aby byly pro

zákazníky dobře spatřitelné a snadno k nalezení. Monzel (2009, s. 106) v souvislosti se

spokojeností zákazníků poukazuje na nutnost kontroly všech aktuálností na webu a kontrolu

úplné funkčnosti firemních webových stránek. Toto téma rozšiřuje Karlíček et al.

(2016, s. 191) a dodávají, že webové stránky by měly být přehledné při využívání, jednoduché

na ovládání a přehledné na vyhledávání informací. 

14

Monzel (2009, s. 106) k webovým stránkám uvádí, že jsou ideálním místem zprostředkování

aktuálních a vždy dostupných informací pro zájmy určité zájmové skupiny, pohodlnou

a rychlou výměnu informací, ať už se zákazníky, ale i s jinými dalšími skupinami lidí

a v neposlední řadě pro celkové zlepšení služeb svým zákazníkům.

Bednář (2011, s. 82) rozvádí téma po technické stránce a nabízí dva druhy řešení takových

webů které mají odlišnost v tom, jak jsou tvořeny. Podle něj se jedná o statistické

a dynamické weby. Ke statistickým Bednář (2011, s. 82) uvádí, že se jedná o web z hotových

stránek, kdy tyto stránky jsou umístěny na určitém webovém serveru, kdežto weby dynamické

se podle autora na webovém serveru nenachází, fungují na základě požadavků klienta

a následné kompletaci komponentů a jejich systém fungování je odlišný od statistických

webů.

2.3 Ekologická stopa výrobku

Zemědělství a ekologie. Podle CENIA (2016) je podíl zemědělství na HDP a zaměstnanosti

asi 2,5 %. Samotná zemědělská půda pokrývá více než polovinu území ČR. Velké farmy

podle autora pokrývají zhruba 70 % tohoto území a malé farmy zbylých zhruba 30 %.

Z důvodu zavádění společné zemědělské politiky EU došlo od roku 2000 k částečnému

posunu k trvalým porostů či loukám, jak dodává autor.

Ekologie v zemědělství by měla být podle Bio-info (2009) řízena preventivně a zodpovědně,

kdy jejím cílem by podle autora měla být ochrana zdraví, pohoda současných i budoucích

generací a životního prostředí. Tento autor uvádí k ochraně zemědělství pojem ekologické

zemědělství. Při definování ekologie v zemědělství uvádí a definuje tento pojem

i Vítejtenazemi (2013) a Bioinstitut (2015).

Zemědělství mění krajinu více, než jakákoli jiná lidská činnost, jak uvádí Lester (2013). Podle

autorky má vliv na půdu, podnebí, rozmanitost rostlin a volně žijících živočichů, vodu či

lidské zdraví. Plodiny a pastviny zabírají podle Lester (2013) téměř 40 procent země

a přeměna volných luk na půdu využívanou pro zemědělskou produkci je stále větší. Podle

Umweltbundesamt (2019) má zemědělství zásadní význam a nese podle autora velkou

zodpovědnost za ochranu životního prostředí. Používání například hnojiv a pesticidů má

i podle Umweltbundesamt (2019) velký dopad na půdu, ovzduší, vodu, rostliny a zvířata,

nebo na obecnou biologickou rozmanitost.

Delonge (2014) uvádí, že zemědělství a ekologie spolu úzce souvisí. Podle této autorky

přinesl technologický pokrok na jedné straně například velký progres ve šlechtění rostlin,

hnojivech, pesticidech atd., ovšem na druhé straně přináší tento pokrok v současné době různé

epidemie, eroze půdy, poškození vodních zdrojů, znečištění ovzduší, ztráty biologické

rozmanitosti atd. Delonge (2014) poukazuje závěrem na důležitost nalezení šetrnějších

způsobů pěstování potravin a jeho obhospodařování a nutnost celkového zlepšení ekosystémů.

Autor Umweltbundesamt (2019) dále rozvádí téma pesticidů a hnojiv, jakožto hrozbu pro

suchozemské a vodní ekosystémy, ke kterým uvádí, že díky jejich využívání dochází ke

kontaminaci podzemních vod, ztráta biologické rozmanitosti, nebo úbytku úrodnosti půdy.

Poukazuje i na nadbytečné a nevhodné využívání těžkých zemědělských strojů.

V současné době je podle Delonge (2014) mnoho oborů, který se zabývají studiem

ekologických procesů v zemědělské praxi. Delonge (2014) uvádí pojmy jako zemědělská

ekologie, udržitelné zemědělství, regenerační zemědělství, nebo v neposlední řadě ekologické

zemědělství. I když všechny tyto pojmy můžou mít mezi sebou nepatrné rozdíly, všechny

mají podle Delonge (2014) stejný cíl a to porozumět, řídit a těžit ze vztahu mezi půdami,

plodinami, zvířaty, počasím, podnebím, vodními zdroji a biologickou rozmanitostí.

15

Další autor rozvádí pojem spjatý s ekologií v zemědělství a to ekologické zemědělství, které

je podle Bioinstitut (2015) moderní forma obhospodařování půdy, kdy se nepoužívají umělá

hnojiva, postřiky, hormony, umělé látky a chemické přípravky. Jeho základem je podle autora

zdravá půda a prioritou hlavně kvalita, nikoli kvantita. Bio-info (2009) definuje tento pojem

jako produkční systém, jehož cílem je zachování zdravé půdy, ekosystému a lidí. Podle

Bio-info (2009) spojuje tradice, vědecké výzkumy a inovace, kdy cílem ekologického

zemědělství je prospěch společného prostředí, dobrá kvalita života a podpora spravedlivých

vztahů. Namísto použití vstupů, které mají nepříznivé dopady, spoléhá ekologické

zemědělství na postupy, které jsou ekologické, rozmanité a také koloběhy, které jsou

přizpůsobeny různým podmínkám, jak dále uvádí Bio-info (2009). Mělo by být založeno

hlavně na živých systémem a kolobězích, pokusit se je napodobovat a při práci s nimi podle

autora napomáhat jejich udržení.

Vítejtenazemi (2013) k definici dodává, že cílem ekologického zemědělství je udržení

a zlepšení dlouhodobé úrodnosti půdy a její ekologické funkce a také nejlépe úplné odbourání

využívání chemikálií a pesticidů. S odbouráním chemikálií se shoduje i Bio-info (2009), které

uvádí, že ekologické zemědělství by se mělo vyvarovat využívání hnojiv či jiných látek

používaných na ochranu rostlin, ale i veterinárních léků nebo potravních aditiv, které mohou

mít špatný vliv na zdraví.

Podíl půdy v ekologickém zemědělství byl podle CENIA (2016) v roce 2015 12 %

zemědělské půdy. Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství 2016-2020, který

navazuje na dva předešlé plány ekologického zemědělství (2004-2010 a 2011-2015), má za cíl

oživit pozitivní trend a také zajistit, aby se právě ekonomické zemědělství stalo do roku 2020

stabilním trhem, jak dále uvádí autor. Růst ekologického zemědělství byl podle

CENIA (2016) do velké míry podpořen dotacemi v rámci agroenviromentálních opatření.

Aerace půdy a aeratory. K tématu aerace půdy uvádí Haenselblatt (2015) že přínosy

provzdušňování půdy jsou, že tato půda je úrodná, dobře odvádějící, bohatá a také se zde daří

rostlinám. Bez výměny vody a kyslíku, která musí být dostatečná, v prostorách mezi

částicemi půdy mohou podle Haenselblatt (2015) keře či rostliny trpět. Velké či husté

kořenovité struktury mohou způsobit zhutňování půd v krajinných lůžkách, rostliny, které

dříve vzkvétaly mohou najednou vadit a nevzkvétat z důvodu nemožnosti dýchat od zhutnění

půdy kolem jejich kořenů, jak dodává Haenselblatt (2015). K využívání a prospěšnosti

aerátorů dále uvádí ICL (2015), že většina mikroorganismů je aerobní povahy a ty vyžadují ke

svému metabolismu kyslík. V půdách, kde není prováděno provzdušňování nemohou tyto

mikroorganismy fungovat, dochází tak ke kvalitní recyklaci živin, podle ICL (2015). Rostliny

musí vyvinout velmi rozsáhlý kořenový systém, aby mohly zajistit zdravý růst a také

maximalizovat odolnost vůči přežití v období horkých a suchých podmínek. Využití aerátoru

jim toto umožňuje, jeho využívání podporuje kořenový růst.

Téma aerace půdy doplňuje Karásková (2017), která uvádí, že díky využívání aerátorů, při

provzdušňování půdy je umožněn přístup kyslíku a vody ke kořenovým systémům, které

napomáhají ke zvýšenému rozvoji a posílení. Rozsáhlý kořenový systém pak přispívá

k hojnějšímu odnožování rostlin a tím i k zahušťování porostu a jeho pravidelnosti. Jeho

úlohu lze spatřovat i v souvislosti se vsakováním vody, jak závěrem uvádí Karásková (2017),

která se shoduje v uvedených informacích s ICL (2015) a Haenselblatt (2015).

Ke zpracování a aeraci půdy dále uvádí Agrojournal (2015), že půda se má zpracováním

připravit do takové stavu, kdy jsou všem plodinám poskytnuty dobré stanovištní podmínky

pro jejich růst a jejich vývoj a to s požadavkem na co minimální negativní dopady na kvalitu

půdy. Agrojournal (2015) dodává, že zájem o důsledky hospodaření na půdě by měl být

trvalý, pro každého, kdo na této půdě hospodaří.

16

Hlavni cíly provzdušňování (aerace) je podle ICL (2015), kdy autor následující přínosy uvádí

v abecedním pořadí:

 kvalitnější půdní struktury;

 lepší podmínky pro zakořenění;

 lepší rozklad;

 zhutnění půdy;

 zlepšení povrchové drenáže;

 zlepšení přívodu vzduchu do půdy;

 zvyšuje i odolnost proti suchu (nepřímo tak, že podporuje hlubší růst kořenů a udržuje

povrch otevřený při srážkách a zavlažování).

Využívání aerátorů nebo také provzdušňovačů, jak téma závěrem doplňuje Karásková (2017)

je využíváno nejen v České republice, ale hojně také v zahraničí, hlavně tam, kde rozloha luk

a pastvin zaujímá velkou část rozlohy území, jsou to státy jako je Anglie, či Nový Zéland

a tamní farmáři jim přikládají velký význam, jak dodává Karásková (2017) .

2.4 Metodika

Cílem této práce bylo připravit propagační kampaň pro uvedení nového výrobku na trh.

Navržená propagační kampaň bude založena na poznatcích z charakteristiky uváděného

produktu a jeho srovnání s konkurencí, výběru cílového segmentu a z realizace

marketingového výzkumu.

V první kapitole této práce, s názvem teoreticko-metodologické část, je obsaženo několik

podkapitol. Konkrétně se jedná o podkapitoly s názvy koncepty vývoje a uvádění výrobků na

trh, marketingové prostředí a ekologická stopa výrobku. V podkapitole první je nejprve

uveden proces vývoje nových výrobků, který je dále následovaný informacemi, týkajících se

definic tohoto pojmu, nebo doplnění procesu vývoje o odborné názory. Následuje část

věnovaná uvádění výrobků na trh, kde jsou kromě definic tohoto pojmu, uvedeny například

také faktory, na které je podle citovaných autorů důležité brát zřetel, kroky, které jsou vhodné,

aby společnost udělala, či typy a vhodná řešení v momentech uvádění výrobků na trh. V další

podkapitole s názvem marketingové prostředí je v první části definován pojem marketingový

mix, doplnění o jeho rozdělení a popis. Téma marketingového mixu bylo zvolenu z důvodu

výběru cíle této práce, konkrétně tedy přípravě propagační kampaně, kdy právě propagace je

jednou z částí marketingového mixu.

Následuje část věnovaná produktové strategii, kde jsou uvedeny odborné informace vztahující

se k tomuto pojmu. V části, která je věnována marketingovému výzkumu, jsou uvedeny

informace ohledně důležitosti tohoto výzkumu, dále pak definice samotného pojmu.

Následuje charakteristika procesu realizace a dělení dat, která je doplněna postupy a přístupy

k marketingovému výzkumu. Na tuto část navazují teoretické informace k tématu dotazování

a dotazník, jako je například jeho rozdělení či definice. Následuje téma věnované obsahové

stránce a rozdělení dotazníků. Dále jsou v této části uvedeny informace týkající se konstrukce

dotazníků, výběru otázek, náležitostí a cílů dotazníků. Na tuto část v teoretickometodologické části navazuje blok věnovaný on-line dotazníkům, protože dotazník, který je

distribuován formou on-line slouží jako zdroj dat pro praktickou část práce. V této části jsou

kromě definic pojmu i popsány možnosti distribuce on-line dotazníků, dále pak výhody

a nevýhody této formy dotazování. Dále je zde uveden příklad způsobu rozesílání těchto

dotazníků, formou využití různých on-line nástrojů. Předposlední podkapitolou teoreticko-

17

metodologické části práce je část nazvaná ekologická stopa výrobku. V této části práce je

obsaženo několik informací týkají se ekologického zemědělství, ekologie v zemědělství, které

jsou dále doplněny o další informace vztahující se k tomuto tématu. Navazující a poslední část

je věnována aeraci půdy a aerátorům, kdy je v této části uvedena důležitost, přínos a cíle

aerace půdy a využití aerátorů na základě definic a zjištěných informací z odborných zdrojů.

Informace, které jsou uvedeny v této části práce, byly následně využity při konstrukci

dotazníků pro potřebu marketingového výzkumu, při provádění marketingového výzkumu

a při tvorbě návrhů, které jsou obsaženy v praktické části této práce.

V praktické části práce je nejprve v první podkapitole uvedena charakteristika společnosti

Agrotip. Tyto informace byly získány na základě rozhovoru se zástupcem společnosti, kdy

přepis tohoto rozhovoru je součástí příloh práce jako Příloha 1 a dále na webových stránkách

této společnosti. Na tuto část navazuje charakteristika konkurenčních výrobků. V tomto

případě se jedná o dva konkurenční výrobky podobného typu, aerátorů. Nejprve je zde popsán

a technicky zdokumentován aerátor od již zmíněné společnosti Agrotip a dále pak další dva

konkurenční výrobky, kdy pro zjištění jejich technických parametrů bylo využito informací

obsažených na webových stránkách prodejců těchto výrobků. Následně jsou v této práci

všechny tři aerátory porovnány.

Následuje část, která je věnována charakteristice trhu, kde je uveden vývoj travních porostů

na zemědělské půdě a dále vývoj rozlohy trvalých travních porostů v ČR. V další podkapitole,

tedy podkapitole 3.2 je již uveden marketingový výzkum, nejprve jsou zde uváděny

informace ohledně provedeného pre-testu, na něhož navazuje část věnována samotné

realizaci. Tento výzkum byl prováděn v období 5. 1. 2019 až 10. 2. 2019 a další informace

s ním spojené jsou uvedeny zvláště níže v této podkapitole. Následuje část obsahující

zpracování výsledků z provedeného marketingového výzkumu, konkrétně povrchní kontrolu

dat, kdy jsou odpovědi ze všech 11 otázek zvláště zpracovány. Na tuto část navazuje

porovnání výsledků a rozdělení odpovědí do dvou skupin z hlediska rozlohy. Odpovědi takto

získané a rozdělené byly následně použity pro provedení t-testu. Kvůli snížení pracnosti byl

tento t-test vypočítán z procentuálního vyjádření odpovědí, nikoli z četnosti originálních

odpovědí a zde již nebylo obsaženo všech 11 otázek a odpovědí, ale jen vybrané odpovědi.

V této části jsou obsaženy výsledky t-testu a to konkrétně základní charakteristika párů do

100 ha a nad 100 ha, dále konfliktní kombinace otázek a párová korelace vzorků.

Na základě takto zpracovaných výsledků provedeného výzkumu a informací obsažených

v teoreticko-metodologické části bylo přistoupeno k vytvoření návrhů na propagační kampaň

pro uvedení výrobků na trh propagací, kdy se konkrétně jedná o sestavení návrhu na

předváděcí akce. V rámci tohoto návrhu byly sestaveny dvě části. A to část přípravná

a realizační. Pro stanovení předběžné kalkulace na pořádání této akce byl osloven zástupce

společnosti Appolo Print s.r.o. Lovosice, kdy cílem rozhovoru bylo stanovení předběžné

kalkulace na pořízení a tisk potřebných tiskovin. Přepis tohoto rozhovoru je součástí příloh

této práce jako Příloha 3. Na základě tohoto návrhu bylo následně přistoupeno k vytvoření

návrhu na kooperaci předváděcí akce. Dále je v této části práce obsažen návrh na zapůjčení

výrobku, při kterém byla využita e-mailové komunikace se zástupci společností poskytující

zapůjčování zemědělské techniky. Znění tohoto e-mailu je uvedeno v přílohách této práce

jako Příloha 4. V dalších částech poté návrh na propagační materiál, článek a webovou

prezentaci. K tématu sestavení návrhu webové prezentace byla využita kromě zdrojů

z odborné literatury a internetu i konzultace s odborníkem na tuto tématiku, konkrétně

zástupce společnosti Web***, která se zabývá tímto tématem. Přepis tohoto rozhovoru je

součástí příloh práce jako Příloha 2. Všechny tyto návrhy jsou detailněji popsány v praktické

části této práce, konkrétně v podkapitole 3.3 implementace výzkumu, po které následuje již

poslední kapitola a to kapitola 4, ve které je závěr této práce.

18

2.4.1 Marketingový výzkum a konstrukce dotazníku

Jak bylo již uvedeno v jedné z podkapitol teoreticko-metodologické části, marketingový

výzkum je klíčový prvek v rámci celkové oblasti marketingových informací, které se

využívají pro určování a zjišťování konkrétních problémů a příležitostí, jak uvádí

Vysekalová et al. (2012, s. 303). Shromažďování a vyhodnocení takto získaných dat vede

k pochopení trhu, jak doplňuje Matula (2012). Na základě těchto, ale i dalších teoretických

informací byl sestaven dotazník, který je základem pro praktickou část práce.

Vliv prostředí, otázek a distribuce

Jak je uvedeno v teoreticko-metodologické části, dotazník by měl být srozumitelný,

jednoduchý, se snadnou orientací a formálně upravený, jak uvádí Kozel, Mlynářová, Svoboda

(2011). Pro tento marketingový výzkum byla zvolena elektronická forma dotazníků. Bylo to

nejen z toho důvodu, že respondenti se nacházejí po celé České republice. Ale také pro svou

menší finanční náročnost. Forma poštovní komunikace byla v porovnání s on-line dotazníkem

finančně nákladnější, ale i z hlediska zpětné vazby vyžaduje další administrativní činnost

spojenou s odesíláním dotazníku. Další výhodou zvolené formy je automatické zpracování

odpovědí, tak jak uvádí v teoreticko-metodologické části Demčák (2017). Pro vytvoření

dotazníku byl zvolen systém na webu Survio.com. Předností tohoto systému je i to, že je tento

systém interaktivní, po spuštění nevyžaduje prostudování jakéhokoliv návodu, ale po zvolené

odpovědi sám nabídne další kroky, včetně závěrečného odeslání. Po vytvoření dotazníku byl

na základě informací, které uvádí v teoreticko-metodologické části Semerád (2018), tento

dotazník spolu s úvodním seznamovacím textem nahrán do systému na webu

Smartemailing.cz, přes který byl tento dotazník distribuován prostřednictvím e-mailu.

Využívaný web Smartemailing.cz nejen poskytuje možnost hromadného odesílání e-mailu,

ale poskytuje i statistiky jako otevření a neotevření samotného e-mailu, či další možnosti.

Volba otázek

Tato otázka byla zvolena na základě podkladů Českého statistického úřadu, kdy průměrná

výměra zemědělského subjektu v období za léta 2000 až 2016 klesla ze 136 na 130 ha, jak

uvádí ČSÚ (2018a). U subjektů fyzických osob vzrostla o 14,1 % a to z 39 ha na 44 ha

a u subjektů právnických osob klesla o 18,5 %, tz. z 949 ha na 774 ha, jak dodává k tématu

velikosti ČSÚ (2018a). Na základě těchto údajů a cílem co nejširší nabídky odpovědí pro

respondenty byl proto v dotazníku údaj o velikosti hospodaření rozdělen do těchto skupin:

 do 25 ha;

 50-100 ha;

 100-150 ha;

 150 ha a více.

Cílem této otázky je zjistit, pro jak velké hospodářství bude nabízený produkt atraktivní a lze

jej využít při celkové orientaci na zákazníka.

Následující otázka byla zaměřena na otázku rozhodovacího procesu respondenta, na jakém

základě se rozhoduje při nákupu nové techniky, které primární motivační prvky zohledňuje

při svém výběru. V dotazníku jsou uvedeny v tomto pořadí:

 pravidelná obměna strojového parku;

 zavedení nových způsobů hospodaření;

 rozšíření výroby (expanze);

 zvýšení konkurenceschopnosti;

19

 jiný důvod (prosím vyplňte).

Poslední otázka byla zvolena jako otevřená, kde dává možnost respondentovi vyjádřit se

k dané problematice.

Takto získané odpovědi jsou zdrojem odpovědí k otázkám typu dotazovaného zákazníka, tím

i formou nabídek, kde se stanovují nejsilnější skupiny pro cílové zaměření nabídky. Tento

podklad také slouží k obecnému oslovení zákazníka, z hlediska preferencí.

Otázka volby techniky je třetí otázkou sestaveného dotazníku, kde respondent uvádí na jakém

základě čerpá své informace o produktech po svém rozhodnutí o zakoupení nového produktu.

V této části respondent vybírá, jaký význam přikládá jednotlivým možnostem, jak získat pro

něj potřebné informace o zamýšlené investici. Na stupnici 1 až 3 uvádí důležitost zdroje svých

informací, kdy hodnocení číslem 3 představuje největší vliv při rozhodování, na druhé straně

číslo 1 ten nejmenší. Jednotlivé otázky byly zvoleny v tomto pořadí:

 článek v odborném periodiku či internetu;

 veletrh;

 reklamní brožury;

 osobní předvedení výrobku;

 doporučení či recenze ve svém okolí.

Údaje získané u této otázky dávají přehled o tom, jak se respondent orientuje při získávání

svých informací a kam by mohla cílit nabídka produktu.

Další otázka je směřována na orientaci respondenta, zda upřednostňuje koupi nového

produktu, zánovní techniku, či oboje. Proto byla otázka konstruována takto:

 jen novou techniku;

 jen zánovní techniku;

 oboje.

Získané informace slouží jako zdroj informací na otázku, jaké volbě dávají respondenti

přednost.

Pátá otázka směřuje k dotazu ohledně věrnosti ke značce. Zda má respondent zakotvenou

věrnost k určité značce. Zde respondent tedy uvádí svou preferenci, proto zde byla možnost

odpovědi ano či ne.

Výsledek z této otázky ukazuje, jak respondent nahlíží na nabízený produkt, zda a v jaké míře

je možné srovnání s konkurenčním produktem.

V další otázce dotazníku respondent odpovídá na otázku, zda zná produkt, či má nějaké

povědomí o tomto typu na ošetřování půdy. Na základě konstrukce otázky byly zvoleny

pouze odpovědi ano a ne.

Sedmá otázka je zaměřena na znalost konkrétních produktů typu aerátor. Respondent zde

odpovídá na otázku, zda zná tento produkt či nikoli. V České republice se doposud prodávaly

dvě zahraniční značky. Aerátor firmy Agrotip je novinkou. Na tomto základě jsou odpovědi

v této otázce sestaveny takto:

 Soil Aerator ASA 810;

 Aerátor Alstrong;

 Joskin EBR 4S model 360;

 žádný aerátor neznám.

20

Cílem této otázky bylo získat informace od respondenta o povědomí nové technologie

a zpracování půdy.

Další otázka je zaměřena na výhody aerátoru. Odpovědi jsou konstruovány do otázek dle

jejich využitelnosti do hodnocení 3 největší význam, až po hodnocení 1, jako nejmenší

význam. Odpovědi jsou seřazeny takto:

 zlepšení vodního režimu půdy;

 úspora pesticidů;

 vyšší výnos;

 kvalitnější sklizeň.

Získané odpovědi jsou zdrojem pro nabízení produktu, z hlediska toho, jaké výhody jsou pro

respondenta nejdůležitější a na které bude kladen větší či menší význam.

Tématem deváté otázky byl dotaz na zakoupení vlastního produktu, zde je respondent

dotazován, zda přemýšlel o koupi aerátoru. Z tohoto důvodu je u této otázky odpověď ano

a ne. Na základě odpovědí z této otázky je možné získat povědomí a přehled o potencionální

koupěchtivosti.

Předposlední otázka má za téma předváděcí akce. Respondent je zde dotazovaný, zda uvažuje

o návštěvě a seznámení se s produktem formou právě předvedení na akci. Z tohoto důvodu je

u této otázky odpověď ano či ne. Cílem této otázky bylo získat odpovědi a přehled o pohledu

respondentů na případné předváděcí akce. Zde je o prezentaci produktu touto formou zájem,

případně v jaké intenzitě. Hlavně, ale tyto odpovědi slouží pro zpracování těchto akcí a také

pro rozvržení těchto předváděcích akcí co nejvhodněji v rámci České republiky, aby

příjezdové vzdálenosti nebyly překážkou.

Poslední otázka se týkala zjištění lokalizace respondenta. V této otázce oslovený respondent

vybírá kraj ve kterém hospodaří. V dotazníku jsou uvedeny všechny kraje v rámci celé České

republiky. Cílem této otázky je zjištění přehledu o síle potencionálních zájemců z řad

respondentů v rámci jednotlivých regionů. Výsledek poslouží nejen k cílenému nabízení

produktů, ale i uspořádání předváděcích akcí, případně k navázání spolupráce s prodejci

zemědělské techniky v dané oblasti.

Vyplnění tohoto dotazníku zabere respondentovi zhruba 2 - 3 minuty. Dotazník nebyl

konstruován tak, aby byl časově náročný. Celý dotazník byl konzultován se zástupcem firmy

Agrotip, která je výrobcem výrobku aerátor, kdy návrh na jeho uvedení na trh je předmětem

této práce. Přepis tohoto rozhovoru je uveden v přílohách této práce, jako Příloha 1.

Celý výše uvedený dotazník byl před jeho odesláním v rámci marketingového výzkumu

podroben pre-testu. Cílem tohoto pre-testu bylo zjištění srozumitelnosti dotazníku. Pro tento

pre-test byly vybrány tři osoby. Jednalo se o zástupce z řad výrobce, agronoma a dále

mechanizátora. Byli vybráni na základě jejich odborné způsobilosti. Každému z nich byl

předložen dotazník, kdy měli zhodnotit jeho komunikační srozumitelnost pro další

respondenty v rámci marketingového výzkumu.

Výběr dotazovaného vzorku

Pro výběr dotazovaného vzorku bylo nutné sestavit adresář oslovených zemědělských

podniků. Proto byl učiněn dotaz na zástupce ministerstva zemědělství ohledně adresáře

poskytnutí těchto údajů. Tato odpověď však nebyla kladná jelikož zástupcem ministerstva

zemědělství bylo sděleno, že žádným takto požadovaným seznamem zemědělských podniků,

které mají ve svém portfoliu pastviny toto ministerstvo nedisponuje. Po následném dotazovaní 

21

zástupce Výzkumného ústavu rostlinné výroby, na který bylo zástupcem ministerstva

zemědělství odkázáno a který se touto problematikou také zabývá, bylo následně zjištěno, že

tento výzkumný ústav však ucelený přehled také nemá k dispozici, kdy jejich spolupráce se

omezuje, jak uvedl zástupce Výzkumného ústavu rostlinné výroby, pouze na některé větší

zemědělské podniky a není ani lokalizována do všech oblastí v rámci České republiky.

Jako další možnost sběru dat bylo zvoleno dotazování na pracovníka Ústředního kontrolního

a zkušebního ústavu, kteří provádějí ve všech zemědělských podnicích vlastní kontrolní

a zkušební činnost. Zde však adresář také nebyl poskytnut s odkazem na stávající nařízení

GDPR (General Data Protection Regulation), které této instituci toto nařízení od května 2018

ukládá. Ovšem na základě poskytnutých informací tímto zaměstnancem, bylo následně

přistoupeno k výběru vzorku níže uvedenou metodou.

Na základě získaných informací od pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu,

bylo přistoupeno k vypracování adresáře z databáze Státního zemědělského intervenčního

fondu. Tento postup výběru vzorku byl zvolen na základě níže uvedených informací o čerpání

dotací. Státní zemědělský intervenční fond uvádí seznam všech hospodařících zemědělských

podniků, které obdržely na svou činnost dotaci. Zde bylo následně přistoupeno k výběru

z adresáře podniků v programu na rozvoj venkova 2014 – 2020. Z této databáze byl vyčleněn

seznam dle dotací pro ty podniky, které se zabývají pasteveckým chovem. Na základě těchto

informací byl sestaven adresář, který obsahoval 340 podniků. Pro každý z krajů ČR byl

vybrán vzorek 26 potencionálních respondentů, kdy sloučením kraje středočeského a Prahy

byl vzorek u této dvojce 28 potencionálních respondentů.

ČSÚ (2010) uvádí k tématu dotací, index závislosti na dotacích, konkrétně podíl nákladů na

výnosech bez započtení dotací uváděných v %. Tento index definuje ČSÚ (2010) tak, že je

podílem nákladů a výnosů bez započtení dotací. Jak uvádí ČSÚ (2010), tento index měří

schopnost určitého odvětví generovat zisk z vlastních zdrojů, kdy uvedené hodnoty nad

100 % představují podle ČSÚ (2010) v delším horizontu potřebu dotací na pokrývání všech

provozních nákladů v odvětví, konkrétně v tomto případě se jedná o zemědělství. Česká

republika má v tomto ohledu podle ČSÚ (2010) výsledek za rok 2008 117,3 %, kdy

aktuálnější data nejsou k dispozici.

V České republice, jak již bylo uvedeno, je tato hodnota 117,3 % z čehož vyplývá, že každý

zemědělský subjekt, který na území České republiky hospodaří pobírá zemědělskou dotaci.

Proto byl pro výběr dotazovaného vzorku zvolen výše uvedený registr.

V České republice se podle údajů ministerstva zemědělství (2014) k roku 2013 nacházelo

48 119 zemědělských subjektů.

Podmínek, které je potřeba splnit pro získání dotace na louky a pastviny není mnoho, jak

dodává závěrem Pozemkyafarmy (2015). Jako první podmínku uvádí Pozemkyafarmy (2015),

že je nutné provozovat zemědělskou činnost a jako druhou uvádí, že je nutné se zavázat

k provozování farmy minimálně dalších pět let a porost musí být minimálně dvakrát za rok

posečen, kdy 2 hektary je minimální výměra obhospodařované zemědělské půdy travním

porostem na kterou lze získat dotaci.

22

3 Praktická část

V první podkapitole této práce je nejprve uvedena charakteristika společnosti Agrotip, dále

pak samotného výrobku aerátor a jeho konkurenčních výrobků. Následuje charakteristika

trhu. V další podkapitole jsou obsaženy výsledky z pre-testu a realizovaného marketingového

výzkumu, kde je obsažena povrchní kontrola dat a zpracování pokročilými statistickými

metodami, konkrétně t-testem. Na základě získaných informací z provedeného výzkumu

a testu jsou v podkapitole 3.3 uvedeny návrhy na propagační kampaň pro uvedení výrobku na

trh. Jedná se o zpracované návrhy s využitím osobní i neosobní formy komunikace

s potencionálním zákazníkem. Konkrétně se jedná o návrhy předváděcí akce a využití další

kooperace pro předvedení, dále možnost zapůjčení a následuje zpracovaný návrh na

propagační materiál, článek a webovou prezentaci.

3.1 Charakteristika společnosti, produktů a trhu

Společnost Agrotip je jíž na trhu v oboru zemědělské techniky přes 27 let, jak uvedl

v rozhovoru zástupce společnosti Agrotip, kdy přepis rozhovoru je součástí příloh této práce.

Na počátku se zabývala pouze servisními pracemi pro firmy, které na našem trhu zastupuje, je

největším prodejcem a servisním zástupcem v oblasti Litoměřic pro firmu John Deere, jak

dále doplňuje Agrotip (2018) a dodává, že tato firma již v roce 1837 vykovala svůj první pluh

a v současné době je největším výrobcem zemědělské techniky na světě, která vyrábí od

malých traktůrků až po kombajny a „mamutí stroje“ pro přípravu a obdělávání půdy. Firma

nabízí celou paletu výrobků této světové značky, jak uvádí Agrotip (2018) a dodává, že vlastní

výrobky pak nabízí přes 18 let. Vedle svého hlavního zaměření výroby zemědělské techniky

jsou to i malosériové stroje, jak uvádí Agrotip (2018) a doplňuje, že v oblasti tradice, na

kterou tato firma navázala je výrobní program náhradních dílů pro stroje zaniklé značky

ROSS a.s., kde se jedná o podmítací stroje a sečky osvědčené konstrukce a velmi rozšířené

v rámci celé České republiky.

Společnost Agrotip se také zabývá prodejem malé mechanizace a speciální stroje pro

chmelařství, vybavení stájí a pro chovatele koní, jak uvádí Agrotip (2018). Tato společnost

zajišťuje také vlastní výrobu zemědělské techniky, jak bylo zjištěno z rozhovoru se zástupcem

společnosti. Jedním z hlavních produktů této společnosti jsou dusače na siláže, které slouží při

zakládání zimního krmiva do silážních jam, zde se jedná o největší výrobu v rámci celé

Evropy jich bylo vyrobeno již přes 1000 kusů, podle Agrotip (2018). Dalším výrobkem firmy

Agrotip je radličková sečka Agrotipa flora combi MAT 300, která navazuje na tradici již výše

zmíněných dříve vyráběných secích strojů, jak uvádí Agrotip (2018). Tato sečka zajišťuje

v souladu s novými technologiemi v zemědělství bezorebné setí, kdy se jedná o princip, kdy

přímo do sklizeného pole do jeho strniště lze zasít následující plodiny, jak bylo zjištěno na

základě rozhovoru se zástupcem společnosti Agrotip. Touto aplikací se vynechávají

agrotechnické postupy jako je orba a další příprava půdy před setím, jak dodal při rozhovoru

zástupce společnosti Agrotip. Jedná se podle něj o postup, který má nejen ekonomický

význam, ale i ekologický význam. Významnou položkou ve výrobním programu je i výroba

pluhů, které nesou označení Agrotip Fanada a Agrotip Rossea.

Velký zájem je i o travní válce Agrotipa SoilRoller na úpravu travnatých ploch, jak také uvedl

v rozhovoru zástupce společnosti Agrotip a dodává, že v poslední době se velmi dobře daří

společnosti prodávat i další produkt na rovnání travnatých ploch Agrotipa ParcourFlatter,

který slouží pro úpravu travnatých ploch, kde se pohybují koně. Mají podle něj za úkol

minimalizovat zdravotní poškození koní při jejich pohybu na těchto plochách. Mezi velmi

úspěšné produkty lze podle dotazovaného zástupce společnosti zařadit i rozebírače siláže. 

23

Mezi poslední produkty firmy se od loňského roku postupně zařazuje výroba aerátorů, které

slouží k provzdušňování travních porostů, luk a pastvin, jak bylo zjištěno na základě

rozhovoru se zástupcem společnosti Agrotip. Tato firma uvádí v současné době na trh typ

Agrotipa SoilAerator. Právě zpracování uvedení tohoto výrobku na trh je náplní této

diplomové práce.

3.1.1 Charakteristika uváděného produktu a jeho srovnání s konkurencí

Jak je uvedeno v teoreticko-metodologické části v kapitole koncepty vývoje a uvádění

výrobků na trh je důležité vymezit jaká je na trhu konkurence. V rámci provedeného

marketingového výzkumu byl zjištěn aktuální stav v oblasti nabízených produktů od jiných

firem. Již uvedeným marketingovým výzkumem bylo zjištěno, že v současné době je aktuální

nabídka na aerátory luk a pastvin u třech zemědělských firem, které se touto problematikou

zabývají.

Vedle již zmíněné firmy Agrotip, kde se jedná o nový produkt který firma uvádí na trh a jeho

uvedení na trh je předmětem této diplomové práce, je to aerátor od firmy Alstrong, který

nabízí prodejce Megrix. Poslední nabízeným výrobkem jsou aerátory od firmy Joskin, které

jsou v nabídce firmy Moreau Agri Vysočina spol. s.r.o.

Soil Aerator ASA 810

Výrobcem tohoto aerátoru je firma Agrotip. Tato firma z Roudnice nad Labem svůj výrobek

v současné době uvádí na trh. Tento stroj je založen na bázi plnícího válce, který je opatřen

hroty, které v závislosti na zatížení pronikají do půdního systému, a tím způsobují dosažení

provzdušňování louky či pastviny, jak uvádí Agrotip (2018) a dodává tuto technickou

specifikaci:

 Pracovní šířka záběru: 3 metry.

 Hmotnost stroje: 2,1 tuny.

 Hmotnost stroje s plnou nádrží: 3,9 tuny.

 Transportní systém: hydraulický nesený.

 Typ konstrukce: rámová.

 Uchycení stroje: hydraulické tříbodové, polonesený.

 Minimální požadavek na tažné zařízení (traktor): výkon 80 kW (110 koní).

 Přísev: ano za příplatek.

 Cena produktu: 260 000 Kč.

24

Agrotip (2018) uvádí i fotografie, viz následující obrázek 1, výrobku Soil Aerator ASA 810:

Obrázek 1 Soil Aerator ASA 810

Zdroj: Agrotip (2018)

Na výše uvedené fotografii je vyobrazen výrobek aerátor od společnosti Agrotip. Jedná se

o fotografii z bočního pohledu a ze zadního pohledu při zapřažení za traktor.

Jedná se o zcela nový stroj, který tato firma uvádí na trh. Stroj byl zcela zkonstruován

a navržen ve firmě Agrotip v Roudnici nad Labem. Byl již vyzkoušen jak v poloprovozních,

tak v provozních podmínkách, jak uvádí Agrotip (2018). Jak bylo zjištěno na základě

dotazování se zástupcem společnosti Agrotip, cílem této společnosti je vyplnit mezeru

v nabídce těchto strojů nabízených v rámci našeho trhu produktem domácí provinience, který

bude dostatečně konkurenceschopný k již uvedeným strojům této specifikace na našem trhu.

Aerátor Alstrong

Výrobcem tohoto aerátoru je Irská firma Alstrong LTD se sídlem v Killimor, jak uvádí Magrix

(2018). Podle Magrix (2018) se jedná o největší firmu zabývající se výrobou zemědělské

techniky se specializací na louky a pastviny. Výrobek aerátor Alstrong nese označení 840T,

jak dále uvádí Magrix (2018) a dodává, že se jedná aerátorový válec opatřený noži, které jsou

určeny na provzdušňování půdy. Princip tohoto stroje je stejný jako u předcházejícího

výrobce. Magrix (2018) uvádí tuto technickou specifikaci:

 Pracovní šířka záběru: 2,5 metru.

 Hmotnost stroje: 2,7 tuny.

 Hmotnost stroje s plnou nádrží: 5 tun.

 Transportní systém: hydraulický nesený.

 Typ konstrukce: rámová.

 Uchycení stroje: hydraulické tříbodové, nesený stroj.

 Minimální požadavek na tažné zařízení (traktor): výkon 80 kW (110 koní).

 Přísev: ano za příplatek.

 Cena produktu: 456 000 Kč.

25

Magrix (2018) uvádí i fotografie, viz následující obrázek 2, výrobku Alstrong 840T:

Obrázek 2 Aerátor Alstrong 840T

Zdroj: Magrix (2018)

Na výše uvedené fotografii je vyobrazen boční pohled na výrobek aerátor Alstrong 840T.

Tato Irská firma nabízí svůj produkt na našem trhu již po mnohaletých zkušenostech na

Britských ostrovech, kde loukám a pastvinám patří významné zastoupení a mají v tomto

oboru dlouholetou tradici, jak uvádí Magrix (2018). Na našem trhu se až do této doby žádný

český výrobek nevyužíval a proto se firma snaží tuto mezeru v nabídce trhu vyplnit svým

produktem, jak dodává Magrix (2018).

Joskin EBR 4S model 360

Výrobcem, jak uvádí Moreau (2018) tohoto aerátoru je belgická firma Joskin se sídlem

v Soumagne a podle Moreau (2018) se jedná o jednoho z největších výrobců zemědělské

techniky v rámci Evropy s pobočkami a výrobními závody v Belgii, ale i v Polsku, Francii

a v Itálii. Výrobou aerátorů se zabývá ze všech výše uvedených výrobců nejdéle. Model

Joskin EBR 4S (360) je hydraulicky nesený stroj rámové konstrukce, na které je umístěna

zhutňovací lišta a provzdušňovací pružinové lopatky, jak uvádí Moreau (2018). Jedná se

o jinou koncepci aerátoru než u obou srovnávaných. Tento stroj nelze zatěžkat a proto jeho

využití je závislé na vlhkosti půdy. Čím je půdní profil sušší, tím obtížněji pronikají

provzdušňovací lopatky do půdy. Vyžaduje tedy vyšší půdní vlhkost, která napomáhá

k lepšímu zaboření agregátu do půdy, jak uvádí Moreau (2018). Aerátor Joskin EBR 4S model

360 (Obrázek 3) má tato specifika (Moreau, 2018):

 Pracovní šířka záběru: základní řada 2,4 metru.

 Hmotnost stroje: 440 kilogramů.

 Hmotnost stroje s plnou nádrží: nelze zatížit.

 Transportní systém: hydraulický nesený.

 Typ konstrukce: rámová.

26

 Uchycení stroje: hydraulické tříbodové, nesený stroj.

 Minimální požadavek na tažné zařízení (traktor): výkon 80 kW (110 koní).

 Přísev: ano za příplatek.

 Cena produktu: 135 000 Kč.

Obrázek 3 Aerátor Joskin EBR 4S model 360

Zdroj: Moreau (2018)

Na výše uvedeném obrázku je vyobrazen výrobek aerátor Joskin EBR 4S model 360. Jedná se

o pohled shora na tento výrobek.

Firma Joskin svým aerátorem zcela reprezentuje rovinaté oblasti Belgie, Holandska a Polska,

kde tyto aerátory nabízí, jsou lehké a navrženy zcela v souladu do oblastí kde pracují, jak

uvádí Moreau (2018). V našich podhorských oblastech již ale plně nesplňují požadavek na

agrotechniku, jeho hmotnost je oproti konkurenci nižší a to i přináší určitá omezení ve

využívání produktu. Je zde velice důležitý ekvivalent vlhkosti půdy.

3.1.2 Celkové srovnání

První dva výrobky jsou založeny na principu těžkých, vodou či pískem plnitelných válců,

které jsou opatřeny hroty na rozrušování a provzdušňování půdního profilu. Tímto principem

je možno měnit celkovou váhu stroje a jeho účinek, čím těší je souprava aerátoru tím vyvíjí

větší tlak a válce ve větší míře narušují povrch půdní struktury. Čím méně se použije plnícího

balastu, tím je účinnost menší. Tato proměnná veličina je důležitá s ohledem k zamokření

porostu, kde na podmočených půdách by efekt velkého tlaku nepřinesl přínos tohoto

agrotechnického postupu. Naproti tomu třetí stroj, který je nabízen na našem trhu, jedná se

o stroj aerátor Joskin EBR 4S model 360, který nepracuje na principu dutých válců s hroty,

ale má pružinové provzdušňovací lopatky, které jsou opatřeny přítlačným perem. Z tohoto

důvodu nelze regulovat sílu, kterou stroj na půdní profil působí a nemůže se přizpůsobovat

vodním půdním podmínkám, jeho účinnost závisí pouze na celkové váze stroje, která je

neměnná. Tento rozdíl je již patrný v celkové váze strojů v přehledu, kde tento lehký aerátor

dosahuje hmotnosti 440 kg, naproti tomu u obou výše uvedených strojů se jejich hmotnost

pohybuje s plnou nádrží od 3,9 tuny do 5 tun v pracovní poloze, přepravní hmotnosti jsou bez

náplní nižší. Všechny tři stroje ale splňují svůj hlavní účel i přes tento hmotnostní rozdíl. 

27

Žádný výrobce standardně ke stroji nenabízí možnost přísevu. Zde se jedná o instalaci

výsevného zařízení, kdy v jedné mechanické operaci je možno provádět dva agrotechnické

zákroky a to provzdušnění a doplnění skladby rostlin o nové druhy formou přímého setí zrn

plodin. V Tabulce 1 jsou uvedeny technické parametry všech tří strojů.

Tabulka 1 Přehled strojů

Stroj SOIL ASA 810 ALSTRONG 840T JOSKIN EBR

4S/360

Pracovní šířka záběru 3 metry 2,5 metru 2,4 metru

Hmotnost 2,1 tuny 2,7 tuny 440 kilogramů

Hmotnost s plnou nádrží 3,9 tuny 5 tun nelze zatížit

Transportní systém hydraulický nesený hydraulický nesený hydraulický nesený

Typ konstrukce Rámová rámová rámová

Uchycení stroje hydraul. tříbodové,

polonesené

hydraul. tříbodové,

nesené

hydraul. tříbodové,

nesené

Min. požadavek na tažné

zaříz.

výkon 80 kW (110

koní)

výkon 80 kW (110

koní)

výkon 80 kW (110

koní)

Přísev za příplatek za příplatek za příplatek

Cena 260 000 Kč 456 000 Kč 135 000 Kč

Prodejce Agrotip Magrix Moreau Agri

Zdroj: Agrotip (2018), Magrix (2018), Moreau (2018)

Ve výše uvedené tabulce je obsaženo srovnání všech tří strojů. Základní rozdíl je ve váze

strojů a v jejich hmotnosti při práci. Výrobky Soil Aerator ASA 810 a Alstrong jsou založeny

na principu hutňování a narušování vlastní vahou, zatímco koncept firmy Joskin je založen

pouze na síle hydraulického zatížení. Tento rozdíl lze přirovnat k orbě s koňmi a s traktorem,

je velice závislý na tvrdosti půdního profilu. Všechny stroje je možno na místo převážet

v závěsu traktoru na hydraulickém zařízení a není potřeba zajistit jejich speciální přepravu na

místo jejich činnosti.

Odlišnost je možné najít v pracovní poloze, kdy Soil Aerator ASA 810 používá při práci na

poli polonesené zavěšení, kdy je stroj tažen za pohonnou jednotkou

a tudíž je zde předpoklad lepšího kopírování terénu, oproti ostatním. Požadavky na výkon

tažného zařízení mají všichni výrobci stejný. Možnost osazení stroje výsevným zařízením

mají všechny tři srovnávané produkty. V čem se ale liší je celková cena stroje. Lehký

a omezeně použitelný výrobek Joskin je prodáván za cenu 135 000 Kč, zbývající aerátory se

pohybují v ceně Soil Aerator ASA 810 za 260 000 Kč a Alstrong v ceně 456 000 Kč. Cenové

rozpětí je u těchto strojů značné.

3.1.3 Charakteristika trhu

V České republice bylo v roce 2006 celkem 976 000 ha luk a pastvin a za deset let se toto

číslo navýšilo a v současné době zemědělci hospodaří na celkové výměře 1 003 000

hektarech, jak uvádí ČSÚ (2018b). Na základě těchto údajů lze přibližně určit o jak velký trh

se jedná. Ovšem, ne všechny louky a pastviny mají potřebnou velikost pro použití výše

zmíněného aerátoru, proto musí být nabídka tohoto produktu cílená do těch oblastí, kde tato

činnost je stěžejním výrobním artiklem. 

28

Na níže uvedených obrázcích 4 a 5 (mapách) je vyobrazen podíl travních porostů a trend

rozšiřování těchto ploch.

Obrázek 4 Podíl travních porostů na zemědělské půdě

Zdroj: Oneman (2016)

Na výše uvedené mapě České republiky jsou barevně vyznačeny ty oblasti, kde je

nejintenzivnější podíl travních porostů označen tmavě zelenou barvou a oblasti s nízkým

podílem světle zelenou barvou. Oblasti, kde je podíl zanedbatelný jsou označeny žlutě. Na

této mapě je znázorněn celkový přehled v geodetickém uspořádání travních porostů v rámci

celé republiky. U tohoto obrázku je v % uvedena i legenda.

Obrázek 5 Vývoj rozlohy trvalých travních porostů v ČR

Zdroj: Lucc (2002)

Ve výše uvedené mapě jsou barevně vyznačeny ty oblasti, kde dochází k největšímu nárůstu 

29

vývoje travních porostů, v této mapě jsou zmapovány trendy vývoje pastevních porostů na

úkor ostatní zemědělské půdy. V kombinaci s předešlou mapou je na mapách znázorněn

potencionální cílový trh. U tohoto obrázku je uvedena i legenda. Je zde graficky vyjádřeno

období let 1990 - 2000.

3.2 Výběr cílového segmentu

Kontrola dotazníku formou pre-testu

Jak je uvedeno v teoreticko-metodologické části byl dotazník podroben pre-testu, který má za

úkol ověřit účinek komunikační kampaně. Na základě tohoto byl zvolen formát focus groups.

Tuto skupinu tvořily celkem 4 osoby. Jako první byl začleněn zástupce firmy Agrotip, druhým

účastníkem byl soukromý zemědělec, majitel zemědělského podniku v obci Vchynice, který

hospodaří nejen v rámci rostlinné výroby, ale i v rámci živočišné výroby a praktikuje ve své

firmě formu pastevectví, na loukách a pastvinách. Třetím účastníkem byl mechanizátor , který

pracuje v rámci již výše uvedené firmy. Jelikož se jednalo o kvalitativní posouzení byla volba

účastníků zvolena s ohledem na odbornost. Otázku organizační a mediatorskou zajistil autor

této práce. V rámci prováděného pre-testu byl vytištěn celý dotazník v té formě, jak byl

vypracován a popsán v teoreticko-metodologické části. Z časového a topografického hlediska

jednotlivých respondentů byl dotazník předložen každému účastníkovi zvlášť a byl s ním

prodiskutován. Tento test měl za úkol zjistit srozumitelnost otázek před spuštěním vlastního

výzkumu. Proto byly podklady z tohoto testu pro celou konstrukci dotazníku důležité a na

základě těchto poznatků je možnost jednotlivé otázky přeformulovat. Cíle otázek byly

stanoveny v rámci metodiky, proto se jednalo pouze o jasnou formulaci a pochopení dané

problematiky. Pro zjednodušení a lepší orientaci jsou jednotliví účastníci pre-testu označeni

písmeny v tomto pořadí:

a. Zástupce výrobní firmy.

b. Zástupce majitelů firem.

c. Zástupce mechanizačních prostředků.

Výběr jednotlivých respondentů testu byl uskutečněn na základě toho, aby mohl postihnou co

nejširší část odborných pracovníků, kteří se s touto specializací zaobírají. V následujícím

přehledu jsou uvedeny jak jednotlivé otázky, tak připomínky jednotlivých účastníků pre-testu:

1 Jak velká je výměra vašich luk a pastvin. Zde měl respondent uvést svoji rozlohu

v hektarech formou výběru jednotlivé skupiny (do 50 ha, 50-100 ha, 100-150 ha a 150 ha

a více). U všech účastníků byla shoda v názoru, že tato otázka je srozumitelná a není

potřeba ji formulovat v jiné podobě.

2 Na jakém základě se rozhodujete o nákupu techniky. Tato druhá otázka měla

celkem 5 odpovědí a to že se jedná o pravidelnou obměnu strojového parku, zavedení

nových způsobů hospodaření, rozšíření výroby (expanze), zvýšení konkurenceschopnosti

a jiné důvody-prosím doplňte. Také u této otázky všichni účastnící pre-testu zaznamenali

shodu ve srozumitelnosti otázky.

3 Na jakém základě vybíráte svou techniku. U této otázky byly jednotlivé odpovědi

definovány hodnocením významnosti od čísla 3 jako největší význam, až po číslo 1 jako

nejmenší význam. Jednotlivé odpovědi byly formulovány takto: článek v odborných

periodikách či internetu, veletrh, reklamní brožura, osobní předvedení výrobku a recenze

či hodnocení ve svém okolí. U zástupce a a b panovala shoda ve srozumitelnosti otázky, 

30

pouze zástupce c měl připomínku zda u čtvrté a páté otázky nepanuje určitá shoda

v oblasti předvedení či hodnocení ve svém okolí. Jelikož, ale tento rozdíl byl pro zbývající

účastníky srozumitelný byla otázka ponechána ve své původní formulaci.

4 Při výběru techniky upřednostňujete jen novou techniku, jen zánovní techniku nebo

oboje byl tento signifikátor zcela pochopitelný.

5 Preferujete při výběru techniky určitou značku? Odpovědi byly pouze v oblasti

potvrzení tohoto faktu a to ano, nebo ne. U všech tří účastníků u této otázky panovala

shoda, všichni považovali tuto otázku a volbu odpovědí za srozumitelnou.

6 Znáte výrobek aerátor? Také zde mají respondenti zatrhnout pouze kladnou či

zápornou odpověď. U této otázky nepanovala shoda, pro zástupce b se jednalo o ten fakt,

že aerátor je odborný a prodejní název produktu, ale jeho užitná hodnota spočívá

v provzdušňování půdy. Otázka však nebyla přeformulována, jelikož provzdušňovače

půdy nesou název maloobjemové stroje s využitím v parkových úpravách a ne ve

velkoobjemové produkci. Uvedení názvu provzdušňovač by bylo zavádějící

a respondentům by nabízelo otázku, že se jedná o malý stroj použitelný pouze na malých

zahradních plochách, v parcích a v úpravách zahrad u rodinných domků. Proto byla otázka

formulace produktu ponechána ve tvaru aerátor tak, jak je jeho prodejní název, vycházející

ze způsobu využití.

7 Pokud znáte výrobek aerátor, jakou značku tohoto stroje znáte? Odpovědí na tuto

otázku byla volba celkem tří výrobců Soil Aerátor ASA 810, aerátor Alstrong a Joskin

EBR 45 model 360, nebo žádný neznám. I u této otázky v připravovaném dotazníku

nepanovala shoda. Zástupce c argumentoval možnosti importu aerátoru z Velké Británie,

kde jsou velice rozšířeny a hojně využívány a kde se jedná o jiné produkční značky.

Vzhledem k tomu faktu, že se jedná v tomto testu o kvalitativní nikoli kvantitativní

hledisko byly uvedeni pouze tito tři výrobci, kteří jsou nabízeni v rámci České republiky.

Jiný výrobce svůj produkt na tento trh neumístil.

8 Jak jsou pro vás důležité výhody aerátoru? Také u této otázky bylo zvoleno

klasifikační označení odpovědí od 3 – největší význam až po 1 – nejmenší význam.

Jednotlivé odpovědi byly konstruovány takto: zlepšení vodního režimu půdy, úspora

pesticidů, vyšší výnos a kvalitnější sklizeň. Také u této otázky panovala shoda u všech

účastníků, pouze pořadí odpovědí bylo připomínkováno zástupcem b. Tento fakt však

nemá vliv na srozumitelnost otázky a každá odpověď musí být každým účastníkem

označena a proto nemá vliv na pochopení smyslu otázky.

9 Přemýšlel jste o nákupu aerátoru? Volba odpovědí na tuto otázku byla pouze ano či

ne. U této otázky číslo 9 všichni účastníci pre-testu projevili shodu ve srozumitelnosti.

10 Uvažoval byste o návštěvě předváděcí akce aerátoru ve svém okolí? U této otázky

byla odpověď pouze ano či ne. Také u této otázky panovala shoda u všech účastníků

provedeného testu.

11 V jakém hospodaříte kraji? Zde má za úkol respondent zatrhnout tu oblast, ve které

vyvíjí svou ekonomickou aktivitu. Jednalo se o správní rozdělení České republiky na tyto

kraje: Středočeský + Praha, Jihočeský, Karlovarský, Plzeňský, Liberecký, Ústecký,

Pardubický, Královéhradecký, Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina, Zlínský

a Moravskoslezský. Shoda panovala i u této otázky.

Výsledek pre-testu byl takový, že žádný účastník tohoto testování ve svém hodnocení nenašel

fakt nesrozumitelnosti či nepochopení kladené otázky. Celý dotazník byl na základě výsledků

z provedeného pre-testu s vybranými osobami následně využit k provedení marketingového 

31

výzkumu.

Realizace marketingového výzkumu

Po přípravné fázi marketingového výzkumu, kdy byl konstruován, sestavován a odsouhlasen

dotazník se zástupcem společnosti Blažek, byl proveden marketingový výzkum. Ten byl

realizován v časovém období od 5. ledna 2019 do 10. února 2019, kdy byl ukončen. Všech

340 podniků (respondentů) bylo osloveno elektronickou poštou. Termín pro zpětnou vazbu

všech respondentů přesahoval celý měsíc, aby měli možnost odpovědět i ti respondenti, kteří

například svoji elektronickou poštu nevyřizují pravidelně, nebo nemuseli být v době výzkumu

přítomni. Termín výzkumu byl zvolen také z hlediska jeho načasování, jak je uvedeno

v kapitole koncepty vývoje a uvádění výrobků na trh. V tomto období vegetačního klidu je

vytvořen prostor pro respondenty z hlediska jejich pracovní vytíženosti. Provádění tohoto

výzkumu v době plného pracovního nasazení by vedlo k předpokladu, že se jej zúčastní menší

počet dotazovaných. Byl vytvořen předpoklad, že se tomuto dotazníku mohou věnovat, aniž

by ve větší míře narušili jejich pracovní tempo. Tímto byl také vytvořen prostor k větší

pečlivosti při zpracování dotazníku. V tomto stanoveném termínu, také nebylo zjištěno, že by

probíhala podobná kampaň konkurenčního výrobce aerátoru.

Zpracování výsledků marketingového výzkumu - povrchní kontrola dat

V rámci marketingového výzkumu bylo celkem obesláno 340 zemědělských subjektů v rámci

České republiky formou dotazníků, které byly rozesílány elektronickou poštou. Z odeslaných

dotazníků bylo celkem vyplněno 241 dotazníků, z tohoto objemu zpětných odpovědí bylo

zpracováno celkem 236 dotazníků. Zbylých 5 dotazníků bylo špatně vyplněno. Marketingový

výzkum byl ukončen 10. února 2019 a následně bylo přistoupeno ke zpracování dat, které

tento marketingový výzkum obsahoval. Celkem bylo v rámci tohoto výzkumu položeno všem

respondentům 11 otázek s uvedenými možnostmi odpovědí. V následujícím přehledu jsou

zpracovány odpovědi dle jednotlivých otázek.

1. Dotaz na rozlohu.

Následující Tabulka 2 obsahuje odpovědi respondentů na otázku ohledně výměry

s možnostmi odpovědí do 25 ha, 50 ha - 100 ha, 100 ha - 150 ha a jako poslední zde byla

možnost 150 ha a více. U každé odpovědi je uveden počet odpovědí respondentů a také

celkový počet všech odpovědí.

V níže uvedené tabulce 2 je zpracován celkový přehled odpovědí respondentů na otázku

výměry hospodařícího subjektu.

Tabulka 2 Rozloha

VELIKOST (HA) POČET

DO 25 19

50-100 129

100-150 71

150 a VÍCE 17

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

32

Z celkového počtu 236 dotazovaných převládala druhá možnost odpovědi, rozloha

hospodařících subjektů od 50 ha do 100 ha (celkem 129). Druhým nejvyšším zjištěným

údajem byla velikost od 100 hektarů do 150 hektarů. Nejmenší část dotazovaných hospodařila

na 150 hektarech a více (17 respondentů).

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Nejrozšířenější rozlohou je odpověď výměra od 50 do 100 hektarů.

 Největší část dotazovaných hospodaří na výměře od 50 do 150 hektarů.

2. Na jakém základě se rozhodujete o nákupu nové techniky.

Ve druhé otázce v dotazníku měli dotazovaní odpovědět, jaká je jejich motivace při nákupu

techniky. Jako možnosti odpovědí zde byla pravidelná obměna strojového parku, zavedení

nových způsobů hospodaření, rozšíření výroby (expanze), zvýšení konkurenceschopnosti

a jiný důvod. V níže uvedené tabulce 3 jsou zpracovány všechny odpovědi respondentů na

tuto otázku.

Tabulka 3 Rozhodování o nákupu

ODPOVĚDI POČET

PRAVIDELNÁ OBMĚNA STROJOVÉHO PARKU 174

ZAVEDENÍ NOVÝCH ZPŮSOBŮ HOSPODAŘENÍ 11

ROZŠÍŘENÍ VÝROBY (EXPANZE) 9

ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI 37

JINÝ DŮVOD 5

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

U této otázky měl každý respondent za úkol označit na jakém základě se rozhoduje pro výběr

techniky. Největší počet respondentů zvolil jako odpověď, že hlavní motivací v jeho

rozhodovacím procesu je pravidelná obměna strojového parku. Celkem tuto odpověď zvolilo

z celkového počtu 236 dotazovaných 174. Jednalo se o skoro 74 % dotazovaných. Druhou

nejvíce zastoupenou skupinou byla odpověď, že hlavní motivací v rozhodovacím procesu je

zvýšení konkurenceschopnosti, zde se jednalo o 16 % dotazovaných. Zavedení nových

způsobů hospodaření, nebo rozšíření výroby zvolila přibližně stejná část respondentů. Jako

jiný důvod, než nabízené předcházející odpovědi uvedlo celkem 5 respondentů.

Nejzajímavější odpovědí bylo, že nákup provádí na základě toho, aby se měly ovečky dobře.

Ve vztahu k první otázce na výměru byla odpověď pravidelné obměny strojového parku

napříč všemi dotazovanými stejná. Velikost podniku tedy neměla velký vliv na rozhodovacím

procesu zákazníka směrem k obměně strojů. U otázky zvýšení konkurenceschopnosti tuto

volbu učinili většinou ti, kteří hospodařili na výměrách od 50 do 100 hektarů. U největších

hospodařících celků nad 150 hektarů byla zjištěna jednoznačná odpověď, že se jedná

o pravidelnou obměnu strojového parku. Zvýšení konkurenceschopnosti byla nejčastější

odpověď u hospodařících na rozloze 50 až 100 hektarů.

33

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Většina respondentů uvedla, že je motivuje při nákupu obměna strojového parku

a zvýšení konkurenceschopnosti. Dalším faktorem je i zavádění nových způsobů

hospodaření.

 Pravidelná obměna strojového parku nemá vliv na velikost podniku, jak bylo zjištěno

na základě odpovědí respondentů.

3. Na jakém základě vybíráte techniku.

Třetí otázka měla za cíl zjištění, kde získávají respondenti nejčastěji informace o produktu,

který hodlají zakoupit. V této otázce měli také specifikovat jak velký význam uvedeným

informacím přikládají. Proto byla každá otázka rozdělena do třech možností, aby mohl

respondent specifikovat svoji odpověď. Možnosti odpovědí, které každý respondent u této

otázky měl byly a které jsou následně uvedeny v níže uvedené tabulce 4 jsou: článek

v odborných periodikách nebo na internetu, veletrh, reklamní brožura, osobní předvedení

výrobku a jako poslední zde byla odpověď recenze či hodnocení ve svém okolí. K ohodnocení

významu každé specifikované otázky měl možnost zvolit svoji odpověď na stupnici 3 až 1.

Kdy stupeň 3 znamenal, že této odpovědi přikládá největší význam a na druhé straně

zatržením čísla 1 klade k uvedené definici význam nejmenší. Celkový přehled odpovědí

respondentů na tuto otázku je, jak již bylo uvedeno, v tabulce 4.

Tabulka 4 Získávání informací

ODPOVĚDI POČET (3/2/1) CELKEM

ČLÁNEK V ODBORNÝCH PER. NEBO INTERNETU 94/75/67 236

VELETRH 96/82/58 236

REKLAMNÍ BROŽURA 35/84/117 236

OSOBNÍ PŘEDVEDENÍ VÝROBKU 145/87/4 236

RECENZE ČI HODNOCENÍ VE SVÉM OKOLÍ 134/65/37 236

Zdroj: vlastní výzkum

Odpovědi byly rozděleny na jednotlivé tematické okruhy. Každý dotazovaný specifikoval svůj

zdroj získávání informací. Jako první byl uveden zdroj informací v odborném periodiku, nebo

získávání informací z internetu. Odpovědi se pohybovaly ve skupině 3 a 2 na podobné úrovni.

Největší význam tomuto zdroji přikládalo celkem 40 % dotazovaných, střední význam uvedlo

skoro 32 % a nejmenší význam 28 % dotazovaných. Z tohoto výzkumu je patrné, že přes

70 % dotazovaných přikládá odborným článkům, nebo internetu jako zdroji svých informací

velký význam. Získávání informací o produktech na zemědělských výstavách či veletrhů bylo

téma druhé otázky. Také zde byly koncipovány odpovědi dle specifikace od 3 do 1, kdy

ohodnocení 3 bylo nejvyšší prioritou. Tuto volbu zvolilo celkem 96 z 236 dotazovaných, což

činí plných 40 %. Na druhé pozici byla odpověď, že takto získaným informacím přikládá

střední význam 82 dotazovaných (34 %).

Jako malý význam pro získávaní informací prostřednictvím výstav, či veletrhů uvedlo 24 %

dotazovaných. Také zde je patrné, že většina dotazovaných přikládá se seznámením se

s technikou touto výstavní formou velký význam. Reklamní brožury, nebo reklama

v odborných tiskovinách byla další otázkou k uvedení významu formy propagace produktu. 

34

Výzkumem bylo zjištěno, že polovina respondentů této formě přikládá malý význam. Na

druhé straně ovlivňuje reklama při výběru zemědělské techniky 14 % dotazovaných. Jako

střední význam tomuto způsobu nabízení produktu přikládá 35 % dotazovaných.

Předposlední otázkou v sekci na jakém základě si vybíráte techniku byla otázka osobního

předvádění výrobku. U této otázky byly odpovědi takové, že přes 61 % dotazovaných jej

uvedlo jako stěžejní informaci při svém výběru a skoro 37 % tomuto způsobu získání

informací jej zařadilo jako středně významné. Lze tedy na základě odpovědí konstatovat, že

seznámení se s produktem na předváděcích či jiných prezentačních akcích je přikládán

u dotazovaných zemědělských producentů největší význam. Poslední otázka byla, jak chápe

respondent při svém výběru a koupi zemědělské techniky vliv svého okolí a jaký význam

tomuto aspektu přikládá.

Tomuto zdroji informací přikládá plných 57 % dotazovaných velký a 28 % střední význam.

Zbylých 15 % respondentů tomuto zdroji informací velký význam nepřikládají. Z hlediska

velikosti podniků byla největší shoda v odpovědích ve vztahu k výměře v získávaní informací

z reklamních zdrojů a v získávání informací z předváděcích akcí hned vedle hodnocení či

recenze ve svém okolí. Rozdíl v odpovědích byl však v oblasti získávání informací

z odborných článků či internetu, kde většina respondentů hospodařících na menších výměrách

tomuto zdroji přikládala vyšší význam. Také v oblasti veletrhů či zemědělských výstavách byl

rozdíl. Podíl podniků hospodařících na větších výměrách byl nižší než u respondentů

hospodařících na menších výměrách od 100 ha a níže.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Při výběru techniky je respondenty preferováno osobní seznámení se s produktem.

 Dalším podstatným faktorem pro respondenty jsou informace získané v odborných

článcích, na internetu a formou výstav či veletrhů.

4. Při výběru techniky upřednostňujete

Cílem této otázky bylo zjistit, jakou upřednostňují respondenti techniku, zda techniku pouze

novou, zánovní či obojí. V níže uvedené tabulce 5 jsou uvedeny výsledky odpovědí

respondentů na tuto otázku:

Tabulka 5 Výběr techniky

ODPOVĚDI POČET

NOVOU TECHNIKU 56

ZÁNOVNÍ TECHNIKU 37

OBOJE 143

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

Ze všech 236 dotazovaných upřednostňuje techniku novou 56 respondentů (24 %). Zánovní

techniku jako zdroj uvedlo pouze 16 % a většina 143 (60 %) dotazovaných upřednostňuje jak

techniku novou tak zánovní. Novou techniku preferovala většina velkých dotazovaných

hospodařících subjektů. V otázce kombinace nové a zánovní techniky však byla shoda napříč

u všech dotazovaných hospodařících respondentů bez rozdílu výměry. Jako většinový zdroj

strojového vybavení volilo zánovní techniku více malých dotazovaných pěstitelů.

35

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Novou techniku preferují větší dotazovaní pěstitelé.

5. Preferuji při výběru techniky určitou značku

Otázka preference značky při výběru techniky byla pouze s možností odpovědí ano nebo ne.

V zemědělství, tak jak v jiných oborech může být výrobců více a jejich specializace se také

různí, proto byla otázka koncipována pouze těmito možnostmi odpovědí, jaké jsou obsaženy

v níže uvedené tabulce 6.

Tabulka 6 Značka

ODPOVĚDI POČET

ANO 134

NE 102

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

Věrnost značce jako významný prvek v rozhodovacím procesu přiznala nadpoloviční část

dotazovaných (57 %), zbylých (53 %) dotazovaných věrnost nepreferuje. Ve vztahu

k rozlohám jednotlivých respondentů se odpověď neliší.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Faktor vnímání značky je u respondentů přibližně 50 %.

 Velikost dotazovaných podniků nemá na tento faktor vliv.

6. Znáte výrobek aerátor

V této šesté otázce měl respondent za úkol odpovědět na otázku zda má povědomí o produktu

na provzdušňování půdy aerátor. V následující tabulce 7 jsou obsaženy výsledky odpovědí

respondentů na tuto otázku.

Tabulka 7 Znalost výrobku aerátor

ODPOVĚDI POČET

ANO 176

NE 60

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

Většina respondentů zná výrobek aerátor. Celkem se s touto novou technologií zpracování

půdy seznámili osobně či v dosahu informací ve svém okolí. Svou znalost potvrdilo celkem

176 respondentů, což činí 75 % dotazovaných. Zbylých 25 % dotazovaných o stroji tohoto

typu neměla známost. U dotazovaných podniků hospodařících do 25 hektarů pouze

3 respondenti uvedli, že tuto techniku znali, zbytek 16 dotazovaných o ní neslyšelo.

U dotazovaných subjektů hospodařících na vyšších výměrách znalost této problematiky byla

vyšší. U dotazovaných podniků hospodařících nad 50 hektarů kladně odpověděli všichni

respondenti.

36

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Nadpoloviční část respondentů zvolila odpověď že výrobek aerátor zná.

 Povědomost o výrobku je u podniků dotazovaných hospodařících nad hranicí 50 ha je

vyšší.

7. Pokud znáte výrobek aerátor, jakou značku tohoto stroje znáte

Sedmá otázka již uváděla konkrétní dotaz na značku výrobce aerátoru. V rámci České

republiky jsou známi pouze tři výrobci. Dvě značky a to Alstrong a Joskin jsou značky

zahraničního výrobce, kteří tyto stroje již několik let přes prodejce v České republice nabízejí.

Aerátor Soil je novinka na našem trhu od českého výrobce, který tento výrobek nabízí necelý

rok a jeho uvedení na trh je předmětem této práce. V níže uvedené tabulce 8 jsou obsaženy

výsledky odpovědí respondentů na tuto otázku.

Tabulka 8 Dotaz na značku aerátoru

ODPOVĚDI POČET

SOIL AERÁTOR ASA 810 12

AERÁTOR ALSTRONG 33

JOSKIN EBR 4S MODEL 360 115

NEZNÁM 76

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

Na otázku konkrétní značky svou znalost přiznalo celkem 68 % dotazovaných. Zbylých 32 %

respondentů nemělo o výrobci tohoto typu stroje žádnou známost. V největší míře znalosti

značky byl výrobce Joskin, kde jeho produkt identifikovalo celkem 115 dotazovaných, tedy

plných 48 %. Druhou pozici v povědomosti o výrobci obsadil aerátor od firmy Alstrong, zde

jej ztotožnilo celkem 14 % respondentů. Nejmenší známost o výrobku měl aerátor Soil Asa.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Při konkretizaci ke značce se ztotožnilo 78 % dotazovaných.

 Plná jedna třetina dotazovaných nemá o značce povědomí.

8. Jak jsou pro vás důležité výhody aerátoru

Na další otázku měl respondent odpovědět, jaké výhody spatřuje v používání výrobku aerátor.

Otázka výhod používání stroje byla specifikována do čtyřech oblastí, které udává odborná

literatura, jak je uvedeno v podkapitole ekologická stopa výrobku v teoreticko-metodologické

části této práce. U každé otázky měl dotazovaný zvolit, jak vnímá jednotlivé oblasti výhod při

používání aerátoru. Svůj názor měl zhodnotit na stupnici 3 až 1, kde stupeň 3 znamená

nejvyšší prioritu a stupeň jedna jako nejmenší význam. Dotazovaný měl u této otázky na

výběr z odpovědí zlepšení vodního režimu půdy, úspora pesticidů, vyšší výnos a kvalitnější

sklizeň.

37

V níže zpracované tabulce 9 jsou uvedeny odpovědi respondentů na tuto otázku.

Tabulka 9 Výhody

ODPOVĚDI POČET (3/2/1) CELKEM

ZLEPŠENÍ VODNÍHO REŽIMU PŮDY 184/41/11 236

ÚSPORA PESTICIDŮ 39/164/33 236

VYŠŠÍ VÝNOS 137/69/30 236

KVALITNĚJŠÍ SKLIZEŇ 117/92/27 236

Zdroj: vlastní výzkum

První část udávala výhodu ve zlepšeném hospodaření s vodou v půdním profilu. Tento fakt

upřednostnila většina z celkového počtu 236 respondentů, což činilo 78 %. Menší význam

této otázce přikládalo důležitost 17 % a pouze zanedbatelná část respondentů otázku vláhy

vnímala jako nejmenší problém. V otázce úspory pesticidů (postřikových látek na ochranu

rostlin) většina respondentů přikládala této otázce střední význam jednalo se o 70 %

dotazovaných. Jako největší význam a zároveň i nejmenší byla na obou stranách tohoto

spektra odpověď stejná. Činila 16 % a 14 %.

Zvýšení výnosu upřednostnilo celkem 137 dotazovaných, 58 % tuto skutečnost vnímalo jako

podstatnou 69 (29 %) dotazovaných tomuto faktu přikládalo střední důležitost, pro zbytek

respondentů neměla tato otázka významnou skutečnost. V otázce získání kvalitnější sklizně

při použití aerátoru byly odpovědi v kategorii největšího a středního významu srovnatelné.

Celkově 89 % dotazovaných vnímalo tuto skutečnost jako důležitou. Z hlediska velikosti

podniku nebyly zjištěny žádné velké rozdíly v odpovědích.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Většina dotazovaných preferuje význam hospodaření s půdní vláhou.

 Kvalita a vyšší výnos mají pro respondenty stejný význam.

 Ekologická stopa má pro dotazované hospodařící subjekty střední význam.

 Velikost dotazovaných podniků nemá vliv na vnímání těchto faktorů.

9.Přemýšlel jste o nákupu aerátoru

Tato otázka směřovala na potenciálního zákazníka, kde měl uvést, zda by uvažoval o koupi

aerátoru. Proto byla otázka konstruována pouze s možností kladné či záporné odpovědi.

Všechny získané odpovědi respondentů na tuto otázku jsou uvedeny níže v tabulce 10.

Tabulka 10 Nákup

ODPOVĚDI POČET

ANO 34

NE 202

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

38

Z celkového množství 236 dotazovaných 34 (14 %) odpovědělo kladně, že by o nákupu

aerátoru přemýšleli. Zbylých 84 % respondentů tento nákup na základě výsledků odpovědí

zavrhlo. Jestliže odpovědi na tuto otázku dáme do kontextu výměry hospodařících

respondentů vyplývá z toho, že o nákupu uvažují pouze ti dotazovaní s větší výměrou než činí

50 hektarů, kde je zastoupení nejvyšší. Pouze dva dotazovaní pěstitelé s rozlohou do

50 hektarů o tento stroj projevili na základě odpovědi zájem.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 14 % dotazovaných jeví o koupi aerátoru zájem.

10. Uvažoval byste o návštěvě předváděcí akce aerátoru ve svém okolí

Otázka o návštěvě předváděcí akce na aerátor byla koncipována z hlediska zájmu respondentů

o danou problematiku zpravování půdy, proto byly odpovědi specifikovány pouze na ano či

ne. Zpracované odpovědi respondentů na tuto otázku jsou uvedeny v následující tabulce 11.

Tabulka 11 Předváděcí akce

ODPOVĚDI POČET

ANO 167

NE 69

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

Zájem respondentů o předváděcí akci vyjádřila většina dotazovaných. Jednalo se celkem

o 167 kladných odpovědí, tedy plných 70 %. Zbylých 30 % o tuto problematiku zájem

neprojevilo. Největší zájem o návštěvu předváděcích akcí byl u dotazované skupiny

hospodařících nad 50 hektarů.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Marketingová prezentace formou předváděcích akcí je preferována u 70 %

dotazovaných.

 Cílenou skupinu tvoří dotazované subjekty hospodařící nad 50 hektarů.

11.V jakém kraji hospodaříte

Cílem otázky bylo specifikovat ve které oblasti respondent hospodaří. Dotazníky byly zaslány

napříč celou Českou republikou. Zde měl za úkol každý respondent označit pouze kraj, kde

vyvíjí svou ekonomickou činnost. U této možnosti byl každý kraj v možnosti odpovědí na

výběr jednotlivě, jen možnost výběru kraje Středočeský a Praha byla u této odpovědi

sloučena.

39

Výsledky odpovědí respondentů na tuto otázku jsou uvedeny v následující tabulce 12.

Tabulka 12 Kraj

ODPOVĚDI (KRAJ) POČET

STŘEDOČESKÝ + PRAHA 1

JIHOČESKÝ 37

KARLOVARSKÝ 38

PLZEŇSKÝ 41

LIBERECKÝ 11

ÚSTECKÝ 4

PARDUBICKÝ 24

KRÁLOVÉHRADECKÝ 2

JIHOMORAVSKÝ 12

OLOMOUCKÝ 14

VYSOČINA 25

ZLÍNSKÝ 3

MORAVSKOSLEZSKÝ 24

CELKEM 236

Zdroj: vlastní výzkum

Ve výše uvedené tabulce jsou seřazeny všechny kraje České republiky s počty odpovědí, které

se vrátily ke zpracování. Celkem bylo sice osloveno 340 hospodařících subjektů, ale pouze

236 subjektů dotazník vyplnilo a vrátilo ke zpracování. Největší podíl mají ty kraje, kde je

pokrytí trvalých travních porostů a pastvin nejvyšší. Tam také bylo vzhledem k tomuto

aspektu nejvíce osloveno respondentů. Ve vztahu k rozloze dotazovaných byly subjekty

hospodařící na vyšších výměrách ve všech oblastech nejsilněji zastoupeny v tomto přehledu.

Výsledné zhodnocení dané otázky na základě odpovědí respondentů:

 Největší počet potencionálních zákazníků se vyskytuje v oblasti krajů Plzeňského,

Karlovarského, Jihočeského, Vysočina, Zlínského a Moravskoslezského.

Cílem provedeného marketingového výzkumu bylo zjistit jaké je vnímání produktu

u potencionálních zákazníků napříč celou Českou republikou. V rámci marketingového

výzkumu bylo osloveno celkem 340 respondentů, z tohoto množství bylo ke zpracování

přijato 236 dotazníků u zbylých 104 oslovených nebyla zaregistrována zpětní vazba, tedy

respondenti elektronicky zaslaný dotazník nevyplnili, nebo neodeslali ke zpracování. V tomto

množství je i část, kteří dotazník odeslali špatně vyplněný, jedná se o počet 5 dotazovaných.

Celkem tedy byla účast na tomto marketingovém výzkumu bezmála 70 %. Na základě

zjištěných výsledků z provedeného marketingového výzkumu je navrhováno:

 Podniky rozdělit dle výměry, zjištěn rozdílný pohled na dotazovanou problematiku

u menších a větších pěstitelů.

 Prezentaci výrobku formou předváděcích akcí.

40

 Prezentaci v odborných časopisech a internetu.

 Důraz při prezentaci na užitné vlastnosti (hospodaření s vláhou, kvalitu sklizně, vyšší

výnos a ekologickou stopu).

 Cílení předváděcích akcí do oblastí s poptávkou po produktu.

V této části práce jsou zpracovány ty výsledné veličiny, které jsou v dotazníkovém šetření

stěžejní pro každou skupinu dotazovaných. Otázka číslo jedna byla otázka na výměru, na

které jednotlivé subjekty hospodaří. Na základě odpovědí byly subjekty rozděleny do dvou

skupin a to na subjekty hospodařící do 100 hektarů (celkem 138) a subjekty hospodařící nad

100 hektarů (celkem 98). U obou těchto skupin byla zpracována povrchní kontrola dat u těch

otázek, kde byla zjištěna vypovídající hodnota a převládající názor, který byl odlišný u obou

rozdělených skupin.

Z celého dotazníkového výzkumu bylo vybráno celkem 8 otázek, které měly vypovídající

schopnost a kde porovnáním nejvíce zastoupených odpovědí bylo možné provést kontrolu dat.

Celkový přehled o rozdílnosti u jednotlivých otázek je patrno v níže uvedeném grafu 1, kde

jsou uvedeny obě skupiny, které hospodaří na rozdílné ploše (do 100 hektarů a nad

100 hektarů).

Graf 1 Porovnání výsledků

Zdroj: vlastní zpracování

Vysvětlení: číslo otázky v dotazníku, otázka a vybraná odpověď.

2- Na jakém základě se rozhodujete o nákupu nové techniky (pravidelná obměna

strojového parku).

3- (a,b)- Na jakém základě vybíráte techniku (osobní předvedení výrobku, recenze či

hodnocení ve svém okolí).

4- Při výběru techniky upřednostňujete (oboje-kombinaci nové a zánovní techniky).

6- Znáte výrobek aerátor (ano).

7- Pokud znáte výrobek aerátor, jakou značku tohoto stroje znáte (Joskin EBR 4S

model 360).

8- (a,b)- Jak jsou pro vás důležité výhody aerátoru (zlepšení vodního režimu půdy,

vyšší výnos).

10- Uvažoval byste o návštěvě předváděcí akce aerátoru ve svém okolí (ano).

41

Z grafu je patrná rozdílnost odpovědí u jednotlivých skupin v provedeném výzkumu. Je zde

patrná odlišnost v odpovědích u jednotlivých skupin. Největší rozdíl je patrný u otázky na

znalost značky aerátorů a u povědomí respondentů o aerátoru jako takovém a jeho funkci.

Na jakém základě se rozhodujete o nákupu nové techniky

Z celkového počtu 236 dotazovaných, rozdělených do výše uvedených skupin dle rozlohy na

které hospodaří je patrna, pravidelná obměna strojů, která je tím hlavním motivačním

jednáním u těchto respondentů. U skupiny hospodařící nad 100 hektarů je četnost vyšší než

u těch, kteří hospodaří na menší výměře. Na pravidelnou obnovu kladou větší pěstitelé vyšší

důraz, což činí celkem 83 %. Důvodem může být například opotřebovanost techniky ve

vztahu k vyšší výměře, nebo například nákup sofistikovanějších variant stávající techniky.

U subjektů hospodařících na plochách do 100 hektarů již není potřeba obnovy tak vysoká

(celkem 66 %), jak vyplývá z výzkumu.

Na jakém základě vybíráte techniku

U této otázky byly zaznamenány největší rozdíly u odpovědí, které definovaly způsob výběru.

Z provedeného výzkumu byly zastoupeny nejvíce skupiny odpovědí na základě osobního

předvedení a recenze či hodnocení ve svém okolí. Ostatní varianty u této otázky neměly

vypovídající hodnotu. Osobní předvedení výrobku preferovalo celkem 52 % respondentů

hospodařících na výměře do 100 hektarů oproti 74 % respondentů hospodařících na výměře

vyšší než 100 hektarů. Je zde patrný rozdíl v přístupu způsobu výběru, kde menší dotazovaní

pěstitelé upřednostňují praktické vizuální předvedení, které jejich rozhodnutí může ovlivnit.

U větších dotazovaných pěstitelů převládá větší nutnost pořízení techniky. Druhá specifikace

byla v oblasti rozhodovacího procesu zákazníka na základě recenze či hodnocení ve svém

okolí. Zde je také patrný vliv pozice nakupujícího zákazníka. Menší dotazovaní pěstitelé

(celkem 84 %) dávají přednost informacím získaným ve svém okolí, jejich impuls k nákupu

vychází z nutnosti si stroj například fyzicky vyzkoušet a seznámit se sním, vycházejí

z podkladů získaných z osobních styků a z recenzí, které zaznamenávají ve svém okolí. Větší

dozovaní pěstitelé (celkem 51 %) těmto vjemům takový význam na základě výzkumů

nepřikládají.

Znáte výrobek aerátor

U této otázky je patrný rozdíl v odpovědích dotazovaných v jednotlivých segmentovaných

skupinách. U skupiny do 100 hektarů byla znalost tohoto produktu na úrovni 56 % oproti

druhé skupině, kde znalost byla 100 %. Z výsledků vyplývá, že menší dotazovaný pěstitel se

otázce provzdušňování zemědělské půdy v tak velké míře například nemusí zabývat, stávající

stav vyhovuje 45 % dotazovaným. Větší část sice přikládá této otázce význam, ale zdaleka

neodpovídá dotazované skupině hospodařící na vyšších výměrách. U dotazovaných pěstitelů

nad 100 hektarů je poznání o výrobku daleko vyšší. Všichni dotazovaní jej identifikovaly.

U této otázky je i nastolena otázka korekce, zda všichni dotazovaní chápali význam slova

aerátor a znají jej pod názvem jako je provzdušňovač či vertikutátor. Toto označení však platí

u produktů používaných v malé zahrádkářské činnosti či sadových úprav parků. U strojů

používaných při intenzivním hospodaření na zemědělské půdě je označení aerátor jednotné.

Pokud znáte aerátor, jakou značku tohoto stroje znáte

Na otázku značky stroje byly odpovědi u obou dotazovaných skupin velmi značné. Se 

42

značkou Joskin EBR 4S, se sice identifikovalo celkem 115 dotazovaných, ale u ostatních

značek nebylo možné vypracovat vypovídající hodnotu odpovědí. Značku Joskin znalo 95 %

dotazovaných hospodařících na výměrách vyšších než je 100 hektarů a druhé skupiny však

pouze 15 %. Znalost značky tak byla velmi rozdílná a v ve výzkumu tato odpověď udala

největší rozdíl. Je patrné, že ti, kteří hospodaří na vyšších výměrách značku vedle ostatních

znají a tuto techniku ve větší míře využívají. U dotazovaných pěstitelů do 100 hektarů je

znalost značky velmi nízká a to z pohledu, jak je uvedeno z předcházejícího dotazu, tak

i z pohledu finanční náročnosti stroje. Pro zajímavost znalost značky byla negativní u plných

32 % dotazovaných.

Jak jsou pro vás důležité výhody aerátoru

Nejčastěji frekventovanou odpovědí byly volby na odpověď ohledně zlepšení vodního režimu

půdy a získání vyššího výnosu. Dominantní odpovědí bylo hledisko zlepšení vodního režimu

půdy. Zde odpovědi obou dotazovaných skupin zaznamenaly jeden z nejmenších rozdílů. Oba

výsledky u dotazované skupiny do 100 hektarů (71 %) a u dotazované skupiny nad 100

hektarů (87 %) jsou podobné a vypovídají o uvědomění respondentů o hospodaření s půdní

vláhou. Otázka sucha je nejen u hospodařících subjektů problematická, ale i velmi

medializována. Další nejvíce zastoupenou odpovědí byla otázka zvýšení výnosu. Zde již je

zřejmý patrný posun v odpovědích, kde dotazovaní pěstitelé nad 100 hektarů označili svoji

preferenci v 83 %, oproti tomu dotazovaní pěstitelé do 100 hektarů této otázce přikládali 40 %

podíl. U velkých dotazovaných pěstitelů je vyšší preference výnosů, u menších dotazovaných

pěstitelů není na takové úrovni a preferují ve větší míře i ostatní výhody, jako je úspora

pesticidů, či kvalitnější sklizeň, ty ale nedosáhly v celkovém hodnocení vyššího významu.

Uvažoval byste o návštěvě předváděcí akce aerátoru ve svém okolí

V otázce o možné účasti na předváděcí akci ve svém okolí byly odpovědi rovněž rozdílné.

Zájem u respondentů hospodařících na výměrách do 100 hektarů byl 85 %. U subjektů

hospodařících nad 100 hektarů již takový zájem není a pouze 50 % dotazovaných by svoji

účast zvážilo. Z výsledků vyplývá, že většina dotazovaných hospodařících na menší ploše má

zájem o předvedení či vyzkoušení stroje. Menší dotazovaní pěstitelé zde vykazují větší snahu

si produkt prohlédnou či dokonce vyzkoušet a vycházejí buď z hlediska zavedení

modernějšího způsobu hospodaření, či zvážení, zda by jim byl stroj prospěšný a v jaké míře

jak z praktického, tak z ekonomického hlediska. U větších dotazovaných hospodařících

subjektů již seznámení nemá takovou váhu. Například stroj již znají a běžně jej používají

a jejich zájem může vycházet pouze z hlediska modernizace strojového parku.

Zhodnocení povrchní kontroly dat

Provedený rozbor kontroly povrchních dat vykazuje nejen některé chyby, kterých se

respondenti dopustili, ale na jeho základě jsou patrné i vazby jednotlivých odpovědí, které

výzkum ukázal. Na základě těchto vazeb je pak níže uveden návrh. Základní poznatky lze

následně shrnou do těchto bodů:

 Dotazovaní pěstitelé nad 100 hektarů definují svůj atribut obnovou strojového parku.

 Dotazovaní pěstitelé do 100 hektarů přikládají podstatný znak otázce osobního

předvedení, recenze či hodnocení ve svém okolí.

 Dotazovaní pěstitelé do 100 hektarů mají malé povědomí o značce aerátoru.

 Dotazovaní pěstitelé do 100 hektarů jsou ochotni se účastnit předváděcích akcí.

43

Zpracování pokročilými statistickými metodami

V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny výsledky rozdílu t-testu mezi skupinou do 100 ha

a skupinou nad 100 ha. Kvůli snížení pracnosti byl t-test vypočítán z procentuálního vyjádření

odpovědí, nikoli z četnosti originálních odpovědí. Z nespolehlivého (p=0,034) rozdílu

v t-testu mezi skupinou do 100 ha a skupina nad 100 ha byl odvozen závěr, že propagace

oběma segmentům trhu může probíhat současně. Příčiny homogenity ukazuje variabilita

(Tabulka 13). Průměr do 100 ha (25 ha a 50-100 ha) je 59,4 a nad 100 ha (100 - 150 ha

a 150 ha) a více 72,2 je odlišný, avšak variabilita standardní odchylky a standardní chyby se

prakticky neliší. jak je uvedeno níže v tabulce 13. Proto na propagačních akcích i přes

převahu jedné nad druhou skupinou mohou být konflikty zklidňovány poukázáním na

obdobnou variabilitu názorů v obou skupinách.

Tabulka 13 Základní charakteristika páru

Paired Samples Statistics

Mean N Std. Deviation Std. Error Mean

Pair 1

do 100 59,4444 9 21,01851 7,00617

nad 100 72,2222 9 21,31184 7,10395

Zdroj: vlastní výzkum

Párový t-test nebyl pro nestejné skupiny vhodně zvolen, a proto pro upřesnění příčiny

případných konfliktů na plánovaném eventu (události) byly párovým t-testem hledány rozdíly

mezi použitými otázkami. Jediný spolehlivý rozdíl, kterému je třeba na eventu (události)

předejít, vznikl u páru 29 (p=0,019), když byly otázky komparovány každá s každou podle

Fullerova trojúhelníku (Tabulka 14), jak je uvedeno níže v této tabulce.

Tabulka 14 Konfliktní kombinace otázek

Paired Samples Test

Paired Differences

t df Sig. (2-

Mean tailed) Std.

Deviation

Std. Error

Mean

95 % Confidence

Interval of the

Difference

Lower Upper

Pair

29

6 -

8b 16,50000 0,70711 0,50000 10,14690 22,85310 33,000 1 0,019

Zdroj: vlastní výzkum

Otázka 6 zněla. Znáte výrobek aerátor? A s ní konfliktní otázka 8b zněla: Jak jsou pro Vás

důležité výhody aerátoru?

44

Následná kontrola párovou korelací vzorků, po vyjmutí otázky č. 6 je vysoká (R=0,671)

a blíží se hladině spolehlivosti (p=0,069) a ukazuje nepřímou úměru mezi srovnávanými

segmenty, jak je uvedeno níže v tabulce 15.

Tabulka 15 Párová korelace vzorků

Paired Samples Correlations

N Correlation Sig.

Pair 1 nad 100 & do 100 8 -0,671 0,069

Zdroj: vlastní výzkum

Na základě zjištěných výsledků je navrhováno, že by se eventy (události) měly omezit

maximálně soft-sellové a udržet výlučně hard-sellový styl prezentace.

Segmentace výsledků výzkumu z hlediska topografie

Z celkového množství 340 oslovených respondentů byla zpětná vazba u 236 dotazovaných

(tento počet odpovídá bezmála 70 %). Z hlediska topografie České republiky byly zastoupeny

nejvíce tyto dotazované územní jednotky v následné tabulce jsou seřazeny nejen dle

nejvyššího zastoupení, ale i z hlediska rozlohy do 100 hektarů a nad tuto stanovenou hranici.

Rozdělení bylo provedeno na základě výsledků kontroly dat z provedeného marketingového

výzkumu a jeho výsledky jsou uvedeny níže v tabulce 16.

Tabulka 16 Rozdělení krajů

ODPOVĚDI (KRAJ) POČET ROZLOHA DO 100 HA ROZLHA NAD 100 HA

STŘEDOČESKÝ + PRAHA 1 1 0

KRÁLOVÉHRADECKÝ 2 1 1

ZLÍNSKÝ 3 2 1

ÚSTECKÝ 4 3 1

LIBERECKÝ 11 6 5

JIHOMORAVSKÝ 12 7 5

OLOMOUCKÝ 14 8 6

PARDUBICKÝ 24 20 4

MORAVSKOSLEZSKÝ 24 11 13

VYSOČINA 25 12 13

JIHOČESKÝ 37 18 19

KARLOVARSKÝ 38 20 18

PLZEŇSKÝ 41 29 12

CELKEM 236 138 98

Zdroj: vlastní výzkum

45

V této tabulce jsou seřazeny jednotlivé územní jednotky dle nejvyššího zastoupení

dotazovaných respondentů. Nejvíce oslovených respondentů ze zpětnou vazbou bylo

v Plzeňském kraji a Karlovarském kraji, nejméně ve Středočeském kraji. Z hlediska velikosti

dotazovaných subjektů z pohledu rozdělení na subjekty hospodařících do 100 hektarů a nad

100 hektarů je nejvyšší zastoupení u subjektů hospodařící do 100 hektarů u kraje Plzeňského,

Pardubického, Karlovarského a Jihočeského. U respondentů hospodařících nad 100 hektarů je

nejvyšší zastoupení v kraji Jihočeském a Karlovarském. Toto rozdělení potvrdilo rozložení

dotazovaných subjektů v rámci charakteristiky trhu a výběru cílového segmentu tak, jak je

uvedeno v teoreticko-metodologické části.

3.3 Implementace výzkumu

Předváděcí akce

Na základě výsledků z provedeného marketingového výzkumu, který je uveden výše v práci,

kdy právě jedním z výsledků byl zájem respondentů o předváděcí akce bylo následně

přistoupeno k vytvoření návrhu předváděcí akce. Z provedeného marketingovém výzkumu

vyplývá, že zájem u dotazovaných subjektů hospodařících na výměře do 100 hektarů je 85 %.

U dotazovaných subjektů, které uvedly, že hospodařící na výměře nad 100 hektarů byl zájem

v porovnání s předchozí možností menší a to zhruba 50 % dotazovaných. U těchto 50 %

respondentů může být jejich odpověď například zkreslená tím, že stroj již znají a používají

jej, jedná se sice o stroj jiného výrobce než o konkrétní stroj, kterým se zabývá tato práce

s jeho uvedením na trh. Uspořádání předváděcí akce lze rozdělit na dvě následující fáze:

1. Přípravná fáze předváděcí akce.

2. Fáze realizace předváděcí akce.

Stanovení rozsahu předváděcích akcí

Základem rozdělení předváděcích akcí bylo stanovit jejich počet a oblasti ve kterých se tyto

akce mají konat. V následující mapě na obrázku číslo 6 jsou graficky znázorněny ty oblasti,

ve kterých je intenzita potencionálních zákazníků nejen nejvyšší z hlediska charakteristiky

trhu, ale i hledisko zpětné vazby vycházející z výsledků provedeného marketingového

výzkumu.

Obrázek 6 Mapa ČR - kraje

Zdroj: vlastní zpracování

46

Ve výše uvedená mapě jsou znázorněny nejen ty oblasti s intenzivním hospodařením, včetně

provedeného marketingového výzkumu, které jsou označeny červeně, ale je na mapě

vyznačen i okruh stanovený pro prováděnou prezentaci výrobku v dané oblasti tak, aby

jednotlivé přejezdové vzdálenosti odpovídaly svým středem délce kolem 50 km. V rámci

České republiky jsou navrženy celkem čtyři předváděcí akce jejímž cílem je seznámit

potencionální zákazníky s nově uváděným produktem.

Výběr místa konání

Na určení místa konání předváděcích akcí je kladen hlavní důraz na aspekt dojezdové

vzdálenosti. Stanovené dojezdové vzdálenosti tak, jak jsou označeny ve výše uvedené mapě

nepřesahují vzdálenost 50 km. Z tohoto důvodu musí být místo konání pečlivě vybráno

a předem prohlédnuto. Musí se jednat o pozemek, kde by byl možný co nejlepší přístup

v sousedství komunikace a s možností parkování pro pozvané zákazníky. Jednotlivé akce

musí být časově orientovány do vegetačního období vhodného k předvedení produktu.

Propagační materiál

V rámci předváděcí akce je i návrh na vypracování propagačního materiálu, který bude

v rámci akce k dispozici všem návštěvníkům. Počet návštěvníků byl stanoven na celkové

množství 500 účastníků. V propagačním materiálu budou uvedeny jednotlivé kapitoly

o uváděném produktu na trh a to v tomto rozsahu:

 vyobrazení stroje;

 popis modelu;

 technické parametry;

 výhody použití aerátoru;

 ekologický přínos;

 odkazy na webové stránky.

Z důvodu upřesnění cenové kalkulace bylo přistoupeno k osobnímu dotazování

prostřednictvím rozhoru se zástupcem společnosti Appolo Print s.r.o. Lovosice. Přepis tohoto

rozhovoru je uveden v přílohách práce jako Příloha 3. Na základě rozhovoru bylo zjištěno, že

celkové náklady při tisku 500 ks propagačního materiálu budou včetně návrhu a barevného

provedení ve výši 7 000 Kč.

Pozvánka na předváděcí akci

Na každou ze čtyř předváděcích akcí budou vytištěny pozvánky pro jednotlivé účastníky.

Distribuce bude prováděna poštou. V pozvánce budou uvedeny následující údaje:

 pořádající akce (firma a její sídlo);

 účel akce;

 adresa místa a datum konání akce s vyznačeným plánkem na druhé straně pozvánky;

 předběžný časový harmonogram.

Cenová kalkulace pozvánky velikosti A6 (105 mm x 148 mm) černobílé provedení celkem

7,50 Kč za kus. I tato cenová kalkulace byla zjištěna a vyčíslena na základě rozhovoru se

zástupcem společnosti Appolo Print s.r.o. Lovosice. Přepis tohoto rozhovoru je součástí příloh 

47

této práce jako Příloha 3.

Kalkulace nákladů na přípravu předváděcí akce

V níže uvedené kalkulaci nákladů na přípravu předváděcí akce jsou uvedeny jednotlivé

položky a jejich cenová kalkulace. Výběr pozemků vhodných na předváděcí akci je nutné

nejprve konzultovat s daným podnikem, který je nejblíže středu vybraných lokalit a poté jej

navštívit a upřesnit s majitelem. Cenové vyrovnání zde uvedeno není, neboť se může různit.

V obsahu této části práce je kalkulována pouze dojezdová vzdálenost na výběr pozemku, ne

na konání akce. V návrhu kalkulace je cena vypočítána na základě Sazby základních náhrad

za používání silničních motorových vozidel, která je uvedena v zákoně č. 262/2006 Sb. kdy je

tato sazba náhrady za 1 km jízdy stanovena na 4,10 Kč. Při použití firemního auta bude tato

kalkulace odlišná. Dojezdové vzdálenosti jsou stanoveny z místa sídla firmy Agrotip města

Roudnice nad Labem.

Výběr lokalit:

1. Lokalita Liberec vzdálenost 200 km tam i zpět.

2. Lokalita Plzeň vzdálenost 250 km tam i zpět.

3. Lokalita rozhraní Vysočina a Jihomoravský kraj 500 km tam i zpět.

4. Lokalita Olomouc vzdálenost 520 km tam i zpět.

Pro výběr vhodných pozemků činí celkový nájezd 1470 km. K tomuto výpočtu vzdáleností

bylo využito Mapy Google (2019). Následně byla vypracována níže uvedená tabulka 17,

obsahující náklady na předváděcí akci, kdy se konkrétně jedná o náklady za použití vozidla,

tisk propagačního materiálu a tisk pozvánek.

Tabulka 17 Náklady na akci

Použití vozidla 1470 x 4,10 Kč 6 027,00 Kč

Tisk propagačního materiálu 7 000,00 Kč

Tisk pozvánek (500 ks) 3 750,00 Kč

Celkem 16 777,00 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Ve výše uvedené tabulce je uvedena předběžná kalkulace na konání akce. V této kalkulaci

nejsou započítány náklady, poštovní náklady spojené s rozesíláním pozvánek a náklady na

občerstvení účastníků akce. Tyto náklady jsou závislé na vlastních požadavcích pořadatele

této akce.

Realizace předváděcí akce

Samotná realizace předváděcích akcí bude probíhat v termínech, které musí odpovídat využití

aerátoru v agrotechnickém termínu, proto při plánování dat konání akcí, musí být brát v potaz

i ten fakt, aby bylo možné vzhledem k logistice všechny termíny zvládnout. K realizaci je

potřeba zajistit nejen přepravu vlastního aerátoru, ale také jeho obsluhu. Vzhledem k nutnosti

připojení stroje za požadované tažné zařízení je nutné počítat s nutností tažné techniky

a například jeho případným zapůjčením. Výběr pozemku (místa konání akcí) musí splňovat

nejen velikostní parametry s ohledem k použitelnosti stroje, ale je zde i potřeba prostoru, pro 

48

možnost si předváděný stroj osobně vyzkoušet. Jednotlivé akce je třeba rozdělit tak, jak je

provedeno členění dle obhospodařované výměry.

V návrhu akce je v rámci časového harmonogramu v dopoledních hodinách provedení

seznámení a předvedení samotného produktu, v následujících či odpoledních hodinách dát

možnost osobního vyzkoušení. Z výsledků marketingový výzkum je například patrné, že

vyzkoušení produktu je pro pěstitele do 100 hektarů jedním z důležitých aspektů. Aerátor má

hmotnost, jak již bylo uvedeno výše v této práci, bez naplnění válců 2100 kg, proto jej lze

přepravovat za vozem, který splňuje přepravní kapacitu. Tento přepravní podvalník firma

Agrotip vlastní a proto jej může využít k zajištění této akce, také vozidlo s možností přepravy

až 5 osob má tato firma k dispozici, jak bylo zjištěno na základě dotazovaní se zástupcem

společnosti Agrotip. Proto může kalkulace vycházet z vlastní režie podniku vozového parku.

Kde bude nést náklady na celkovou vzdálenost okolo 1500 km. Dalším aspektem je zapůjčení

tažného zařízení v místě konání předváděcí akce. Celá kalkulace bude vycházet z ujednané

dohody mezi vlastníkem pozemku a mechanizace na druhé straně s pořadatelem akce firmou

Agrotip. Jak je již výše v práci uvedeno, nemusí být plánovaná předváděcí akce rozdělena na

subjekty hospodařící do 100 ha a nad 100 ha, jak bylo zjištěno na základě provedených testů.

Proto jsou návrhy konstruovány společně pro obě skupiny.

Předváděcí akce - kooperace

Samostatná realizace předváděcí akce může být pro firmu finančně nákladná z hlediska

logistiky a fyzického zajištění celé akce. Předváděcí akce na aerátor se skládá z několika

samostatně organizačně náročných akcí se specifickými požadavky na místo konání.

Předváděcí akce vyžaduje nejen kvalitní logistické požadavky na pořádající firmu, ale také

pro účastníky mohou být tyto monotematické předváděcí akce z hlediska časové náročnosti

velkou zátěží. U účastníků může být kladena otázka, zda jejich vynaložený čas a prostředky

jsou adekvátní vůči získaným informacím, či nově nabytým zkušenostem. Z tohoto hlediska

by byla pro tuto formu firemní prezentace produktu zvolena kooperace s jinou předváděcí

akcí. To může přinést z hlediska atraktivity větší profit pro firmu, jako například:

 Odstranění monotematického zaměření.

 Využití již tradičních hojně navštěvovaných akcí.

 Spojení s produkty spojených v jeden tematický celek se stejnou ideovou myšlenkou.

 Z hlediska účastníků pestřejší nabídku.

 Možnost získat širší podvědomí o produktu u širší skupiny zákazníků.

 Zmenšit finanční náročnost.

 Možnost firmy představit i jiné produkty.

V rámci České republiky bylo zjištěno, že je pořádáno mnoho akcí se zemědělskou tématikou.

Jednou z největších akcí se zemědělskou tématikou je Animal Tech Brno, kde je mnoho

doprovodných akcí s různou tématikou pořádaných v okolí Brna, jak uvádí Bvv (2019)

a doplňuje popis této akce jako jedničku v oboru ve střední Evropě. Dále se pak jedná

například o akci Země živitelka v Českých Budějovicích, kde je také, jak uvádí Zemezivitelka

(2019) několik doprovodných akcích pořádaných v okolí pořádajícího města

a Den zemědělce v Kameni, který Denzemědělce (2019) definuje jako celostátní kontraktační

výstavu a předvádění zemědělské techniky pro všechny. Všechny tyto tři uvedené akce jsou

podle Denzemědělce (2019), Bvv (2019) a Zemezivitelka (2019) velice hojně navštěvovány 

49

zemědělci nejen ze svého okolí, ale i v rámci celé republiky.

Vedle těchto akcí lze nalézt i monotematická zaměření akcí uspořádaných v rámci dnů

otevřených dveří, či odborných sympozií tematicky uspořádaných pro různě specializované

zemědělské podniky. Kalendář těchto akcí uvádí například Agroportal24h (2019).

Ve všech výše uvedených alternativách prezentace je možnost samostatného fyzického

předvedení aerátoru a jeho představení odborné veřejnosti. Jedním z prvků z hlediska

návštěvníků může být i menší finanční náročnost. Mohou se zde například seznámit

s několika agropostupy či agrotechnikou na jednom místě uspořádaných v rámci odbornosti

do jednoho bloku. Tím se může zvýšit i atraktivita pro návštěvníka těchto akcí, nejen

z finančního, ale i časového hlediska.

Tento výše uvedený návrh na kooperaci je konstruován tak, že se jedná o doprovodnou akci

vystavovatele, která se koná v okolí místa výstavy, z tohoto důvodu jsou v této části návrhu

uvedeny ty výstavy, kde je takováto doprovodná akce možná. Nejedná se o akci přímo spjatou

se samotnou výstavu v jejím areálu. Z toho důvodu je pak na samotné společnosti Agrotip,

jakou kooperaci případně zvolí.

Zapůjčení

Jak uvádí v rozhovoru zástupce společnosti Agrotip, zemědělství se v současné době ubírá

strategií nízkých nákladů, ta je založena na tom faktu, že cenu zemědělských produktů

neurčují producenti, ale jejich tvorbu vytváří velkoodběratelé. Chce-li zemědělský podnik

obstát v konkurenceschopnosti musí dosahovat nižších nákladů, jak doplňuje zástupce

společnosti a dodává, že s ohledem k cenám zemědělské techniky se v současné době využívá

ve velké míře forma zapůjčení techniky. Snížením investic do hmotných aktiv podniku může

dojít k uvolnění těchto prostředků pro jiná využití. V současné době se formou zapůjčení

výrobků či přímo outsourcingem zabývá v České republice mnoho podniků a zemědělskou

techniku lze v současné době zapůjčit v rozmezí traktorů, kombajnů až po zápřahovou

zemědělskou techniku, jak uvádí v rozhovoru zástupce společnosti Agrotip a dodává dále, že

tyto společnosti působí na trhu po celé České republice. Svoji činnost již vyvíjí i v rámci

specializací na různé zemědělské komodity, jak v rozhovoru dodává zástupce společnosti.

Přepis tohoto rozhovoru je uveden v přílohách práce jako Příloha 1.

V souvislosti s uvedeným rozhovorem, byly proto elektronickou poštou osloveni

poskytovatelé těchto služeb, aby byl v rámci navrženého uvedení výrobku na trh propagací

zjištěn případný zájem u těchto dalších potencionálních zákazníků. Dotaz byl učiněn

elektronickou poštou a neobsahoval nabídku k bližší spolupráci, ale pouze byl konstruován

tak, zda by měla v budoucnu oslovená firma zájem o zahrnutí stroje aerátoru do svého

portfolia nabídek. Celkem bylo osloveno 15 podniků, které se nacházejí v oblastech, kde lze

tyto specializované stroje prakticky využít. Jednalo se celkem o 15 podniků:

 Agrotec ***.

 Agrotechnik ***.

 Agroservis ***.

 Agricola ***.

 Agrorental. ***.

50

 Ag zemědělská ***.

 Vonosystém ***.

 Agrodos ***.

 Zetech ***.

 Agrodos ***.

 Zemědělské služby ***.

 Adok spol. ***.

 Agroslužby ***.

 Ostrožsko ***.

 Daňhel ***.

Celkem byla zpětná vazba zaznamenána u 12 z celkového počtu 15 oslovených. Zájem byl

projeven u celkem 5 firem, které tuto formu služeb pro zemědělce zajišťují. U zbývajících 10

firem byly odpovědi negativní, nebo oslovený respondent neodpověděl. Ke každému dotazu

byl přiložen již existující leták s vyobrazeným aerátorem a s jeho technickými parametry.

Kopie e-mailu, kdy jeho cílem bylo oslovení výše uvedených podniků a zjištění případného

zájmu, je součástí příloh jako Příloha 4.

Z výše uvedeného zájmu lze předpokládat, že lze tyto podniky, které poskytují tyto

specializované služby, zahrnout do seznamu podniků, kde by měla být učiněna případná

nabídka pozvání pro předváděcí akce. Případnou výhodou může být ten fakt, že se stroj může

dostat touto formou do širšího podvědomí zemědělských podniků specializovaných na

pěstování luk a pastvin. Také je zde možnost dalších potencionálních zákazníků, kteří si touto

formou stroj vyzkoušejí a mohou v budoucnu uvažovat i o koupi této zemědělské techniky.

Jak je již uvedeno ve výsledcích z provedeného výzkumu, tuto techniku obhospodařování ne

všichni dotazovaní respondenti z oboru zemědělství znají. Všechny výše uvedené podniky

podnikají v těch oblastech, kde lze uváděnou techniku využít a jejich výběr byl proveden na

základě podnikání v oblasti zapůjčení zemědělské techniky.

Prodej zemědělské techniky

Další skupinou jsou podniky, které zemědělskou techniku nabízejí ve svém portfoliu

k prodeji. Zde se jedná o jednotlivé prodejce v rámci celé České republiky. Podnik Agrotip

spolupracuje s prodejní firmou STR* Praha, který má přes 40 poboček po celé České

republice, jak uvádí Agrotip (2018). V rámci této firmy i zajišťuje servis svých výrobků jak

záruční tak pozáruční, jak dodává Agrotip (2018). V současné době již probíhá jednání

o prodeji a zastoupení uvedeného aerátoru. U ostatních prodejců dosud firma žádné obchodní

vztahy nemá a tím i nemá vybudovanou potřebnou servisní síť, jak bylo zjištěno na základě

rozhovorů se zástupcem společnosti Agrotip.

Propagační materiál

V rámci komunikace se zákazníkem je navržení i propagačního materiálu, který by oslovil

segmentovanou část zákazníků. Jedná se o skupinu zákazníků s úzce specializovanou

výrobou, proto tomuto požadavku musí odpovídat i forma této tiskoviny.

51

Jak je již výše uvedeno segmentace zákazníků vychází z nabízeného produktu. Jelikož se

jedná o specializovaný zemědělský stroj, jehož užití je omezeno pouze na porosty luk

a pastvin a cílená skupina se nachází po celé České republice musí propagační materiál

odpovídat těmto požadavkům. Proto byla zvolena forma propagačního letáčku, který by měl

nejen zákazníka seznámit s produktem, ale zároveň jej i seznámit s připravovanými

předváděcími akcemi.

S ohledem na obsah byl zvolen formát A4, který bude plně odpovídat informacím

požadovaných na tento druh komunikace. Grafické zpracování propagačního materiálu může

firma svěřit odborné firmě, která se tvorbou tiskovin tohoto typu zabývá, další variantou je

tvorbu letáku vytvořit pomocí internetového online editoru a v neposlední řadě jej vytvořit

vlastními silami. Při všech výše uvedených variantách je ale potřeba připravit podklady, které

bude leták obsahovat, některé technické informace, obrazovou část, informace o předváděcích

akcích a v neposlední řadě i informace o výrobci.

Návrh podkladů pro tvorbu propagačního letáku

Velikost propagačního letáku jak je již uvedeno byla stanovena na rozměr A4. Barevné

grafické zpracování by mělo vycházet z firemních barev, které tvoří zelená a žlutá kombinace

s černým tiskem.

 Firemní logo ve firemních barvách.

 Oslovení zákazníka. Zde uplatnit dlouholetou tradici ve výrobě secích strojů, které

firma úspěšně vyráběla a vyrábí ve velkých sériích, na kterou navazuje nový stroj aerátor.

 Název stroje.

 Fotografii stroje.

 Technické informace krátkého rázu, pouze důležitá sdělení rozměry, váha, šířka záběru

apod.

 Výhody využívání produktu z hlediska zlepšení vodního režimu půdy, vyšších výnosů,

kvalitnější sklizně a úspory pesticidů.

 Odkaz na YouTube videa.

 Přehled předváděcích akcí.

 Kontakt, adresa výrobce a telefonní spojení.

 Odkaz na webové firemní stránky výrobce.

Náklad a distribuce

Počáteční náklad s ohledem k počtu zemědělských subjektů byl stanoven na 800 kusů.

Pozdější dotisk je realizovatelný a proto počty vycházejí z počtu subjektů, které jsou obsaženy

v adresáři firem získaných pro provedený výzkum. Distribuce bude prováděna při

zemědělských výstavách, kterých se výrobce účastní v hojné míře a při předváděcích akcích

jiných produktů z výrobního programu výrobce. Budou také k dispozici ve firmě a další

možnost distribuce je možno zajistit při styku se zákazníky, ať se jedná o formu při nákupu, či

opravě produktu již zmíněného výrobce, ale lze jej i přiložit při rozesílání faktur, či jiných

tiskovin při styku se zákazníkem.

Další formou mohou být i emailová distribuce, nebo zpracování letáku do QR code a umístit 

52

jej s odkazem na výrobní paletu výrobku firmy i na jiná propagační sdělení. Je zde i možnost

participovat například s jiným výrobcem zemědělské techniky určené na obhospodařování luk

a pastvin, jako jsou žací stroje, či jiné speciální produkty k tomuto účelu vyráběné.

Článek - komunikace s potencionálním zákazníkem

Komunikace se zákazníkem tvoří nedílnou součást marketingového mixu a také je důležitá při

uvádění nového výrobku na trh, jak je uvedeno již v teoreticko-metodologické části práce. Na

základě výsledků z marketingového výzkumu byly stanoveny hlavní oblasti, které v rámci

výzkumu označili respondenti jako hlavní rozhodující činitele. Na základě zpracovaných

výsledků z provedeného výzkumu byl vytvořen seznam nejvíce frekventovaných odpovědí,

která by měla být použita a zapracována do obsahu při vypracování odborných článků

v souvislosti s uvedením výrobku na trh. Hlavní témata jsou řazena dle četnosti jednotlivých

témat:

 ekologická stopa výrobku;

 zlepšení vodního režimu půdy;

 zvýšení výnosu;

 kvalitnější sklizeň;

 úspora pesticidů;

 výrobek výrobce z České republiky s cenou nižší než dva technicky obdobný výrobek

z dovozu.

Jako dalším návrhem, který vychází z výsledků provedeného výzkumu je tady navrhováno,

vypracování již výše uvedených odborných článků. Lokalizace těchto článků bude v rámci

internetové komunikace a v rámci vydávaných odborných zemědělských periodik. Internetová

mediální prezentace je navržena do těchto webů:

 www.agrojournal.cz;

 www.zemedelec.cz;

 www.asz.cz;

 www.eagri.cz.

Mediální prezentace v odborných tiskovinách, která za zabývá tématikou zemědělství:

 Mechanizace zemědělství;

 Hospodářské noviny;

 Agroexport;

 Zemědělec;

 Krmivářství;

 Zemědělec v regionu;

 Agronom;

 Úroda;

 Zemědělský týdeník.

Seznam všech výše uvedených odborných zemědělských tiskovin a webů byl poskytnut 

53

zástupcem společnosti Agrotip. V tomto seznamu nebyla dělána žádná změna a je pro tyto

účely doporučen stejný a výše uvedený seznam již touto společností využívajících

zemědělských tiskovin a webů.

Webová prezentace

V rozhovoru se zástupcem společnosti Agrotip, kdy přepis tohoto rozhovoru je uveden

v přílohách práce jako příloha 1, bylo zjištěno, že firma při uvádění výrobku na trh představila

svůj výrobek jen v omezené míře na svých webových stránkách. Z důvodu návrhu uvedení

výrobku aerátor i na webu společnosti Agrotip, byl následně osloven zástupce společnosti

Web***, z důvodu zjištění odborných informacích ohledně vzhledu takové inzerce a zjištění

dalších náležitostí spojených s webem. Přepis tohoto rozhovoru je uveden v přílohách práce

jako příloha. Společnost Web*** se věnuje tvorbě webových stránek, internetovému

marketingu a odborným konzultacím spojených s tímto oborem. Tato společnost si nepřála být

v této práci jmenována.

Jak uvádí v rozhovoru zástupce společnosti Web***, je v současné době webová prezentace

základem pro působnost firmy v oblasti internetu. Zástupce uvádí v rozhovoru několik

případů výhod, podle něj se jedná například o zvýšení počtu komunikačních kanálů, zvýšení

dostupnosti informací nejen o firmě, ale i o produktech, vytváří možnosti efektivního

povědomí o značce a komunikační nástroj pro podporu prodeje. Zvyšuje nejen dostupnost

informací, ale z hlediska rychlosti a operativnosti patří k modernímu komunikačnímu nástroji,

jak dodává v rozhovoru zástupce společnosti Web***.

Na základě prostudování osloveného odborníka stávajících stránek společnosti Agrotip

z rozhovoru se zástupcem Web** vzešlo, že stávající stránky jsou podle jeho vyjádření

nepřehledné a zastaralé, nemají mnoho funkcí a může se to projevit i na nízké podpoře

prodeje. Na stránkách Agrotip (2018) jsou k nalezení informace o firmě, kontaktech,

fotogalerie a informace z akcí, které firma pořádala pro své zákazníky..

Na základě dotazování se zástupcem společnosti Agrotip bylo zjištěno, že firma v současné

době nevyužívá služeb v oblasti online marketingu žádnou firmu, návrh a zavedení webové

prezentace byl zadán firmě již před několika lety a v současné době provádí aktualizaci sama

prostřednictvím svého zaměstnance. Jak je uvedeno v předcházející části je tato webová

prezentace podle osloveného a již výše citovaného odborníka, nedostačující. Například při

zkoušce, zda je firemní web společnosti dostupný a plně zobrazitelný i pro mobilní telefony

a tablety bylo zjištěno, že nikoli. Tento web je ve stávající podobě dostupný pouze pro

potřeby zákazníka navštěvující web společnosti v prohlížeči na počítači.

Zástupce firmy byl v rozhovoru obeznámen s rozsahem webových stránek prodejce a ten

navrhl celkově dvě řešení. Do stávajících stránek vložit copywriting na uváděný aerátor

a stránky graficky přerámovat, nebo vytvořit úplně nové zpracování celé webové prezentace,

jak uvádí v rozhovoru zástupce společnosti Web*** a dodává, že rozdíl je patrný v ceně, kde

první varianta dle odborného odhadu stojí okolo 7 000 Kč, druhá varianta se pohybuje okolo

25 000 Kč. Kč s nutností dalšího upřesnění, jak bylo zjištěno z rozhovoru se zástupcem

společnosti Web***, kdy přepis tohoto rozhovoru je součástí příloh této práce jako Příloha 2.

V rámci webové prezentace je navrhováno i o zařazení podrobnějšího videa o aerátoru od

výrobce Agrotip, kde by mohla tato společnost stroj nejen prezentovat „v akci“, ale i připojit

podrobnější záběry stroje při obsluze a hlavně ukázat půdní porost před a po aplikaci tohoto

zařízení. V doprovodném komentáři uvést hlavní výhody stroje s odkazem na hlavní témata, 

54

která jsou již navržena v komunikaci se zákazníkem. Odkaz na tuto videoprezentaci umístit

právě na webové stránky výrobce.

Z důvodu zajištění dostupnosti webových stránek nejen z počítačů, ale i z mobilních telefonů,

či tabletů je navrhováno, aby byl při případném sestavování firemního webu využit například

systém Mobile Friendly, který provozuje společnost Google. Tento systém porovnává

a zjišťuje, zda je web plně dostupný a zobrazitelný nejen pro počítače, ale zda je kompatibilní

i pro mobilní telefony, či tablety. Toto případné otestování je vhodné z důvodu předcházení

případných problémů a také z důvodu zajištění plného zobrazení webové prezentace

společnosti pro všechny zákazníky na všech možných zařízeních podporujících prohlížení

webů. Na tuto skutečnost zajištění plného zobrazení firemního webu, na všech možných

platformách poukazuje v rozhovoru i oslovený IT specialista. Rozhovor s tímto IT

specialistou je součástí příloh této práce jako Příloha 2 Přepis rozhovoru 2.

55

4 Závěr

Propagační kampaň produktu uváděného na trh vychází z výsledků získaných

z marketingového výzkumu, založeném na charakteristice produktu, srovnání s konkurencí,

stanoveném cílovém segmentu a po provedené kontrole povrchních dat a zpracovaném t-testu.

Konkrétně se jedná o výrobek aerátor, který v současné době firma Agrotip uvádí na trh.

Jedná se o stroj, který je v zemědělství využíván pro zpracování půdy v zemědělských

podnicích specializovaných na pastevní chov, či obhospodařování luk. Účelem tohoto stroje je

provzdušňovat porosty, aby u nich mohlo docházet k lepší regeneraci porostu. Hlavní

předností tohoto stroje jsou v oblasti zlepšení vláhového půdního režimu, zhutnění půdy,

úspory pesticidů, vyšší výnosy a kvalitnější produkce. Jedná se tedy nejen o stroj, jehož

účelem je zkvalitnění a zvýšení produkce, ale z hlediska ekologické stopy patří ke strojům

v rámci modernizace zemědělství a využívá moderní trendy, které jsou v zemědělství

zaváděny.

Jedním ze základů pro zpracování této práce jsou informace obsažené v teoretickometodologická části, ve které jsou uvedeny odborné informace z oblasti konceptů vývoje

a uvádění výrobku na trh, marketingového prostředí, ekologie a ostatních teoretických

podkladů, které sloužily jako podklady pro praktickou část práce. Nedílnou součástí této

teoreticko-metodologické části je metodika, kde jsou uvedeny zvolené vypracované postupy,

které byly v této práci využity.

Primárním základem praktické části je marketingový výzkum, na který navazuje zpracování

výsledků z tohoto výzkumu. Pro provedený marketingový výzkum bylo nutné nejdříve

charakterizovat nejen společnost, ale také konkurenční výrobky a trh. Z tohoto důvodu bylo

provedeno srovnání produktů od konkurenčních výrobců. V České republice, jak bylo

zjištěno, jsou vedle tohoto nového produktu, aerátoru, nabízeny dva výrobky konkurence.

Jejich srovnání po technické stránce a prodejní ceně je uvedeno v podkapitole charakteristika

výrobku. Na tuto část je navázáno charakteristikou trhu. Jsou zde zpracovány podklady, kde

na mapách České republiky, jsou vyznačeny oblasti, ve kterých je možnost tento

specializovaný stroj využívat a do kterých oblastí by mělo být cíleno při jedné

z navrhovaných kampaní.

Marketingový výzkum byl založen na dotazníkovém šetření. Metoda dotazníkového šetření

byla zvolena s ohledem na velikost potencionálního trhu formou elektronického dotazování

s využitím webů Survio.com a Smartemailing.cz. Na základě zjištěných podkladů

z charakteristiky trhu byl zpracován dotazník, ve kterém měl každý tázaný odpovědět na

celkem 11 otázek. Celý dotazník byl sestaven interaktivní formou, které respondenta

intuitivně naváděla.

Před vlastní distribucí a začátkem sběru dat v rámci marketingového výzkumu, byl dotazník

podroben pre-testu. Výsledky zjištěné v tomto pre-testu měly ukázat komunikační účinek

dotazníku, jeho srozumitelnost pro respondenta. Proto byli vybráni tři zástupci z řad výrobce,

agronoma a mechanizátora, kteří tuto skutečnost měli ověřit ze svého odborného pohledu.

Každému z nich byl předložen dotazník a oni měli za úkol zhodnotit jeho komunikační

srozumitelnost pro nadcházející respondenty, účastníky výzkumu.

Výsledky tohoto pre-testu ukázaly, že pouze ve čtyřech případech nedošlo zcela ke shodě, ale

vždy se jednalo pouze o názor jednoho ze tří účastníků, proto byla navržená koncepce využita 

56

v plném rozsahu. Připomínky se týkaly pouze nepodstatných změn jako je pořadí či názvu

stroje, kde byla vyslovena argumentace, že jej veřejnost zná pod jiným názvem než je aerátor,

ale jako provzdušňovač. Toto však byl názor pouze jednoho ze tří účastníků. U ostatních

panovala shoda, že se jedná o stroj se speciálním využitím, který se pod názvem aerátor již

delší dobu na českém trhu prodává a není určen pro domácí využití jako obdobné malé

příruční stroje, ale o zemědělský stroj, který se v současné době v zemědělství plně využívá.

Samotný výzkum byl proveden v rámci celé České republiky na základě adresáře získaného

z dotačních programů. Celkem bylo osloveno 340 firem (respondentů) zabývajících se výše

uvedenou činností. Zpětná vazba byla zaznamenána u 236 respondentů.

Zpracovanými výsledky výzkumu bylo zjištěno, že velikost nejvíce hospodařících podniků,

které byly dotazovány, se pohybuje v rozmezí od 50 hektarů do 150 hektarů a více. Základem

pro nákup nové techniky definovali svůj postoj (74 %) jako pravidelnou obměnu strojového

parku. Základem na jakém svůj výběr respondenti vytvářejí byl nejvíce vymezen osobním

předvedením výrobku a recenzí či hodnocení ve svém okolí. Otázka zda dotazovaní

upřednostňují výrobek nový či zánovní byla v drtivé většině pojata jako kombinace obou

variant. Preference značky byl další dotaz a zde byl výsledek výzkumu pro další zpracování

negativní z důvodů kvantity obou odpovědí, obě odpovědi dosáhly srovnatelného výsledku.

Na znalost nového stroje aerátoru kladně odpovědělo 75 % dotazovaných. Odpověď

respondentů ohledně specifikace značky (v České republice jsou nabízeny celkem produkty

od 3 výrobců) vyzněla ve prospěch značky od holandského výrobce. Jaké výhody spatřují

dotazovaní u použití tohoto stroje byla další otázka marketingového výzkumu. Zde bylo

zjištěno, že respondenti spatřují největší výhody v oblasti zlepšení vodního režimu půdy,

vyššího výnosu a kvalitnější sklizně. Na otázku zda by respondent uvažoval o pořízení

aerátoru 14 % dotazovaných odpovědělo kladně. Předposlední otázkou byl dotaz na účast na

předváděcí akci. Zde bylo z výsledků výzkumu patrné, že o předváděcí akci a seznámení se

strojem projevilo zájem 70 % procent dotazovaných. Poslední otázka směřovala na oblast, ve

které účastníci výzkumu hospodaří, kde vyvíjí svoji ekonomickou činnost.

Realizace marketingového výzkumu probíhala v období od 5. ledna do 10. února 2019. Po

jeho ukončení byly výsledky následně zpracovány. Na základě zjištěných výsledků

z marketingového výzkumu byl stanoven další postup. Ten byl založen na viditelné

matematické rozdílnosti daných odpovědí. Ukázal na rozdílnost vnímání dané problematiky

v závislosti na výměře hospodaření dotazovaných respondentů. Dále ukázal na nutnost

prezentace výrobku formou předváděcích akcí, na nutnost prezentace v odborných médiích,

kde by měl být kladen důraz na otázky hospodaření s vláhou, kvalitu sklizně, vyšší výnosy

a ekologickou stopu, to byly hlavní atributy v odpovědích respondentů. Posledním výsledkem

bylo zjištění, že předváděcí akce je potřeba cílit do oblastí s největším zájmem o tuto

problematiku, který také tento výzkum ukázal.

Následně byly výsledky výzkumu podrobeny povrchní kontrole dat. V této části práce jsou

zpracovány ty výsledné veličiny, které jsou v dotazníkovém šetření stěžejní pro každou

skupinu dotazovaných. Výsledkem této kontroly dat je odhalení a případná korekce

nelogických vazeb a chybných odpovědí. Provedený rozbor kontroly povrchních dat

vykazoval nejen některé chyby, kterých se respondenti dopustili, ale na jeho základě jsou

patrny i vazby jednotlivých odpovědí, které jsou z výzkumu patrné. S ohledem na výměru

byly respondenti (jejich odpovědi) rozděleni do skupiny do 100 ha a nad 100 ha, toto

rozdělení bylo založeno na základě rozdílu matematickým součtem jednotlivých odpovědí. 

57

V této etapě zpracování výsledků marketingového výzkumu již bylo zpracováváno pouze

6 otázek. Vybrané otázky byly z oblasti na jakém základě se rozhodují respondenti o nákupu

nové techniky, na jakém základě vybírají techniku, zda vybírají techniku novou či zánovní,

zda znají výrobek aerátor, jakou značku, jak vnímají důležitost aerátoru a zda by uvažovali

o návštěvě předváděcí akce. Na základě tohoto zpracování byly vyloučeny výsledky

z výzkumu obsahující otázky na preferenci značky, kde měl respondent uvést, zda při výběru

nové techniky preferuje u výrobků stejné, nebo obdobné kvality značku a otázku na případnou

koupi aerátoru. U zbylých otázek byl zpracován graf, kde je uvedena rozdílnost odpovědí na

jednotlivá témata. Výsledkem bylo zjištění že dotazovaní pěstitelé nad 100 hektarů definují

svůj atribut pouze v otázce obnovy strojového parku. Dotazovaní pěstitelé do výměry

100 hektarů již svůj atribut charakterizují osobnímu předvedení, mají malé povědomí

o značce aerátoru a jsou nejvíce ochotni se účastnit předváděcích akcí.

Po této provedené kontrole povrchních dat byly výsledky výzkumu zpracovány pokročilými

statistickými metodami. Jednalo se o provedení párového t-testu. Ze zjištěného

nespolehlivého rozdílu v testu mezi skupinou do 100 ha a nad 100 ha byl odvozen závěr, že

propagace může pro oba tyto segmenty probíhat současně. Následně bylo ještě provedeno

podrobnější zjišťování příčin jak homogenity tak variability, kdy bylo zjištěno, že standardní

chyba a variability standardní odchylky se prakticky neliší. Pro upřesnění příčiny případných

konfliktů při plánování eventů (událostí) byly párovým testem hledány rozdíly mezi otázkami.

Spolehlivý rozdíl, kterému je nutné při plánování eventů (událostí) předejít byl zjištěn u jedné

kombinace otázek (6 a 8b). Po vyjmutí jedné otázky (6), byla následná provedená kontrola

párovou korelací vzorků vysoká, blížila se hladině spolehlivosti a ukazovala na nepřímou

úměru mezi srovnávanými segmenty. Na základě těchto zjištění bylo následně přistoupeno

k vytvoření návrhů na uvedení výrobku, kdy byl brán v potaz zjištěný výsledek provedených

testů.

Následně byla provedena segmentace trhu z hlediska topografie. Podkladem pro tuto

segmentaci byly zjištěné výsledky z provedeného výzkumu. Největší četnost odpovědí byla

zjištěna u respondentů z oblastí krajů Plzeňska, Karlovy Vary a Jihočeska, v ostatních krajích

odezva nebyla v takové míře, ale byla významná. Kdy pouze u Středočeského kraje byla

v porovnání s výsledky u ostatních krajů nižší účast na výzkumu, ale i tato skutečnost

odpovídá grafickému přehledu podílu travních porostů, viz Obrázek 4. Na základě zjištěných

výsledků byl vytvořen návrh na předváděcí akci. Tento návrh předváděcí akce byl rozložen do

dvou fází, kde byla vypracována přípravná fáze a realizační fáze. V přípravné fázi bylo

důležité stanovit oblasti, ve kterých se jednotlivé předváděcí akce budou konat. Výzkumem

bylo zjištěno, že zájem respondentů je u celkem čtyř oblastí v rámci české republiky. První

oblast se skládá z oblastí krajů Karlovy Vary, Plzně a Jihočeského, druhou oblast tvoří

Vysočina, Pardubice a Jihomoravský kraj, třetí oblast je Olomoucký, Moravskoslezský

a Zlínský kraj, čtvrtou oblastí je Liberecký kraj. Výběr místa byl také proveden s ohledem na

dojezdové vzdálenosti, kde prostředky vyznačených zpracovaných map v rámci navrženého

uspořádání nepřesahují dojezdovou vzdálenost 50 km.

Vedle vhodného výběru místa, které musí splňovat hned několik požadavků a to z hlediska

přístupnosti a možnosti parkování, byl vypracován návrh na propagační materiál, který by měl

být v rámci této akce k dispozici. Byl proveden i návrh na pozvánku předváděcí akce

a jednoduchá kalkulace na přípravu předváděcí akce. Realizace předváděcí akce by měla být

situována v termínu, kdy je vhodné používání aerátoru, musí odpovídat vegetačnímu období

pěstované kultury. V návrhu je zapracována i možnost vyzkoušení stroje v rámci jeho 

58

předvedení.

Vzhledem k celé realizaci z hlediska společnosti a její finanční náročnosti, je

v návrhu navržena forma kooperace s jiným zemědělským subjektem, kde se může zvýšit její

efektivita a naopak je zde možnost snížení náročnosti pro účastníky akce. Odstranění

monotematického zaměření a včlenění v jeden tematický celek s využitím akcí zaměřených na

zemědělskou techniku a činnosti, může zmenšit nejen finanční náročnost, ale na druhé straně

může zvýšit získání širšího povědomí o produktu u další skupiny lidí a možnost předvedení

i například jiných produktů firmy. V rámci návrhu byl také navržen systém zapůjčení.

V současné době, jak bylo zjištěno na základě rozhovoru se zástupcem Agrotip, jsou tyto

formy v zemědělství hojně využívány. V rámci této strategie byly osloveny zástupci

15 podniků, s cílem zjištění zájmu o bližší spolupráci v případě výrobku aerátor. Kladná

vazba byla následně zaznamenána zpětně od 5 poskytovatelů těchto služeb - zapůjčování

zemědělské techniky. Z tohoto zájmu lze usuzovat, že využitím této platformy lze získat nejen

širší povědomí o produktu, ale i možnost nárůstu dalších případných zákazníků.

V rámci návrhu, byla stanovena i komunikace s potencionálním zákazníkem. Tento návrh byl

vytvořen na základě výsledků získaných odpovědí v rámci marketingového výzkumu, byl

sestaven seznam pořadí výhod aerátoru, které vycházelo z výsledků uspořádání kritérií

respondentů. Proto byla stanovena relevance témat v následném pořadí: ekologická stopa

výrobku, zlepšení vodního režimu půdy, zvýšení výnosu, kvalitnější sklizeň a úspora

pesticidů. V rámci tohoto návrhu byly zmapovány jak internetové zdroje, které slouží

zemědělské veřejnosti, tak odborné zemědělské tiskoviny, kde je možno tuto mediální

prezentaci aplikovat. Jako poslední byla zařazena možnost webové prezentace, která byla

podložena názorem dotazovaného odborníka, kterému byla aktuální webová prezentace

společnosti Agrotip představena a tento dotazovaný odborník následně konstatoval, že

dosavadní styl je již nejen zastaralý, ale i neefektivní. Proto byla provedena konzultace na

jejímž základě má možnost se firma Agrotip rozhodnout, zda v této oblasti učiní do budoucna

nové uspořádání, nebo zcela změní styl své webové prezentace. V rámci tohoto navržení jsou

uvedeny i dvě přibližné cenové kalkulace na tento systém, nebo nutnost otestování

dostupnosti webu jak pro počítače, tak i pro mobilní telefony a tablety. Tyto návrhy také

vycházejí z informací poskytnutých na základě rozhovoru s osloveným IT technikem, kdy

přepis tohoto rozhovoru je v přílohách této práce jako příloha 2.

Všechny zpracované návrhy byly následně předány zástupci společnosti Agrotip. 

Literatura

Publikace

BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha : Grada, 2011. Žurnalistika a komunikace. ISBN

978-80-247-3452-1.

FORET, M. Marketingová komunikace. 3., aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2011. ISBN

978-80-251-3432-0.

JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing: strategie a trendy. 2., rozš. vyd. Praha : Grada,

2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4670-8.

JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha :

Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0.

JURÁŠKOVÁ, O., HORŇÁK, P. Velký slovník marketingových komunikací. Praha : Grada,

2012. ISBN 978-80-247-4354-7.

KARLÍČEK, M. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 2.,

aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5769-8.

KELLER, K. L. Strategické řízení značky. Praha : Grada, 2007. Expert (Grada). ISBN 978-

80-247-1481-3.

KOZEL, R., MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky

marketingového výzkumu. Praha : Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.

KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha : Grada, 2009. Sestra (Grada). ISBN

978-80-247-2713-4.

LOŠŤÁKOVÁ, H. Nástroje posilování vztahů se zákazníky na B2B trhu. Praha : Grada

Publishing, 2017. Expert (Grada). ISBN 97880-271-0419-2.

MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: [strategické trendy a příklady z praxe]. 4. vyd.

Praha : Grada, 2015. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5366-9.

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Zemědělství 2013. Praha : Ministerstvo zemědělství

České republiky, 2014. ISBN 978-80-7434-151-9.

MONZEL, M. 99 tipů pro úspěšnější reklamu. Praha : Grada Publishing, 2009. Manažer.

ISBN 978-80-247-2928-2.

MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha : Grada, 2013.

Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4.

PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing

destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v

destinaci a informační systém destinace. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3749-2.

PROCHÁZKA, D. CSS a XHTML: tvorba dokonalých WWW stránek krok za krokem. 2.,

aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2011. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-2473897-0.

PRŮCHA, J. Andragogický výzkum. Praha : Grada, 2014. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-

247-5232-7.

SLAVÍK, J. Marketing a strategické řízení ve veřejných službách: jak poskytovat zákaznicky

orientované veřejné služby. Praha : Grada, 2014. Manažer. ISBN 978-80-247-4819-1.

SVOBODA, V., POUR J., ŠEDIVÁ, Z. Public relations moderně a účinně: 4. evropské

vydání. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. Expert (Grada). ISBN

97880-247-2866-7.

TAHAL, R. Marketingový výzkum: postupy, metody, trendy. 3., aktualiz. vyd. Praha : Grada

Publishing, 2017. Expert (Grada). ISBN 978-80-271-0206-8.

VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha :

Grada, 2014. Manažer. ISBN 978-80-247-5037-8.

VYSEKALOVÁ, J. Emoce v marketingu: jak oslovit srdce zákazníka. Praha : Grada, 2014.

Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4843-6.

VYSEKALOVÁ, J. Psychologie reklamy. 4., rozš. a aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2012.

Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4005-8.

ZAMAZALOVÁ, M. Marketing obchodní firmy. Praha : Grada, 2009. Manažer. ISBN 978-

80-247-2049-4.

Odborné časopisy

ANG, L., EISEND, M. Single versus multiple measurement of attitudes : A Meta-Analysis of

Advertising Studies Validates the Single-Item Measure Approach. Journal of Advertising

Research, 2017. vol. 1. no. 1, p. 2– 18.

DIANOUX, C., LINHART, Z. The effectiveness of female nudity in advertising in free

European countries. International Marketing Review, 2010. vol. 1, no. 1, p. 3– 17.

KARÁSKOVÁ, M. Zemědělská půda není jen pole - sklizeň pícnin. Mechanizace

zemědělství, 2017, vol. 3, no. 3, p. 64. ISSN 0373-6776.

OECD. Ministerstvo životního prostředí České republiky - Hodnocení politik životního

prostředí OECD: Česká republika 2018. 2018, vol. 1, no. 1, p. 80– 82.

Internetové zdroje

AGROJOURNAL. Vliv technologie zpracování půdy na její vlastnosti. Časopis o strojích,

mechanizaci a nářadí pro zemědělství / AGROjournal.cz [online]. 2015 [cit. 2018-12-18].

Dostupné z: https://www.agrojournal.cz/clanky/vliv-technologie-zpracovani-pudy-na-jejivlastnosti-43.

AGROPORTAL24H. Zemědělské akce, Vše ze světa agro - Agroportal24h.cz [online]. 2019

[cit. 2019-04-01]. Dostupné z: https://www.agroportal24h.cz/kalendar/.

AGROTIP. Naše výrobky. Agrotip Blažek [online]. 2018 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z:

http://www.agrotip-blazek.cz/nase_vyrobky/nase_vyrobky.htm.

BIO-INFO. Definice a principy ekologického zemědělství. Bio-info [online]. 2009 [cit. 2018-

12-18]. Dostupné z: http://www.bio-info.cz/vzdelavani/on-line-vzdelavani/definice-aprincipy-ekologickeho-zemedelstvi.

BIOINSTITUT. Ekologické zemědělství. Bioinstitut [online]. 2015 [cit. 2018-12-18].

Dostupné z: http://bioinstitut.cz/cz/ekologicke-zemedelstvi.

BVV. Animal tech. Veletrhy Brno - Jednička ve střední Evropě - Veletrhy Brno [online]. 2019

[cit. 2019-04-01]. Dostupné z: https://www.bvv.cz/animal-tech/.

COMPASS. How to Conduct a Pretest. The Compass for SBC [online]. 2012 [cit. 2019-06-

10]. Dostupné z: https://www.thecompassforsbc.org/how-to-guides/how-conduct-pretest.

ČERNÝ, P. Jak na výzkum – 3. část. Online dotazníky - Chytré on-line dotazníky s

pokročilými funkcemi [online]. 2015 [cit. 2018-12-20]. Dostupné z: https://www.idotaznik.cz/jak-na-vyzkum-3-cast-distribuce-dotazniku-a-sber-dat/.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza zemědělství na základě souhrnného zemědělského

účtu - 9. Výnosy a náklady odvětví zemědělství. Český statistický úřad / ČSÚ [online]. 2010

[cit. 2018-11-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/analyza-zemedelstvi-na-zakladesouhrnneho-zemedelskeho-uctu-n-8c6kmgip6v.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Strukturální šetření v zemědělství - analytické vyhodnocení

- 2016 - 1. Srovnání výsledků FSS 2016 a Agrocenzu 2000. Český statistický úřad / ČSÚ

[online]. 2018a [cit. 2018-11-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/strukturalnisetreni-v-zemedelstvi-analyticke-vyhodnoceni-2016.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vybrané ukazatele zemědělství v České republice. Český

statistický úřad / ČSÚ [online]. 2018b [cit. 2018-11-25]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/documents/10180/61508910/32018118_0901.pdf/d4c92fab-a3e4-4e2b-

aeeb-77822c0566a0?version=1.2.

ČEVELOVÁ, M. Co je marketingový mix. Magdalena Čevelová marketingová čarodějnice

[online]. 2016 [cit. 2018-12-20]. Dostupné z: https://www.cevelova.cz/marketingovy-mix/.

DELONGE, M. Agriculture + Ecology. Independent Science. Practical Solutions - Union of

Concerned Scientists [online]. 2014 [cit. 2018-12-26]. Dostupné z:

https://blog.ucsusa.org/marcia-delonge/agriculture-ecology-no-matter-what-you-call-it-thescience-of-agroecology-adds-up-753.

DEMČÁK, M. Co je to dotazník. Online dotazník - jak na to? [online]. 2014 [cit. 2018-12-

20]. Dostupné z: https://www.online-dotaznik.cz/.

DENZEMĚDĚLCE. Pro vystavovatele, Den zemědělce | Celostátní výstava a předvádění

zemědělské techniky [online]. 2019 [cit. 2019-04-01]. Dostupné z:

https://www.denzemedelce.cz/.

EPODNIKANIE. Čo To Je Marketingový Mix. Podnikanie na internete : online biznis /

ePodnikanie.sk [online]. 2015 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z:

https://www.epodnikanie.sk/online-marketing/co-to-je-marketingovy-mix/.

FEO. Marketingový mix, Digitální agentura - FEO [online]. 2015 [cit. 2018-12-20].

Dostupné z: https://www.feo.cz/marketingovy-mix-jak-moc-je-dulezity.

GABAJ, J. 3 chyby, které dělá většina firem při plánování eventu. Simply GD - komunikační

agentura [online]. 2016 [cit. 2018-12-25]. Dostupné z:

http://simplygd.com/index.php/cs/archiv-marketing-blog/item/20-3-chyby-ktere-dela-vetsinafirem-pri-planovani-eventu.

HAENSELBLATT. Pěchování Aeration Info. Úspěšné Zahradničení! [online]. 2015 [cit.

2018-12-15]. Dostupné z: https://cs.haenselblatt.com/soil-aeration-info-why-does-soil-needbe-aerated.

HAJÍČEK, T. Co je reklama. Ing.Tomáš Hajíček,MSc. [online]. 2014 [cit. 2018-12-15].

Dostupné z: http://www.vseomarketingu.estranky.cz/clanky/marketing/marketingovymix.html.

HANÁK, V. Praktický postup při přípravě zavádění nového výrobku do prodejního portfolia.

LIGS University [online]. 2017 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z:

https://www.ligsuniversity.cz/cs/publication/prakticky-postup-pri-priprave-zavadeni-novehovyrobku-do-prodejniho-portfolia.

HERMANN, J. 12 nezbytností pro váš úspěšný event. MarcoB2B - Vše o moderním B2B

marketingu [online]. 2017 [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: https://marcob2b.cz/12-nezbytnostipro-vas-uspesny-event/.

HOLOMČÍK, R. Uvedení nového produktu na trh. Blog / studio David Geč [online]. 2015

[cit. 2018-12-20]. Dostupné z: http://www.davidgec.cz/blog/chystam-uvedeni-novehoproduktu-na-trh/.

HOŠKOVÁ, P. Jak napsat článek a hned zaujmout čtenáře. PTL, s.r.o. [online]. 2017 [cit.

2018-12-26]. Dostupné z: https://www.ptl.cz/napsat-clanek-zaujmout-hned-ctenare/.

ICL. Aeration and Scarification. Products and solutions for stronger plants, crops and grass |

ICL Specialty Fertilizers. [online]. 2015 [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://iclsf.com/global-en/article/aeration-and-scarification-advice-for-lawns/.

ITBIZ. Co jsou to Pretesty. ITBIZ – Vaše jednička mezi nulami [online]. 2018 [cit. 2019-06-

10]. Dostupné z: https://www.itbiz.cz/slovnik/marketing/pretesty.

JAKASI. Co je Event marketing. JAKASI - Vysvětlujeme důležité pojmy, stručně a

jasně [online]. 2015 [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: http://www.jakasi.cz/co-je-eventmarketing/.

KAFONĚK, R. Jak napsat dobrý článek pro web. Blog - MARKETINGOVÁ

KANCELÁŘ.CZ [online]. 2011 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: https://www.marketingovakancelar.cz/jak-napsat-dobry-clanek-pro-web.

KHERA, R. 6 Evaluation Tips for Introducing a New Product. Start a Business with Sample

Business Plan, Marketing Plans, Contracts [online]. 2011 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z:

https://www.morebusiness.com/introduce-new-product/.

KIM, S. Event marketing: the 2019 guide. Bizzabo Blog: Inspiring Content for Event

Professionals [online]. 2018 [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: https://blog.bizzabo.com/eventmarketing-guide.

KOLAŘÍK, J. Jak napsat kvalitní článek. Koldovo blog [online]. 2011 [cit. 2018-12-26].

Dostupné z: https://www.jiri-kolarik.cz/clanek/jak-napsat-kvalitni-clanek/comment-page-1/.

LESTER, L. Ecology in Agricultural Landscapes. Ecological Society of America [online].

2013 [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://www.esa.org/esa/ecology-in-agriculturallandscapes-seeking-solutions-for-food-water-wildlife/.

LIŠKOVÁ, A. Jak správně vytvořit a zpracovat dotazník? StudentMag - Nejčtenější magazín

pro studenty [online]. 2017 [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://www.studentmag.cz/jakspravne-vytvorit-a-zpracovat-dotaznik-drzte-se-pravidel-sociologickeho-vyzkumu/.

LUCC. Mapové výzkumy. LUCC Czechia, Výzkumné centrum změn využití ploch

Česka. [online]. 2002 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z:

http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/index.php/64-2/.

MAGRIX. Nabídka aerátorů. Magrix [online]. 2018 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z:

https://www.magrix.cz/index.php/produkty/zemedelska-technika/zpracovanipudy/product/198-aeratory-alstrong.

MAPYGOOGLE. Vyhledávání trasy. Mapy Google [online]. 2019 [cit. 2019-03-05].

Dostupné z: https://www.google.cz/maps/@50.5126294,14.0306949,15z?hl=cs%20/.

MAREK, J. Vývoj produktu. Svět produktivity [online]. 2011 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z:

http://www.svetproduktivity.cz/clanek/Integrovany-vyvoj-produktu.htm.

MARKETING. Proces vývoje nových výrobků. Marketing - Topsid.com [online]. 2016 [cit.

2018-12-20]. Dostupné z:

http://marketing.topsid.com/index.php?war=proces_vyvoje_novych_vyrobku.

MARKETING-SCHOOLS. Event marketing. Marketing Schools / All things Marketing at

Marketing-Schools.org [online]. 2012 [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: http://www.marketingschools.org/types-of-marketing/event-marketing.html.

MATULA, V. Marketingový výzkum trhu. Vladimír Matula - freelancer v oblasti online

marketingu (Jihlava) [online]. 2015 [cit. 2018-12-20]. Dostupné z:

https://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum-trhu/.

MOREAU. Zemědělská technika - Příprava půdy. Moreau Agri Vysočina - prodej zemědělské

a stavební techniky. [online]. 2018 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z:

https://www.moreauvysocina.cz/katalog/zemedelska-technika/priprava-pudy/.

NIELSEN. Vývoj nových výrobků. Nielsen Česká republika [online]. 2013 [cit. 2018-12-20].

Dostupné z: https://www.nielsen.com/cz/cs/solutions/product-development.html.

ONE MAN: Mapy evidované půdy v okresech. One Man Brno Blog – na cestě za Brno lepší

a chytřejší [online]. 2016 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: http://www.onemanbrnoblog.cz/wpcontent/uploads/2016/07/20160727161748_Page_1.jpg.

PAVONIČOVÁ, D. 10 pravidel pro dobrý článek. Digipanda - Tvoříme digitální

strategie [online]. 2017 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z: https://www.digipanda.cz/blog/10-

pravidel-pro-dobry-clanek/.

PĚTA, I. Faktory ovlivňující pozici na trhu. Inflow / magazín nejen pro knihovníky [online].

2011 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/faktory-ovlivnujici-pozici-na-trhuod-teorie-k-implementaci.

POZEMKYAFARMY. Dotace na louky a pastviny. Zemědělské pozemky a prodej zemědělské

půdy / Pozemkyafarmy.cz [online]. 2015 [cit. 2018-12-26]. Dostupné z:

https://www.pozemkyafarmy.cz/magazin/dotace-na-louky-az-do-vyse-417-eur-za-ha-33.html.

RABATT. Kompletný návod ako zorganizovať úspešné podujatie. Rabatt Events [online].

2018 [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: https://rabatt.events/sk/ako-zorganizovat-podujatie.

ROSTECKÝ, J. Jak napsat článek. Jiří Rostecký - blog o podnikání na internetu. [online].

2015 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: https://blog.rostecky.cz/jak-napsat-pr-clanek-p2348.

RYBIŠAROVÁ, A. Praktický rádce pro moderní event marketing. Fresh marketing - Rádce

managera [online]. 2009 [cit. 2018-12-20]. Dostupné z:

http://www.freshmarketing.cz/clanky/prakticky-radce-pro-moderni-event-marketing.

SAWYER, K. The 2019 Ultimate Guide to Event Marketing. Event Trends, Best Practices,

and More - Eventbrite US Blog [online]. 2019 [cit. 2019-02-20]. Dostupné z:

https://www.eventbrite.com/blog/event-marketing-ds00/.

SEMERÁD, P. 4 nástroje pro váš online dotazník. Pavel Semerád - Pomůžu vám překonat

překážky během studia [online]. 2018 [cit. 2018-12-18]. Dostupné z:

https://tatulda.cz/nastroje-pro-online-dotaznik/.

SPACIL, J. Jak vytvořit Váš první online dotazník. Quanda [online]. 2017 [cit. 2018-12-15].

Dostupné z: https://quanda.zendesk.com/hc/cs/articles/207293075-Jak-vytvo%C5%99itV%C3%A1%C5%A1-prvn%C3%AD-online-dotazn%C3%ADk.

ŠMÍDOVÁ, V. Většina nových produktů na trhu propadne. Byznys - Hospodářské noviny

(IHNED.cz) [online]. 2014 [cit. 2018-12-15]. Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/obchod-amarketing-obchod/c1-62892070-vetsina-novych-produktu-na-trhu-propadne-prinasime-tipyjak-tomu-predejit.

UMWELTBUNDESAMT. Ecological impact of farming. Umweltbundesamt - Für Mensch

und Umwelt [online]. 2019 [cit. 2019-02-02]. Dostupné z:

https://www.umweltbundesamt.de/en/topics/soil-agriculture/ecological-impact-of-farming.

VANNETTE, D. 6 Ways to Pretest Your Survey Before You Send It. The Leading Research

& Experience Software / Qualtrics [online]. 2018 [cit. 2019-06-11]. Dostupné z:

https://www.qualtrics.com/blog/6-ways-to-pretest-your-survey-before-you-send-it/.

VÍTEJTENAZEMI. Ekologické zemědělství. Vítejte na Zemi [online]. 2013 [cit. 2018-12-18].

Dostupné z:

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=ekologicke_zemedelstvi&site=puda.

ZALANOVA, K. Ako na efektívny online dotazník. Medium – a place to read and write big

ideas and important stories [online]. 2016 [cit. 2018-12-20]. Dostupné z:

https://medium.com/2fresh-ideas/ako-na-efekt%C3%ADvny-online-dotazn%C3%ADk5dd85b8ba2ac.

ZEMĚŽIVITELKA. Další informace, Země Živitelka 2019. Výstaviště České Budějovice -

Země živitelka [online]. 2019 [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: http://www.zemezivitelka.cz/.

Zákon

Zákon č. 262/2006 Sb. ze dne 21. 4. 2006, zákoník práce. In: Sbírka zákonů České republiky.

ISSN 1211-1244.

Seznam příloh

Příloha 1 Přepis rozhovoru 1............................................................................................. I

Příloha 2 Přepis rozhovoru 2...........................................................................................III

Příloha 3 Přepis rozhovoru 3.......................................................................................... IV

Příloha 4 E-mail ...............................................................................................................V

I

Příloha 1 Přepis rozhovoru 1

Tazatel: Petr Puhlík (P)

Respondent: Zástupce společnosti Agrotip (Z)

Rozhovor proveden: Roudnice nad Labem, Prosinec 2018

P: Dobrý den, nejprve mi dovolte Vám poděkovat za Váš čas. Pro svou diplomovou práci

bych potřeboval několik podkladů ohledně vaší společnosti, výrobků a také trhu, na kterém

podnikáte.

Z: Dobrý den, samozřejmě. Pokud budu na Váš dotaz znát odpověď, velice rád vám pomohu.

P: Rád bych se zeptal na samotný výrobek aerátor, jehož uvedení na trh by bylo předmětem

práce. Můžete mi k němu říci bližší informace?

Z: Nějaké informace máme již aktualizovány na webu, ovšem výrobek je poměrně nový a byli

bychom rádi, kdyby se touto cestou, tedy přes Vaší práci, myslím tím návrh v práci, dostal náš

výrobek ,,více,, na trh. Tedy jde nám o to, řekněme nějak zasadit vaše případné návrhy do

naší marketingové strategie, vytvořit jakousi propagační kampaň. Zkrátka a dobře, budeme

rádi, pokud se nám ve spolupráci s Vámi podaří vytvořit cestu, jak výrobek dostat do

podvědomí zákazníků. My sami nějaké postupy máme, ale nový pohled na věc může být

přínosem. A k výrobku jako takovému, jedná se o třetí výrobek na trhu v tomto segmentu,

první dva jsou zahraniční výroby a naše konkurence provádí jejich redistribuci a následný

servis. My se vydali jinou cestou a to cestou vytvoření vlastního produktu, který bude pro

koncového zákazníka levnější. Jak celý ten stroj funguje, si přečtěte na našem webu, jak jsem

již říkal. Je tam jeho technická specifikace a také jeho výhody a popis.

P: Dobrá, když jsem se připravoval na tento rozhovor, bohužel jsem o stroji nic nenašel...

Z: To vůbec nevadí, že se ptáte, od toho jsem tady a máte pravdu. Ty podklady tam byly

aktualizovány nedávno, takže chápu, že bližší informace nemáte. Ovšem jedná se spíše zatím

jen o technickou specifikaci a tak dál. Nějaká hlubší prezentace výrobku tam zatím chybí.

P: Rozumím. Poklady si dohledám, rád bych se teď zeptal na některé věci ohledně fungování

trhu, jistě máte za tu dobu vaší existence podvědomí o tom, jak trh funguje, jak se vaši

zákazníci rozhodují atd.

Z: Tak, naše společnost je na trhu již 27 let, když vezmu výrobu jako takovou, ta je zde od

roku 1837, ale i tohle jste si jistě přečetl u nás na stránkách. Takže povědomí o trhu

samozřejmě máme. Víte, zemědělské stroje, to není investice za pár korun, proto se často naši

zákazníci ohlíží po výrobcích podle ceny. Samozřejmě, ne každý, ale ty náklady na produkty

jsou často hodně vysoké zejména pro menší podniky. Z toho důvodu vzešel i nápad vytvořit

aerátor, který bude svou cenou dostupnější pro koncové zákazníky z důvodu nižší ceny než

konkurence. Mohu se Vám ovšem pochlubit i dalšími výrobky, než jen aerátorem. Možná jste

něco nastudoval už na internetu. Jedná se například o dusače na siláže, kterých, jak myslím

máme uvedeno i na webu, bylo vyrobeno už přes 1000 kusů. Dále je to třeba radličková

sečka, která zajistí, řekněme podle posledních trendů, bezorebné setí. Jedná se o to, že do

sklizeného pole přímo do jeho strniště zasejete plodiny. Vyhnete se tak věcem jako je orba

a další příprava před setím, což má jak ekologický, tak ekonomický význam. Dále jsou to

například pluhy Fanada a Rossea, zájem je i o věci na úpravu travních ploch, jako je

SoilRoller. Teď se v tomto segmentu i výrobku s názvem ParcourFlatter, který se využívá tam,

kde se pohybují koně s tím cílem, aby se zabránilo či minimálně minimalizovalo zdravotní

poškození těch zvířat. Pak mě napadají rozebírače siláže. No a pak už ten tolik diskutovaný

aerátor Soil, který jak jistě už asi víte slouží k provzdušnění různých porostů, luk a pastvin.

II

P: Děkuji Vám za tak vyčerpávající přehled a k té pořizovací ceně, když jsem na trhu viděl

konkurenční aerátory, upoutala mě o hodně větší cena než u vašeho výrobku.

Z: To je právě ono, viděl jste to sám. Samozřejmě jako všude rozhoduje i tady nějakým

způsobem značka, ovšem nám jde o to, dát zákazníkům, kvalitní výrobek za rozumnou cenu.

Ještě se vrátím k té Vaší předchozí otázce na trh. Dneska je ta strategie odvislá od nízkých

nákladů, je to z důvodu toho, že ty ceny výrobků neurčují producenti, ale častokrát různí

velkoodběratelé. Takže i my, pokud chceme nějak na trhu uspět, musíme snižovat co nejvíce

náklady, ale to je tak nějak logické myslím.

P: Využívá se vzhledem k tomu co říkáte, v zemědělství, myslím tím na trhu strojů i forma

zapůjčování?

Z: Ano, jde to ruku v ruce s těmi cenami a také s tím, jak se daný stroj využívá. Takový

traktor, ten zákazník využívá po celý rok, ale třeba právě ten aerátor, má jen omezenou dobu

používání, řekněme. Takže právě i ten aerátor je jedním z výrobků, který se dá eventuelně jen

zapůjčit. Dneska se tím u nás zabývá mnoho firem a podniků a nemyslím, že si zapůjčíte jen

něco menšího, můžete si půjčit i kombajn, traktor, nebo různou zápřahovou techniku a tak dál.

Půjčíte si to vlastně po celé republice a ta činnost je dneska už i v rámci různých specializací,

řekněme.

P: Dobře, moc Vám děkuji. Ještě bych se rád zeptal, jaký je systém vaší distribuce. Prodáváte

si výrobky sami jen koncovým zákazníkům, nebo i právě již zmiňovaným firmám, které dále

váš výrobek přeprodávají?

Z: Samozřejmě prodáváme naše výrobky, těm i těm. Když se tu bavíme o tom aerátoru, tak

jsme již dva prodali společnosti Stro*. Ovšem s nimi máme výborné obchodní vztahy

a povětšinou jsou oni ti první, kteří náš výrobek mají. Jinak jsme se samotným prodejem ještě

nezačali a i to je důvod, proč tu sedíme.

P: Jistě. Dovolte mi Vám tímto poděkovat za všechny informace a Váš čas. Z důvodu, že

moje práce bude využívat dotazník, bych se vás rád zeptal na body, které si vy osobně

myslíte, že by bylo dobré tam zapracovat. Řekněme taková Vaše odborná rada.

Z: Jasně, chápu Vás. Určitě by bylo dobré tam mít dotaz na celkové povědomí o aerátorech,

jak konkurenčních, tak našich. Nějaké informace jsme již na trhu o našem výrobku uvedli, tak

by bylo zajímavé sledovat, jestli již trh o něm ví. Ruku v ruce s tím jde i dotaz na značku,

protože jsme vlastně 3 společnosti na trhu, které takový výrobek prodávají. Dále pak

povědomí o samotných výhodách. Výrobek je dobré vidět, takže by nebyl od věci ani dotaz na

případnou předváděcí akci, nebo něco podobného, podle mě.

P: Dobře, rozumím Vám, podobně jsem chtěl v dotazníku cílit také. I můj záměr mimo jiné

zjistit, jak ho zákazníci vnímají, pokud vůbec. Jestli znají nejen výrobek, ale i všechny jeho

výhody a tak dále. Celý ten dotazník bych rád zpracoval do několika dnů a na základě

výsledků, se kterými bych vás poté seznámil, předložil své návrhy.

Z: Výborně, to bylo i naším cílem, jak jsem již říkal. Využít Vaši práci i prakticky pro nás.

P: Děkuji Vám tedy za Váš čas a těším se brzy na shledanou.

Z: I já Vám děkuji. Krásný zbytek dne. 

III

Příloha 2 Přepis rozhovoru 2

Tazatel: Petr Puhlík (P)

Respondent: Zástupce společnosti Web*** (W)

Rozhovor proveden: Litoměřice, Únor 2019

P: Dobrý den, děkuji za Váš čas. Pro svou diplomovou práci bych měl několik otázek ohledně

fungování internetové prezentace firem na internetu, řekněme.

W: Hezký den, Petře. Rád Vám ve vaší práci pomohu.

P: Pro svou práci navrhuji internetovou prezentaci jednoho výrobku. Jedná se mi o to, jestli

mi můžete poskytnout nějaké odborné rady ohledně fungování takovýchto věcí.

W: Dneska je web jedním ze základů působení firem na internetu. To asi ale sám jistě dobře

víte. Těch výhod je hrozně moc. Ať se jedná o zvýšení dostupnosti informací o společnostech,

produktech, vytváří to vlastně povědomí také o značce, je to nástroj podpory prodeje. Zkrátka

je to jeden z dalších rychlých a moderních komunikačních nástrojů. Má ta Vaše společnost

nějaký web? Rád bych se podíval na to, jakým způsobem se prezentují.

P: Určitě. Když jsem dělal rozhovor se zástupcem té společnosti, bylo mi řečeno, že oni

využili rad odborníků při prvním tvoření stránek a dále si ji spravují sami. Rád bych Vám tady

teď ukázal aktuální prezentaci společnosti na webu

W: Tady už je na první pohled vidět, že nejsou moc přehledné. Tohle moc prodej nepodpoří.

Moc funkcí tu nevidím, prakticky jen takové ty základní a předvídatelné. Takže je dost jasné,

že tohle nespravuje nějaký extra profík. Chtělo by to trochu zlepšit, to bych jim i Vám poradil.

P: A máte nějakou odbornou radu, jak stávající stav těch stránek vylepšit, ať už vzhledově,

funkčně, tak i jak je to z hlediska ceny...

W: Rozumím, nerad bych střílel úplně čísla od boku, jak se říká, ale pro Vaši práci a pro

nějaký Váš přehled bych měl zhruba dvě řešení. To první je vložit copywriting na ten výrobek

a graficky nějak přerámovat. Druhý a ten nákladnější, ale podle mě lepší by byla nová

prezentace na webu. Ještě bych rád dodal nutnost otestování například systémem Mobile

Friendly. Ten testuje, zda je web dostupný jak na počítačích, tak třeba tabletech a mobilech.

P: Rozumím Vám. A zeptám se teď, jaký je asi cenový rozdíl.

W: Ta první varianta, odhadem asi 7 tisíc korun, ta druhá je dražší. Řekněme tak 25 tisíc

korun, ale tam by bylo potřeba další upřesnění. Jestli mi rozumíte.

P: Rozumím a dovolte mi Vám poděkovat za Váš čas a Vaše rady.

W: Nemáte vůbec zač. Hezký zbytek dne. 

IV

Příloha 3 Přepis rozhovoru 3

Tazatel: Petr Puhlík (P)

Respondent: Zástupce společnosti Appolo Print s.r.o. Lovosice (A)

Rozhovor proveden: Lovosice, Únor 2019

P: Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na pár informací spojených s výrobou propagačních

materiálů. Tyto informace potřebuji pro tvorbu kalkulace pro svou diplomovou práci.

A: Hezký den. Rád Vám poradím, pane Puhlíku.

P: V rámci navrhované předváděcí akce pro svou práci bych rád věděl, jaká by byla případná

cena propagačního materiálu, kde by bylo uvedeno nějaké vyobrazení a popis produktu, jeho

parametry, pak využití a například i odkaz na webové stránky. Řekněme zhruba takový běžný

propagační materiál, se kterým se dá běžně setkat. Bylo by to v barevném provedení

a v objemu 500 kusů.

A: To by záleželo i na velikosti, ale předpokládám, že to asi nebudete chtít mít natištěné na

něčem, co je velké jako vizitka a zároveň ani na něčem, co bude velké jako dveře, pokud to

přeženu. Takže když bych vzal něco přiměřeného velikosti, kterou bych zvolil pro toto já,

a ten váš počet. Dostal bych se i v tom barevném provedení asi na 7 tisíc korun. Ale jak

říkám, ta částka je jen odhad.

P: Dobře a pokud bych se Vás ještě zeptal na kalkulaci pozvánky, teď už černobílé, na tu

předváděcí akci a ve velikosti řekněme A6. Byla by tam napsána pořádající firma, účel akce,

místo konání a časový harmonogram a z druhé strany mapa, kde by bylo místo konání.

A: Pokud máte namysli pozvánku formátu A6, v tom provedení co říkáte, tak si myslím, že by

to mohlo být okolo 7,50 Kč za jeden kus té pozvánky.

P: Dobře, moc mi to pomohlo a děkuji Vám.

A: Nemáte zač, hezký zbytek dne, pane Puhlíku.

V

Příloha 4 E-mail

Obrázek 7 E-mailová komunikace

Zdroj: vlastní výzkum